MZe: Situace zemědělství je vážná, vyžaduje zvláštní podporu

Ekonomická situace v zemědělství je natolik závažná, že její řešení bude vyžadovat zvláštní finanční podporu, řekl dnes na setkání s novináři první náměstek ministra zemědělství Dušan Vaněk. Stav v odvětví je podle něj horší než po suchu v roce 2000. Zemědělci na kompenzaci tehdejších ztrát dostali zhruba pět miliard korun z vydaných dluhopisů. Nynější zdroje MZe jsou omezené a peníze pro řešení současné situace bude třeba hledat jinde, uvedl Vaňek. "Je celospolečensky potřebné, aby se finanční kompenzace ztráty resortu, který zabezpečuje nejen výživu národa, ale je hlavním tvůrcem a udržovatelem kulturní krajiny, stala rozhodnutím nejvyšších orgánů státu aktuální již v květnu," prohlásil. Podpora je nutná zejména proto, aby se udržel rozměr zemědělské výroby a byly naplněny výrobní kvóty vyjednané s Evropskou unií. Půjde však o politické rozhodnutí, dodal. Zemědělci loni podle nevládních agrárních organizací utrpěli prudký propad příjmů zejména kvůli poklesu farmářských cen, nižší úrodě a nepřízni počasí. Ztráta zemědělských podniků se odhaduje celkově asi na 2,5 miliardy korun. Letošní zima navíc způsobila na polích podstatně větší škody než v předcházejících letech, a zemědělci mluví o tom, že budou muset často podstatnou část zasetých ozimů zaorat. MZe se snaží pomoci hlavně výplatou záloh na podpůrné programy. Například u programů na podporu chovu krav bez tržní produkce mléka a na podporu odbytu skotu resort předpokládá vyplatit zálohy 420 milionů korun. Zhruba 1,89 miliardy korun by podle předpokladů mohli rolníci dostat na zálohách podpor na mimoprodukční funkce zemědělství. Další finance jim poskytne Státní zemědělský intervenční fond. Vaňek dále uvedl, že vedení MZe pracuje na vizi, jak by se mělo české zemědělství uplatnit v novém prostředí po vstupu do Evropské unie. Aktualizovaná agrární strategie by se měla zaměřit na vyváženost produkce s důrazem na mimoprodukční funkce zemědělství, hlavně péči o krajinu a úlohu vody v této krajině. Ministerstvo ve spolupráci s resortem životního prostředí také zvažuje možnost vytvořit projekt na biologickou rekultivaci půd zasažených loňskými záplavami. Podle Vaňka by si obnova mohla vyžádat náklady v řádu miliardy korun.