Týden v Evropě 16. - 23. 4. 2003

Stručné zprávy z EU

Smlouva o přistoupení podepsána

Dne 16. dubna se v Aténách na místě zvaném Stoa zAttalosu v antické Agoře na úpatí Akropole - konal slavnostní podpis Smlouvy o přistoupení.

Podpisem Smlouvy o přistoupení a Závěrečného aktu Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem se otevírá cesta kčlenství těchto států vEvropské unii od 1. května 2004.

4 900 stránek Smlouvy a Aktu o přistoupení, vypracované ve všech 21 jazycích, stanoví podmínky a přechodná opatření pro nové členské státy spolu scelou řadou nezbytných administrativních změn stovek unijních pravidel. Jde například o vtělení adresy sídla regulačních orgánů vnových členských státech, doplnění jejich národních jazyků či zařazení jejích území do všech těchto předpisů.

Od 17. dubna se přistupující státy zúčastňují činnosti Rady a jejích přípravných orgánů jako aktivní pozorovatelé. První zasedání Rady, jehož se již mají vtéto funkci zúčastnit, se bude konat dne 6. května: zasedání Rady pro školství, mládež a kulturu.

Se stručným projevem vystoupily všechny hlavy států a vlád členských států a přistupujících zemí. Slavnostního podpisu se také zúčastnily hlavy států a vlád tří dalších zemí usilujících o vstup Bulharska, Rumunska a Turecka.

Řecký premiér Costas Simitis, který vsoučasné době Evropské radě předsedá, prohlásil, že slavnostní podpis znamená překonání rozdělení evropských zemí do dvou protivných táborů, na východní a západní Evropu a že účastníky Evropské unie jsou nyní již téměř všechny evropské státy. Podle jeho názoru vedla spolupráce a solidarita vrámci EU kvytvoření politické a hospodářské zóny, která hraje významnou úlohu při rozvoji celosvětového společenství, zóny atraktivní a inspirativní, zóny respektované a uznávané. Vyzval celou unii jako celek, aby se nespokojila spouhým zvládnutím svých dosavadních úspěchů, ale naopak dále pokračovala vprocesu sjednocování tak, aby právě vytvořená konfigurace nabyla úplnější podoby a naplnila se novým obsahem. Spohledem do budoucna pak prohlásil: „Je na nás, zda toto pokračování se stane dějinami míru, tvůrčí práce, spolupráce a solidarity.“

Rozšíření vdechlo nový život Evropské konferenci

Evropská konference, fórum EU založené před šesti lety, které často vypadalo, že zajde na úbytě, prošla na svém zasedání dne 17. dubna vAténách znovuzrozením. Sešly se na ní hlavy států a vlád 40 zemí a povzbuzeny podpisem Smlouvy o přistoupení o den dříve znovu „v tomto okamžiku historického významu“ potvrdily svou společnou víru vevropské hodnoty.

„Současné rozšíření Evropské unie dosvědčuje ducha, který nyní na našem kontinentu převládá, a přibližuje realitu vzájemné politické a hospodářské závislosti mezi EU a jejími sousedy směrem na jih a na východ,“ uvedli tito představitelé během konference.

Konference také vydala prohlášení, vněmž uznává, že „země a národy Evropy ušly dlouhou cestu směrem kupevnění společenství hodnot vycházejících zdemokracie, právního státu a úcty kzákladním právům a svobodám“. Tento postup směrem ke společným hodnotám „nám umožnil vytvořit mezi státy a národy vazby důvěry a postupně zavádět a rozšiřovat blahobyt a bezpečnost“.

Účastnící konference si vyměnili názory na „inkluzívní vizi nadcházejících let“ a dohodli se, že na jejich „sdílené sousedství“ by měla mít politika rozšíření EU pozitivní vliv, i když prohlášení dává najevo, že rozšíření „zůstává nezávislým procesem“.

Evropští političtí představitelé potvrdili své odhodlání „netolerovat žádné nové dělicí čáry, dohodnout se na prosazování zásad politického usmíření a na postupné integraci sociálních a hospodářských struktur mezi rozšířenou EU a jejími sousedy, urychlit politickou, hospodářskou a kulturní dynamiku uvnitř i vně evropského kontinentu“.

Mezi priority, knimž se všichni přihlásili, patří:

· úcta klidským právům, základním svobodám a právnímu státu,

· společná bezpečnost a boj proti organizovanému a nadnárodnímu zločinu, obchodování slidmi, terorismu a nakažlivým chorobám,

· vzájemná obchodní výměna a investice, otevírání trhu, postupná integrace hospodářských struktur a celosvětového obchodního systému,

· trvale udržitelný rozvoj,

· dopravní, energetické a telekomunikační sítě,

· kulturní spolupráce,

· racionalizace a zjednodušení nástrojů přeshraničního styku.

Evropské konference se zúčastnilo 15 členských států EU, deset přistupujících zemí, tři kandidátské země a sousedi rozšířené EU (Albánie, Bosna-Hercegovina, Chorvatsko, bývalá Jugoslávská republika Makedonie, Island, Lichtenštejnsko, Moldávie, Norsko, Rusko, Srbsko a Černá hora, Švýcarsko a Ukrajina).

Ministři EU posuzují „širší Evropu“

Na pořadu jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, které se konalo vLucemburku minulý týden, byla zařazena také politická diskuse o „širší Evropě“. Tuto diskusi o vztazích EU svýchodními a jižními sousedy vyvolalo rozšíření EU.

Evropská komise přišla siniciativou Wider Europe (Širší Evropa) vbřeznu. Vycházela přitom zpřesvědčení, že nadcházející rozšíření EU vroce 2004 představuje jedinečnou příležitost posílit spolupráci a vzájemnou závislost stěmi státy, které se brzy ocitnou na hranicích sEU.

Výměna názorů mezi ministry zahraničí členských států EU odhalila široce rozšířené přání jednat sjednotlivými východními a středomořskými sousedy jednotlivě a zároveň rozvíjet mezi nimi vzájemné vztahy a posilovat spolupráci a vzájemnou závislost. Jeden ministr za druhým zdůrazňoval potřebu uplatňovat diferencovaný přístup a transparentního měření pokroku dosahovaného směrem ke stanoveným cílům.

Jednání nedopělo kžádným jednoznačným závěrům: další diskuse budou probíhat na diplomatické úrovni a ministři se ktomuto tématu vrátí později.

Nejvyšší pozornost budoucnosti Evropy

Dne 16. dubna se Evropská rada na svém neformálním zasedání (hlavy států a vlád evropské patnáctky) sešla spředsedou Evropského konventu Valéry Giscard d'Estaingem ke společnému projednání záležitostí týkajících se Konventu o budoucnosti Evropy. Mezi hlavní projednávaná témata patřilo zajištění kontinuity vpředsednictví Evropské rady, velikost a složení Evropské komise po rozšíření na 27 členů, nominace a pravomoci předsedy Komise a případného „ministra zahraničí EU“ a úloha eventuální nově zřízené struktury (jako např. konference nebo kongresu), složené zpředstavitelů národních parlamentů a Evropského parlamentu. Vedoucí činitelé EU se shodli na tom, že práce Konventu je třeba dokončit co nejdříve tak, aby Evropská rada měla možnost posoudit definitivní návrh výsledků jednání Konventu na svém zasedání dne 20. června vSoluni. Konečný dokument bude představovat východisko kjednáním během nadcházející mezivládní konference, která bude přijímat definitivní rozhodnutí o nové Smlouvě zakládající EU.

Nový způsob řízení a financování transevropských dopravních sítí

Evropská komise ve svém Sdělení Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh nových finančních instrumentů a řídících systémů nezbytných krealizaci rozsáhlých projektů voblasti infrastruktury na straně jedné a návrh směrnice o elektronických účtovacích systémech na straně druhé. Kombinace navrhovaných předpisů přispěje kvytvoření příznivějších podmínek kefektivnějšímu využití transevropských dopravních sítí a jejich dokončení. Místopředsedkyně Komisařka odpovědná za dopravu a energetiku Loyola de Palacio návrhy uvítala a prohlásila: „Finanční a strukturální problémy, na než narážíme při zavádění rozsáhlé a nákladné infrastruktury nezbytné kudržení kompaktnosti našeho kontinentu, nelze vyřešit ze dne na den. Tyto návrhy však pokládají základy, na nichž společnými silami můžeme vrámci rozšířené EU vybudovat dopravu budoucnosti.“ Další informace jsou také uvedeny vmateriálu MEMO na webové adrese: http://europa.eu.int/comm/transport/themes/network/english/ten-t-en.html

[Podkladový text IP/03/560]

Komise navrhuje Vodní fond EU vhodnotě jedné miliardy eur

Evropská komise navrhuje zřízení Vodního fondu EU srozpočtem ve výši jedné miliardy eur. Fond by měl poskytovat pomoc lidem v 77 afrických, karibských a tichomořských zemích (státy ACP), které jsou signatáři Smlouvy zCotonou, při zajišťování přístupu knezávadné pitné vodě a adekvátním hygienickým podmínkám. Sdělení vydané Komisí vychází zVodní iniciativy EU, zahájené během Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji (WSSD), který se konal vzáří roku 2002 v Johannesburgu. Summit WSSD potvrdil cíl stanovený vmateriálu Millennium Development Goals (Rozvojové cíle tisíciletí) celosvětově do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez přístupu knezávadné pitné vodě a základní hygieně. Účelem fondu bude fungovat jako katalyzátor, tj. prosazovat iniciativy, poskytovat informace, fungovat jako clearing house („koordinační a zúčtovací centrum“) a budovat výzkumné a řídící kapacity vzemích ACP a zároveň sloužit jako nástroj představující dosud chybějící článek při financování trvale udržitelných projektů a činností. Komise nyní návrh projedná sčlenskými státy EU a partnery vzemích ACP a náležitě také zváží nezbytné kroky, jež umožní uvolnění finančních prostředků zEvropského rozvojového fondu na účely zřízení Vodního fondu.

[Podkladový text IP/03/556]

Zprávy Eurostatu

Březen 2003: meziroční inflace veurozóně se drží na 2,4%; v EU15 stabilně na 2,3%

Vbřeznu 2003 dosáhla inflace veurozóně výše 2,4% a oproti únoru se tedy nezměnila, uvedl nedávno Eurostat. O rok dříve činila míra inflace 2,5%. Meziroční inflace v EU15 činila vbřeznu letošního roku 2,3%, také beze změny oproti únoru. O rok dříve činila 2,3%. Meziroční inflace vEvropské hospodářské zóně (EEA) dosáhla vbřeznu letošního roku výše 2,3%. Nejvyšší míra meziroční inflace byla vbřeznu zaznamenána v Irsku (4,9%), Řecku (3,9%) a Portugalsku (3,8%); nejnižší úrovně dosáhla vNěmecku (1,2%), Velké Británii (1,6%) a Belgii (1,7%).

[Podkladový text STAT/03/45]

Zprávy o rozšíření

Jména, která se zapíší do historie

Slavnostní podpis Smlouvy o přistoupení také znamenal, že jména signatářů se natrvalo vryjí do dějin Evropské unie. Smlouvu podepsali vybraní představitelé každého členského státu a každého přistupujícího státu, a to vtomto pořadí: za Belgii připojil podpis předseda vlády Guy Verhofstadt a místopředseda vlády a ministr zahraničí Louis Michel; za Českou republiku prezident republiky Václav Klaus, předseda vlády Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda; za Dánsko předseda vlády Anders Fogh Rasmussen a ministr zahraničí Per Stig Mřller; za Německo kancléř Gerhard Schröder a vicekancléř a ministr zahraničí Joseph Fischer; za Estonsko prezident republiky Arnold Rüütel a ministryně zahraničí Kristiina Ojuland; za Řecko předseda vlády Konstantinos Simitis, ministr zahraničí Giorgos Papandreou a zastupující ministr zahraničí Tassos Giannitsis; za Velkou Británii předseda vlády Tony Blair a ministr zahraničí Jack Straw; za Španělsko předseda vlády José Maria Aznar Lópe a ministryně zahraničí Ana Palacio Vallelersundi; za Francii předseda vlády Jean-Pierre Raffarin, ministr zahraničí Dominique Galouzeau De Villepin a ministr pro evropské záležitosti Noëlle Lenoir; za Irsko předseda vlády Bertie Ahern a ministr zahraničí Brian Cowen; za Itálii předseda vlády Silvio Berlusconi a ministr zahraničí Franco Frattini; za Kypr prezident republiky Tassos Papadopoulos a ministr zahraničí George Iacovou; za Lotyšsko prezidentka republiky Vaira Vike-Freiberga, předseda vlády Einars Repše, ministryně zahraničních věcí Sandra Kalniete a vyjednavač Andris Kesteris; za Litvu předseda vlády Algirdas Mykolas Brazauskas a ministr zahraničí Antanas Valionis; za Lucembursko předseda vlády Jean-Claude Juncker a ministryně zahraničí Lydie Polfer; za Maďarsko předseda vlády Péter Medgyessy, ministr zahraničí László Kovács a vyjednavač Endre Juhász; za Maltu předseda vlády Edward Fenech Adami, ministr zahraničí Joe Borg a vyjednavač Richard Cachia Caruana; za Nizozemsko předseda vlády Jan Pieter Balkenende a ministr zahraničí Jakob Gijsbert de Hoop Scheffer; za Rakousko kancléř Wolfgang Schüssel a ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldner; za Polsko předseda vlády Leszek Miller, ministr zahraničí Wlodzimierz Cimoszewicz a státní tajemnice Danuta Hübner; za Portugalsko předseda vlády José Manuel Durăo Barroso a ministr zahraničí António Martins Da Cruz; za Slovinsko prezident republiky Janez Drnovšek a předseda vlády Anton Rop a ministr zahraničí Dimitrij Rupel; za Slovensko prezident republiky Rudolf Schuster a předseda vlády Mikuláš Dzurinda, ministr zahraničí Eduard Kukan a vyjednavač Ján Figel; za Finsko předseda vlády Paavo Lipponen a ministr zahraničí Jari Vilén; a za Švédsko předseda vlády Göran Persson a ministryně zahraničí Anna Lindh.

Zneužívání drog vkandidátských zemích zesiluje

Kandidátské země se podle jedné zagencií EU, Evropského střediska pro sledování drog a drogové závislosti (EMCDDA ) se sídlem v Lisabonu, staly zcela jasným cílem spotřeby drog. Ve většině kandidátských zemích se „rekreační užívání a experimentování sdrogami stává stále více nedílnou součástí životního stylu mládeže,“ uvedla agentura minulý týden. „V uplynulých deseti letech došlo ve všech kandidátských zemích střední a východní Evropy knárůstu experimentálního užívání drog vřadách široké veřejnosti“ a tento trend je zejména zřetelný ve školách: vobdobí od 1995 do 1999 se počet žáků ve věku 15 a 16 let, kteří okusili některou nezákonnou drogu, alespoň zdvojnásobil. Zatímco vEU samotné je populace problémových uživatelů drog zvětší části stabilní a stárne, ve většině kandidátských zemích je tento jev novější a problémoví uživatelé drog jsou obvykle mladší. Zpoznatků agentury vyplývá značná obava vsouvislosti spotenciálem prohlubování tohoto problému vbudoucnu, uvádí EMCDDA. Předseda EMCDDA Marcel Reimen vyzývá EU kdalší podpoře kandidátských zemí tak, aby jim umožnila „sladit jejich opatření vboji proti drogám spravidly EU a jejích současných členských států“. Pro kandidátské země je nezbytné, aby posílily vzájemnou koordinaci a informovanost voblasti boje proti drogám, uvádí předseda EMCDDA . „Většina kandidátských zemí již sice zavedla právní a institucionální rámec národních protidrogových strategií, avšak omezené finanční zdroje se často zaměřují spíše na následnou represi,“ uvedl Georges Estievenart, výkonný ředitel EMCDDA.(Drugs in focus, č. 8 (březen-duben 2003): 'EU enlargement and drugs - Challenges and perspectives' http://www.emcdda.eu.int/infopoint/publications/focus.shtml#8 )

Kaliningrad Přijetí předpisů o zjednodušených tranzitních dokladech a zjednodušených dokladech pro železniční tranzit

Na svém zasedání ve dnech 14. a 15. dubna přijala Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy Nařízení, jímž se zřizují konkrétní cestovní doklady, tzv. zjednodušený tranzitní doklad a zjednodušený doklad pro železniční tranzit, a dále Nařízení, jímž se stanoví jednotná podoba těchto dokladů. Rada podle svých vlastních slov vysvětlila, že „cílem Nařízení je ve světle přistoupení nových členských států kEU vzít v úvahu konkrétní situace, které se mohou vyskytnout vdůsledku rozšíření, a zavést příslušnou legislativu kzamezení problémů souvisejících spřechodem vnějších hranic EU. Nařízení zejména řeší situace, kdy státní občané třetích zemí nutně musí projet územím jednoho nebo několika členských států, aby mohli cestovat mezi dvěma částmi své vlasti, které nejsou zeměpisně propojené.“ Nové tranzitní předpisy mají sice obecnou povahu, ale byly vypracovány vsouladu se Společným prohlášením EU a Ruska ze dne 11.listopadu 2002 scílem usnadnit ruským občanům cesty mezi Kaliningradem a zbytkem Ruska. Vsouladu se Závěry zasedání rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 10. prosince 2002 bylo nové nařízení vypracováno a přijato na základě úzkých konzultací sLitvou a ještě před podpisem Smlouvy o přistoupení, takže na tyto nové právní předpisy EU je možno se odvolávat, neboť jsou zakotveny vKaliningradském protokolu připojeném ke Smlouvě o přistoupení.

Rumunsko se soustřeďuje na hospodářskou soutěž a reformu soudnictví

Výkonný výbor rumunské vlády pro evropskou integraci se na svém zasedání minulý týden pod vedením premiéra Adriana Nastaseho zabýval posouzením úsilí, které ještě Rumunsku zbývá vynaložit kdosažení členství vEU. Hlavním bodem pořadu jednání byla rumunská žádost, aby této zemi Evropská unie udělila statut fungující tržní ekonomiky. I přes nedávný pokrok (v přípravách na privatizaci energetických distribučních společností, vpřijímání nových pravidel pro udělování veřejné pomoci a vreformě daňové soustavy) sám Nastase zdůraznil, že kzajištění respektování pravidel EU voblasti hospodářské soutěže je třeba provést celou řadu dalších změn, zejména vsouvislosti sposkytováním veřejné pomoci, odkládáním dluhů a jinou státní pomocí. Požádal také ministerstvo spravedlnosti, aby urychleně navrhlo novelu zákona o konkursu a vyrovnání. Zdůraznil význam dalších soudních reforem k zamezení nebezpečí kritiky zaměřené na nedostatek nestrannosti, transparentnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti vdalší pravidelné zprávě Evropské komise, která bude zveřejněna na podzim.

Kyperští regionální představitelé podporují výzvu kdecentralizaci

Doporučení vydané na závěr bruselského zasedání společného poradního výboru Kypru a Výboru EU pro regiony, které se konalo minulý týden, zdůrazňuje význam místní a regionální samosprávy. Poradní výbor vyzývá kdialogu o strukturálních otázkách mezi představiteli kyperských místních orgánů a ústřední vládou. „Pokračování procesu decentralizace, který již probíhá jak vEU, tak na Kypru, je vítané,“ uvádí se vněm. Doporučení zdůrazňuje „životně důležitou úlohu evropské regionální politiky zhlediska úspěšné integrace Kypru do EU“. Další zasedání výboru se bude konat ve dnech 30. a 31. října na Kypru a zaměří se na způsob, jímž by mohla finanční pomoc ze strany EU podpořit hospodářský rozvoj země tak, aby se posílily šance na dosažení míru a blahobytu na sjednoceném ostrově.

Jednání o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EEA) dospěla doposlední fáze

Jednání o rozšíření Evropského hospodářského prostoru EEA, která na počátku dubna zůstala na mrtvém bodě, „dospěla vsoučasné době do poslední fáze“, prohlásilo Evropské sdružení volného obchodu EFTA. Ve své výroční zprávě vydané minulý týden uvedlo, že „rozšíření EU otevře ve spolupráci vrámci EEA novou kapitolu. Vprosinci roku 2002 podaly státy přistupující k EU přihlášku kpřistoupení kDohodě o Evropském hospodářském prostoru. Jednání byla zahájena 9. ledna 2003 a vsoučasné době se nacházejí vposlední fázi. Členské státy EFTA působící v Evropském hospodářském prostoru zdůraznily názor, že EEA by neměla vést ke vztyčení nových bariér vrežimu obchodu s rybami a mořskými produkty mezi státy EEA EFTA a rozšířenou EU. Jednání o rozšíření EEA senyní vedou scílem jejich zakončení na jaře letošního roku, což umožní souběžnou ratifikaci a vstup v platnost jak Smlouvy o přistoupení kEU, tak listiny, na jejímž základě dojde krozšíření EEA, do května roku 2004.“ EFTA uvádí, že v důsledku rozšíření se obchodní vztahy mezi státy EEA EFTA a přistupujícími zeměmi celkově posílí. To také platí o obchodních vztazích mezi novými členy EU a Švýcarskem. Deset přistupujících států se stane smluvními stranami sedmi oborových dvoustranných dohod mezi Švýcarskem a EU, které vstoupily vplatnost k1. červnu 2002.

Na svém zasedání minulý týden vLucembursku Rada EEA (orgán, který dohlíží na vazby EU sIslandem, Norskem a Lichtenštejnskem) přijala jako hosty ministry zahraničních věcí a komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena a přivítala úspěšné završení jednání o rozšíření EU. Rada prohlásila, že jednání o rozšíření EEA „by podle očekávání měla být uzavřena co nejdříve tak, aby se dosáhlo společného cíle současného přistoupení nových členů kEU a k EEA, a zajistila se tak homogenita a dobré fungování Evropského hospodářského prostoru.“