Vstup do EU: otázky a odpovědi

* Co je cílem Společné zemědělské politiky EU a kdo ji řídí?Cílem Společné zemědělské politiky členských států unie je zvyšování produktivity zemědělství, zajištění životní úrovně rolníků srovnatelné s ostatními profesemi, stabilizace trhů, dostupnost surovin a udržení rozumných cen zemědělských výrobků pro spotřebitele. Tuto politiku řídí Rada ministrů zemědělství členských států EU, která se schází zpravidla jednou měsíčně a přijímá příslušná politická rozhodnutí. Dalším orgánem je Generální ředitelství EU pro zemědělství, které odpovídá za praktické uplatňování zemědělské politiky a rozvoj venkova. Na řízení zemědělské politiky se dále podílejí společné tržní organizace, které regulují trh se zemědělskými produkty, například nakupují přebytky a chrání před levnými dovozy (rýže, cukr, obiloviny, mléko a mléčné výrobky, hovězí a telecí maso), ochraňují vnitřní trh (vejce, víno, květiny, ovoce a zelenina), kompenzují výkyvy cen přímými platbami (řepka a luštěniny) a zprostředkovávají paušální platby (chmel, len apod.) Posledním orgánem řídícím zemědělskou politiku unie je Evropský záruční a orientační zemědělský fond, který financuje společnou zemědělskou politiku a finance čerpá z rozpočtu EU.* Co jsou to přímé platby pro zemědělce?Přímá podpora (přímé platby) pro zemědělce byla zavedena po reformě společné zemědělské politiky v roce 1992 jako kompenzace snížení zaručených cen. Při celkové zemědělské nadprodukci jsou však přímé platby vázány na splnění podmínek, které omezují zemědělskou produkci z kvantitativního hlediska (plocha obdělávané zemědělské půdy, stavy hospodářských zvířat). V původním návrhu Evropské komise se s přímými platbami pro zemědělce nových členských zemí nepočítalo. Vyjednání přímých plateb bezprostředně po vstupu do EU, i když ne v plné výši, je obrovským úspěchem kandidátských zemí. Úroveň přímých plateb poroste ze startovací úrovně 25 % přímých plateb, které dostávají zemědělci současných členských zemí, každý rok o 5 % až do roku 2007 a pak každý rok o 10 % až do roku 2013. ČR se navíc podařilo vyjednat možnost v případě potřeby dorovnat přímé platby z národních zdrojů, popř. s využitím určité části prostředků EU určených na rozvoj venkova, a to až o 30 %. Zda to bude nutné, bude ovšem v jednotlivých případech posuzovat česká vláda.* Kdy dojde v ČR k uvolnění obchodu se zemědělskými výrobky s EU?Od května 2003 vstoupí Česká republika do poslední předvstupní etapy uvolnění obchodu se zemědělskými výrobky s Evropskou unií. Od tohoto data začne platit dodatkový protokol o liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky a pro ČR se tak otevře bezcelní přístup na trhy EU pro vývoz zemědělských výrobků. Na základě protokolu byly například sjednány oboustranné koncese u vína. Otevřena bude například bezcelní kvóta na export 13 000 hektolitrů vína ročně nebo kvóta na vývoz 200 000 tun potravinářské pšenice ročně. Uvolní se i obchod smléčnými výrobky nebo vybranými druhy ovoce a zeleniny. Od data vstupu ovšem padnou i tyto poslední překážky volného obchodu v oblasti zemědělských výrobků.* Budou moci občané ze zemí EU po našem vstupu skupovat českou půdu?Zemědělská půda je v ČR až desetinásobně levnější než v okolních zemích EU. Proto se zdá logické, že by cizinci mohli mít zájem o její nákup. ČR proto vyjednala sedmileté přechodné období pro prodej zemědělské a lesní půdy (včetně rybníků) cizincům ze zemí EU. Během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize jeho potřebnosti. Zkrácení či zrušení přechodného období by muselo být odsouhlaseno Radou EU jednomyslně, což znamená, že k němu nemůže dojít bez souhlasu ČR. Je třeba doplnit, že restrikce pro nabývání nemovitostí ovšem již dnes neplatí pro právnické osoby registrované v ČR a pobočky zahraničních společností. Od data vstupu se nebude vztahovat ani na podnikající fyzické osoby v zemědělství (tj. na samostatně hospodařící rolníky) s trvalým pobytem na území ČR. Obavy ze snahy vykoupit českou půdu se ovšem zdají neopodstatněné: kdyby cizinci skutečně půdu vykoupit chtěli, už by o to usilovali v rámci dnes platných předpisů, tedy zejména prostřednictvím právnických osob. Navíc by se museli najít majitelé ochotní prodávat půdu za dosavadní nízké ceny, když mohou očekávat, že se poměrně brzy dost výrazně zvýší.* Vzrostou po našem vstupu do EU ceny potravin?Lidé si často myslí, že po vstupu do EU ceny potravin ihned vzrostou na evropskou úroveň. Ve skutečnosti však žádná taková úroveň neexistuje. I mezi zeměmi EU jsou v závislosti na výkonnosti jednotlivých ekonomik a dalších faktorech výrazné cenové rozdíly - např. v Německu je mnohem dráž než ve Španělsku nebo v Řecku. Některé běžné potraviny jsou dokonce v mnohých zemích EU již dnes levnější než u nás (např. jogurty, ovocné šťávy, zelenina, olej). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat do sousedního Německa či Rakouska. Ke zvýšení cen potravin v důsledku vstupu také nejsou žádné přímé důvody - budou se i nadále řídit zákony trhu. Ceny by mohly vzrůst například tehdy, kdyby najednou poptávka začala převažovat nad nabídkou - třeba kdyby obyvatelé sousedního Německa a Rakouska k nám začali masově jezdit na nákupy a dodavatelé by nebyli schopni jejich poptávku pokrýt. Už dnes jsou však hranice natolik propustné, že kdyby něco podobného hrozilo, určitě by se to již projevilo. Sotva někdo bude jezdit přes hranice pro rohlíky - i kdyby to bylo jen pár kilometrů. V současných členských státech ovšem v cenách potravin tvoří vyšší podíl náklady na zpracování a obchodní manipulaci. Tyto náklady postupně porostou i u nás, a to ve svých důsledcích povede také k postupnému zvyšování cen některých druhů potravin. Bude to však proces dlouhodobý. Naopak není vyloučeno, že některé ceny mírně poklesnou - to se může týkat například lahůdek dovážených ze států EU. V úvahu přicházejí např. mořské ryby a plody moře a dovážené víno.* Jak ovlivní vstup České republiky do EU výsadbu vinic?V Evropské unii je nadprodukce vína. Proto existuje snaha výrobu vína dál nezvyšovat, ale zaměřit se hlavně na kvalitu. Už před časem kvůli tomu unie zavedla poměrně přísná omezení pro výsadbu nových vinic. Česká republika bude moci po vstupu do EU vysazovat nové vinice ve výši dvou procent stávající výměry (cca 270 až 300 ha). Navíc platí systém opětovné výsadby - každý, kdo vyklučil vinici, má právo na její opětovnou výsadbu ve stejném rozsahu, a to nejen na původním místě vyklučené vinice, ale podle příslušných předpisů i jinde. S tímto právem na opětovnou výsadbu je navíc možné i "obchodovat", to znamená, že je možné je prodávat či převádět.* Na čem se dohodl kodaňský summit v oblasti zemědělství?Na kodaňské schůzce v prosinci 2002 byla uzavřena jednání o jedné z posledních otevřených kapitol - zemědělství. Čeští vyjednavači se dohodli s představiteli EU na takových číslech, která zachovají současný rozsah zemědělství a nadále je budou podporovat. Podpora nebude spočívat ve zbytečném zvyšování, ale zkvalitňování výroby a především bude - v souladu se společnou zemědělskou politikou - napomáhat rozvoji venkova. Nejcitlivější otázky se týkají kvót a přímých plateb. Je nutné poznamenat, že kvóty existují ve všech zemích EU a mezi českými sedláky a například italskými zemědělci v tom nebude žádný zásadní rozdíl. Kvóty byly stanoveny tak, aby zohledňovaly rozdílné přírodní a klimatické podmínky a reálné možnosti odbytu na evropském trhu. U většiny komodit se podařilo dohodnout kvóty, které přibližně odpovídají současnému stavu naší výroby. Kvóty ovšem nejsou (až na výjimky např. u cukru a mléka) žádným zásadním zákazem zemědělské výroby nad stanovenou hranici. Lidé se například domnívají, že krávy (či jiná zvířata) nad rámec příslušné kvóty bude nutno porazit. To je však jeden z četných mýtů o EU. Kvóta pouze udává počet krav, na které zemědělec dostane dotaci a bude mít zaručeno, že je prodá - případný přebytek může chovat na své náklady a riziko. U ostatních komodit je tomu podobně.* Jak souvisí program SAPARD se zemědělstvím?Program SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) je určen na podporu projektů souvisejících se zaváděním evropských norem do oblasti zemědělství, se změnami v jednotlivých zemědělských sektorech a pro obnovu venkova. Program zahrnuje škálu opatření zaměřených na úpravu zemědělských struktur, na kvalitu potravin a ochranu spotřebitelů, na rozvoj venkova, na ochranu životního prostředí a na technickou pomoc. Program probíhá od roku 2000 do doby vstupu ČR do EU a naše země z něj čerpá průměrně 22,4 mil. EUR (683 mil. Kč) ročně. Za zavedení a využívání programu jsou v ČR odpovědné ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí. Řízením programu je pověřena Agentura SAPARD při Ministerstvu zemědělství ČR. *