Zemědělci se leckde potýkají s podmáčenou půdou

Rozsáhlé plochy zemědělské půdy zůstaly na Mělnicku dlouho po srpnových záplavách pod vodou. Následovala debata, co voda do půdy přinesla a zda nebyla ve zasažena chemickými látkami. Na některých místech se zemědělci potýkají s podmáčenou půdou dodnes. "Na polích mi zůstaly močály, které ztěžují obdělávání celé plochy. Musím tato místa objíždět a obdělávat okolo," uvedl soukromý zemědělec ze Zálezlic Jaroslav Beran. Z 320 hektarů půdy, kterou obdělává, se pod vodou v srpnu ocitlo 270 hektarů. Například na polích u Veltrus mu řeka odnesla velkou část ornice pryč a místo ní na polích nechala písek a nánosy bahna. Škodu, kterou mu záplavy způsobily, odhaduje Beran na sedm miliónů korun. Přesto se hospodaření vzdát nechce. "Místo obilovin a řepky jsem musel letos zasít hořčici. Nic jiného by v tak podmáčené půdě nerostlo," řekl Beran. Obilovin a řepky podle něho po povodních na Mělnicku ubude, protože velká voda donutila zemědělce skladbu pěstovaných plodin změnit. Mimo jiné proto, že kvůli podmáčeným pozemkům nestihli včas zasít ozim. Stejný problém potkal i soukromého zemědělce z Vrbna na Mělnicku Josefa Maška. Na jeho pozemcích se voda ale tak dlouho nedržela, a tak se mu spolu se společníkem podařilo sezónu zachránit. "Místo řepky jsme zaseli slunečnici, takže se dál soustředíme na olejniny a obiloviny jako dosud," vysvětlil Mašek. Pod vodou se jim v srpnu ocitlo 200 z 300 hektarů půdy. O podzimní úrodu obilovin přitom přišli úplně. "Voda nám zaplavila desítky hektarů pozemků s vánočními stromky a výsevy mladých jehličnanů i jiných stromků," řekl jeden z vedoucích pracovníků lesní školky v Tišicích Zdeněk Nejedlý. Plochu, kterou používali na výsev, už nebudou podle Nejedlého raději osazovat vůbec. Ani vzrostlé vánoční stromky nepřečkaly povodně bez úhony. "Žijí, ale únik chlóru ze Spolany, na který jsou jehličnany citlivé, je poškodil. Kdo si koupí stromek, který má rezavou špičku nebo žádnou?" ptá se Nejedlý. Žádného odškodného se společnost navíc zatím od chemičky nedočkala, takže vážně uvažuje, že s pěstováním stromků skončí. Úniky chemikálií ze Spolany byly dalším kritickým momentem loňských povodní. Lidé žijící v blízkosti stále řeší jejich následky a otázku, zda je či není půda kontaminovaná. "Nebudeme sázet kořenovou zeleninu, to nám ani odborníci nedoporučili. Broskve a třešně uhynuly. Teď čekáme, co ořech. Zatím to vypadá, že o něj také přijdeme," uvedla starostka Libiše Jindra Hudcová (nezávislá), jejíž rodina má zahrádky u Libišské strouhy. Libiš leží v těsné blízkosti Spolany a ve vzorku půdy z jejích pastvin se našly loni na podzim zvýšené koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů.