Hlaváček: Na řešení problémů zemědělství je třeba 7,35 miliardy

Asi 7,35 miliardy korun je podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka třeba na řešení problémů, do nichž se dostalo české zemědělství. Zemědělci se již od loňska potýkají s propadem farmářských cen. Loni je postihla také nepřízeň počasí a pokles úrody. K tomu se připojuje nedosetí ploch ozimů pro letošní sklizeň a škody, které na polích způsobila zima. Situace v zemědělství je kritická, prohlásil dnes Hlaváček na veřejném slyšení k zemědělským otázkám v Senátu. Z celkové sumy je podle něj třeba 4,3 miliardy korun (1200 Kč na hektar) na odstranění krize, která v odvětví začala loni právě kvůli poklesu výkupních cen, dopadům přívalových dešťů a povodní. Zhruba 1,2 miliardy korun vyžaduje částečná kompenzace škod, které zemědělcům vznikly z nutnosti zaorat asi pětinu ozimů. Dalších 1,85 miliardy korun je pak nutných k posílení rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na export mléka a pšenice, uvedl Hlaváček. Náměstek ministerstva zemědělství Karel Mach řekl, že podle priorit resortu musí být nejdříve uhrazen dluh, který vznikl SZIF tím, že loni při intervenci kupoval pšenici za vyšší cenu než později prodával. Dále je podle něj třeba zvládnout regulaci trhu s mlékem. Ten trpí v současnosti přebytkem. Podle Hlaváčka hrozí jeho zhroucení, pokud nebudou posíleny zdroje fondu na podporu exportu. Další prioritou MZe jsou pak kompenzace škod ze zaorávek. Náhrady na hektar jsou také v určitém scénáři, ale ne v úrovni 1200 korun, uvedl dále Mach s tím, že vše je otázka zdrojů, které se podaří ministerstvu získat. Letošní rozpočet MZe činí asi 14,4 miliardy korun a SZIF má rozpočet na organizaci agrárního trhu kolem 9,3 miliardy korun. Také předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský dnes upozornil, že zemědělství již nemá rezervy ze ziskových let 2000 a 2001 a propad v odvětví letos pokračuje. Nezadržitelně podle něj pokračuje pokles zemědělské výroby k 65 procentům úrovně z roku 1989. "Jestli loňský rok byl špatný, tak vše nasvědčuje tomu, že letošek bude ještě horší," doplnil předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Představitelé Agrární komory i Zemědělského svazu dnes zopakovali požadavek záruk na dorovnání přímých plateb zemědělcům po vstupu do EU v maximální možné výši. Dorovnání bude požadovat i Asociace soukromého zemědělství. Podle podmínek dojednaných v Kodani totiž budou čeští zemědělci v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent úrovně v současných členských státech EU. ČR pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent.