Náklady na obnovu zničených porostů tlačí zemědělce jihlavského kraje ke dnu

Výdaje na obnovu porostů ozimých plodin zničených vlhkem a mrazy v zimě tlačí zemědělské podniky na Vysočině ke dnu. Po značných ztrátách v loňském roce, kdy se výrazně snížily farmářské ceny, jim odčerpávají poslední finanční rezervy. S největšími škodami se musejí vypořádat rolníci na Třebíčsku. Zde bylo zničeno 11.000 hektarů, což představuje téměř polovinu všech zaorávek pěti okresů kraje Vysočina. Podle ředitele třebíčské zemědělské agentury Jiřího Vlčka podniky znovu osely více než třetinu ploch řepky a asi 13 procent ozimé pšenice. Nejhorší stav je u ozimého ječmene, kde byla zničena více než polovina osetých ploch. "V oblastech, kde bylo více sněhu, bylo poškození nižší," řekl dnes Vlček. Nejvíc škod především na řepce způsobila druhá vlna mrazů počátkem jara. Tuto plodinu poničila i zvěř. Na 3000 hektarech zemědělské půdy na Třebíčsku hospodaří Zemědělské družstvo Budišov. "Zastavili jsme veškeré investice, protože by nebyly peníze na pole," řekl ředitel Stanislav Jaša. Podnik musel znovu oset 365 hektarů po řepce, dvě třetiny na podzim osetých ploch. Zničené měl všechny plochy ozimů. "Je to otázka financí, kdy se to zaplatí a z čeho," dodal Jaša. Náhradní osev jarním ječmenem znamená proti řepce nejméně padesátiprocentní pokles tržeb, pokud bude optimální rok. "Měli jsme ještě štěstí, že jsme zjara prodali řepku z předešlého roku," řekl ředitel. Za posledních pět let se podnik dostal do ztráty až loni. "Už jsme si sáhli na dno," uzavřel Jaša. Na Vysočině zatím rolníci nahlásili kolem 23.000 hektarů zničených ozimů; nejméně, kolem 1000 hektarů, na Pelhřimovsku. Podle odborníků v zimě utrpěly téměř všechny porosty. Zemědělci však zvažují, zda se jim nový osev vyplatí, a proto se často spokojí s vyhlídkou na nízký výnos z poškozených ploch. Rozloha zaorávek nemusí být konečná. V posledních dnech se projevuje další poškození porostů řepky.