Zemědělci na jihu Moravy zaorají ozimou pšenici, ječmen i řepku

Nepříznivé počasí v lednu a prudký pokles teplot v minulém týdnu donutí zemědělce na jihu Moravy zaorat v různém rozsahu ozimou pšenici, ječmen i řepku. Na Břeclavsku půjde do země zhruba 35 procent z 22.000 hektarů ozimé pšenice a 65 procent z 5000 hektarů ozimé řepky. Řekl to ředitel okresní Agrární komory v Břeclavi Ladislav Sečkář. Téměř zcela zničily nízké teploty 600 hektarů ozimého ječmene a pěstitelé nyní mapují možné škody na zasetém jarním obilí. "Na Břeclavsku byly mrazy sedm až deset stupňů, ale zemědělci mají na definitivní ohlášení zaorávek ještě asi týden čas," dodal Sečkář. Agrárníkům podle něj nepřál při setí ani deštivý podzim a ozimy ještě zasáhlo i prudké kolísání teplot v lednu. Podle odborníků jsou nejlepší jarní ječmeny, zaseté asi do 15. března, tehdy však byla nejvíce promrzlá půda. Mrazy postihly více zahraniční odrůdy, málo adaptované na tuzemské podmínky. Zjišťování škod dosud neukončili ani zemědělci na Znojemsku. V regionu je nyní podle ředitele tamní Zemědělské agentury ČR Aloise Čaňka zatím odsouzeno k zániku asi deset procent zasetých ploch ozimé pšenice, tedy 2700 hektarů. Zaoraných 1400 hektarů řepky představuje dvanáct procent ploch a 600 hektarů ječmene ozimého tvoří asi třetinu původně oseté výměry. Zemědělci mají sice možnost ještě přesít poškozené plochy jarním ječmenem, ale agrotechnická lhůta se zkracuje. Možnými náhradními plodinami jsou kukuřice, slunečnice, ale i hrách. Na Znojemsku jsou ohroženy také košťáloviny, pěstované pod fóliemi. Náklady na pěstování pšenice odhadují zemědělci na osm až deset tisíc korun na hektar, 12.000 až 15.000 Kč/ha stála zatím řepka. "Mapování škod by mělo skončit kolem 20. dubna," uzavřel Čaněk.