Týden v Evropě 24. - 30. 4. 2003

Stručné zprávy z EU

Romano Prodi vítá dohodu o novém kabinetu palestinské samosprávy

Dne 23. dubna vydal předseda Evropské komise Romano Prodi tuto reakci na oznámení o průlomu vrozhovorech o vytvoření nového kabinetu palestinské samosprávy: „Velmi vítám zprávy o dosažení shody ve věci složení nového kabinetu palestinské samosprávy. Těšíme se na jeho brzké představení Palestinské legislativní radě vnaději, že se mu podaří získat parlamentní souhlas a že se co nejdříve bude moci ujmout výkonu svých povinností. Pro palestinskou samosprávu to znamená významný krok při realizaci reforem nezbytných kvybudování administrativy, která položí základy životaschopného palestinského státu. Komise nyní předpokládá, že plán dosažení míru, tak jak byl vloňském prosinci schválen Čtyřkou, tj. Evropskou unií, USA, OSN a Ruskem, bude předložen partnerům vIzraeli a palestinské samosprávě tak, aby ji bezodkladně mohli začít realizovat. Lid Izraele a palestinských území na mír čeká už příliš dlouho, nemůžeme už ztrácet čas.“

Celoevropská výměna dat mezi orgány státní správy. Kprogramu se připojilo šest zemí přistupujících k EU

Slovinsko, Polsko, Česká republika, Malta, Estonsko a Kypr podepsaly sEvropskou komisí Memoranda o porozumění (MoU), čímž formalizovaly svou účast vprogramu IDA. Memoranda těmto šesti přistupujícím zemím umožňují připojit se kceloevropské elektronické síti využívané institucemi EU a členskými státy ke vzájemné výměně dat pro účely uplatňování zákonných norem EU a pravidel jednotného trhu a pro poskytování služeb státních orgánů elektronickou cestou jak fyzickým, tak právnickým osobám přes státní hranice. Úplný popis činnosti programu IDA je uveden na adrese http://europa.eu.int/ISPO/ida/jsps/index.jsp?fuseAction=home.

[Podkladový text IP/03/565]

Přípravná mise úřadu ECHO do Iráku

Na začátku příštího týdne odletí do Bagdádu přípravný tým Úřadu Evropské komise pro humanitární pomoc (ECHO), aby na místě posoudil humanitární situaci a prozkoumal možnosti co nejdřívějšího otevření kanceláří úřadu ECHO ve městě. Během mise se uskuteční jednání soperačními partnery (OSN, Červený kříž a evropské nevládní organizace) a návštěvy míst, kde probíhají projekty financované úřadem ECHO. Tým také připraví cestu komisaře Poula Nielsona do tohoto regionu, která se má uskutečnit na začátku května. Vuplynulých deseti letech vydal úřad ECHO na humanitární pomoc iráckému lidu 157 mil. eur a na tyto účely vyčlenil dalších 100 mil. eur. Ztéto částky se již vreakci na potřeby vzniklé válkou realizuje pomoc ve výši 22,5 mil. eur. Pomoc financovaná úřadem ECHO od vypuknutí konfliktu dne 20. března zahrnuje zásilky potravin a další životně nezbytné dodávky nemocnicím, distribuci vody pomocí mobilních zařízení a podporu při opravách vodárenských a hygienických zařízení.

Evropská komise kvůli válce vIráku a vypuknutí nemoci SARS navrhuje, aby se uplatňování pravidel přidělování letištních slotů uvolnilo.

Evropská komise navrhla vsouvislosti splánováním letecké dopravy během letošního léta změnu pravidel EU pro přidělování letištních slotů, a to zneplatněním obvyklých požadavků na využití slotů. Cílem návrhu je leteckým společnostem umožnit přizpůsobení jejich přepravních kapacit poklesu poptávky, způsobenému válkou vIráku a nedávno vypuklou epidemií nemoci nazývané těžký akutní syndrom dýchacích cest (SARS) vjihovýchodní Asii. Podobné opatření bylo přijato po tragických událostech z11. září 2001, kdy náhlý prudký pokles poptávky přinutil letecké společnosti značně zredukovat počet letů. Bez tohoto opatření by letecké společnosti musely nadále provozovat ztrátové letecké spoje, aby si tak zajistily své současné sloty na přetížených letištích vEU.

[Podkladový text IP/03/572]

Zprávy o rozšíření

Spřádáme novou budoucnost textilní průmysl a rozšíření

Textilní a oděvní průmysl představuje asi 15% zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v Polsku, 25% v Litvě a téměř 40% Turecku. Jeho význam pro nové členské a kandidátské státy byl těžištěm jednání nedávné konference Evropské komise v Bruselu, která se zabývala budoucností textilního a oděvního průmyslu v rozšířené EU.

Ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví je jak ve stávajících, tak v budoucích členských státech třeba přijmout řadu opatření. Z tohoto důvodu je také třeba příslušným způsobem upravit politiku EU v tak rozdílných oblastech, jako je obchod, hospodářské záležitosti, strukturální politika a chemický průmysl, a to z důvodu jejich vlivu na textilní a oděvní průmysl. Uvádí se to v závěrech konference.

V mnoha nových členských státech bude třeba v období po jejich vstupu do EU podpořit nezbytnou hlubokou restrukturalizaci a modernizaci. Jediná právní úprava v platnosti v EU, která se konkrétně týká textilu a oděvů, je sice jen směrnice o názvech textilií, celého odvětví se však týká celá řada obecnějších předpisů: 75 předpisů se týká jen zaměstnanosti a sociálních záležitostí, řada předpisů se vztahuje na ochranu životního prostředí, zejména směrnice o integrované prevenci a likvidaci znečištění; pravidla EU v oblasti chemických přípravků se přitom stále vyvíjejí. V důsledku toho narazí některé nové členské státy na vážné obtíže při zajišťování krytí nákladů na harmonizaci své legislativy s pravidly EU o ochraně životního prostředí a ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. Dále to vyvolá investice do dopravní infrastruktury tak, aby subjekty působící v tomto odvětví byly schopny své zboží přepravovat na velké vzdálenosti a zároveň si zachovat konkurenceschopnost.

Ale i samy kandidátské země budou muset vynaložit vlastní úsilí ke zlepšení produktivity práce a k získání investičních prostředků pro tyto účely, zejména od zahraničních investorů, poznamenávají závěry konference. Firmy v těchto zemích by měly snížit svou závislost na externím zpracování a více se zaměřit na produkty s vysokou mírou vlastního zpracování (tj. vysokou přidanou hodnotou), design a jakost. Subjektům v kandidátských zemích v současné době často chybí informace a znalosti k tomu, aby mohly soutěžit na globálních trzích, a jsou dále znevýhodněny skutečností, že jen málo z nich pokrývá svou činností celý výrobní cyklus. I v tomto tradičním průmyslu je třeba podpořit inovaci a výzkum a zracionalizovat dodavatelsko-odběratelský řetězec, což znamená zapojit do diskusí také distribuci, zejména velké maloobchodní firmy.

V textilním průmyslu kandidátských zemí panují obavy ze zvláště silného postižení nadcházejícím zrušením kvantitativních omezení v EU v roce 2005 a zejména konkurencí z Číny. Nebezpečí spočívá v přímé konkurenci nízkonákladových dovozových výrobků tuzemské produkci, která by jí mohla podlehnout. Již nyní probíhá přesun některých výrobních závodů do zemí středomoří a republik bývalého Sovětského svazu a tento trend bude v oblasti výrobků s nižším stupněm zpracování (tj. nižší přidanou hodnotou) pravděpodobně pokračovat. Zároveň je třeba vyvíjet úsilí k získání přístupu na trhy mimo EU pro výrobky pocházející z rozšířené EU, zvláště pak ke snížení celních tarifů a odstranění netarifních překážek, shodli se delegáti konference.

Vzájemná obchodní výměna mezi EU a Polskem se v tomto odvětví již uvolnila, poznamenala Elzbieta Sankowska z Polské federace oděvů a textilu. Uznala však potřebu přizpůsobit polský průmysl tak, aby byl schopen fungovat na jednotném trhu a zachoval si své místo v polské ekonomice, k níž přispívá 3,6% celkové vyrobené hodnoty; v současné době působí v tomto odvětví tisíc společností zaměstnávajících více než 50 pracovníků, i po intenzivní restrukturalizaci a poklesu zaměstnanosti v 90. letech.

V celé Evropě textilní a oděvní průmysl již nyní využívá programu Phare na podporu podnikání, v rámci projektu Perfectlink, který je veden společně s kožedělným průmyslem. Ředitel odpovědný za textil v Evropské komisi Patrick Hennessy na konferenci uvedl, že změna v odvětví je životně důležitá a že „má-li být rozšíření úspěšné, je nezbytné odhodlání samotných podniků“.

Toto téma bude dále sledováno. Komise má v úmyslu ještě letos zahájit velkou studii o textilním a oděvním průmyslu v kandidátských zemích, aby tak orgánům veřejné správy a všem zainteresovaným subjektům pomohla předjímat obtíže a vypracovat si opatření na jejich řešení.

Nezávadnost potravin ve světle rozšíření

Pro země vstupující do EU bude náročným úkolem přijmout unijní pravidla týkající se nezávadnosti potravin, uvedla Evropská komise minulý týden během briefingu pořádaném úřadem komisaře pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele Davida Byrneho. EU již od začátku dává jasně najevo, že v případě nezávadnosti potravin jde o takovou záležitost v procesu rozšíření, kde nelze riskovat nic, co by mohlo vést ke snížení úrovně nezávadnosti potravin nebo k ohrožení spotřebitelů. Všechny nové členské státy vzaly na vědomí nutnost zjistit, aby jejich normy vyhověly unijním předpisům o nezávadnosti potravin, a již s podpisem Smlouvy o přistoupení se zavázaly k dodržování velkého množství pravidel v této oblasti. Acquis však zahrnuje celou řadu legislativních aktů, často s širokým záběrem, velmi náročných na převzetí, zavedení a uplatňování v nově přistupujících státech.

Nedojde-li ke splnění norem nezávadnosti potravin ještě v době před vstupem, budou aktivována ustanovení Smlouvy o přistoupení, zakotvující uplatnění tzv. ochranných ustanovení. Tam, kde nebudou splněny závazky přijaté během vstupních jednání a kde by toto nesplnění mohlo způsobovat bezprostřední nebezpečí fungování vnitřního trhu, je možno toto nové ustanovení aktivovat na dobu až tří let po vstupu a dokonce i delší, nebudou-li příslušné závazky nadále plněny. „EU nedopustí ohrožení svých standardů,” tvrdí Byrneovi úředníci.

Vstupní jednání o volném pohybu zboží se zabývala legislativou o potravinách - obecnými pravidly v oblasti hygieny a kontroly, označování potravin, potravinových doplňků, balení potravin a geneticky modifikovaných potravin. Jednání o zemědělství se také zabývala veterinárními a fytosanitárními otázkami a výživou zvířat. Veterinární legislativa se zaměřuje na zdraví zvířat, péči o zvířata, identifikaci a registraci zvířat, kontrolní systém vnitřního trhu, kontrolu na vnějších hranicích a požadavky na závody zabývající se zpracováním živočišných výrobků z hlediska veřejného zdraví. Fytosanitární legislativa zahrnuje i zdraví rostlin (jde o otázky jako škodlivé organizmy a pesticidy), osivo a další rozmnožovací materiál a rostlinnou hygienu. Legislativa týkající krmiv se zaměřuje na nezávadnost krmivového materiálu a doplňků, označování těchto materiálů, kontaminaci krmiv, kontrolu a inspekce.

Na pořadu dne je nyní zajistit úplné převzetí těchto legislativních norem jednotlivými novými členskými státy a jejich včlenění do národní legislativy a posílení a reforma administrativních struktur a postupů dostatečně včas před přistoupením. Mezi hlavní otázky nezávadnosti potravin patří schopnost nových členských států zavést unijní kontrolu obchodu uvnitř EU a dovozu ze zemí mimo EU.

Všude v nových členských státech, jejichž státní hranice tvoří vnější hranici EU sdílenou se zeměmi mimo EU, zejména na jejich východních hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, se nyní buduje soustava více než padesáti kontrolních hraničních stanovišť. Znamená to vybudovat objekty stanovišť a vybavit je technicky a personálně tak, aby byly schopny plnit minimální normy EU. Jejich úlohou bude provádět nejzásadnější kontroly listinné, identifikační a fyzické všech zvířat a živočišných výrobků určených k dovozu do EU, neboť jakmile tento dovoz pronikne na jednotný trh, může na něm v zásadě obíhat zcela volně, bez dalších kontrol. EU proto trvá na tom, že v této otázce neexistuje žádné kompromisní řešení ani z hlediska zařízení a vybavení, ani z hlediska uplatňovaných postupů. Přechodné období bylo dohodnuto jen ve jednom případě, a to v souvislosti s dočasnou hranicí mezi Maďarskem a Rumunskem. Komise v současné době všechny přípravy pečlivě sleduje a dala najevo, že schválí jen ta stanoviště, která v době vstupu daného státu budou v plném rozsahu dokončena. První seznam stanovišť navrhovaných ke schválení bude vypracován v září 2003.

Přistupující státy musí také přizpůsobit své potravinářské závody normám EU. Smlouva o přistoupení hovoří jasně o těch závodech, které nevyhoví legislativě EU a nespadají do přechodných období. Nesplní-li unijní normy do doby vstupu do EU, budou zrušeny. Bylo uzavřeno několik dohod o přechodném období, ale jen v případech, kde existují záruky, že se nezvýší ohrožení zdraví obyvatel, zvířat ani rostlin v EU. Výrobky pocházející ze zpracovatelských závodů zařazených do přechodných období musí zůstat na tuzemském trhu nového členského státu a nesmí se prodávat v EU, a proto musí být jasně označeny.

Dohodnutá přechodná období týkající se potravinářských závodů:

· Polsko: 332 masokombinátů (do prosince 2007), 113 mlékáren (do prosince 2006), 40 závodů na zpracování ryb (3 roky);

· Česká republika: 44 masokombinátů, 1 výrobna vajec, 7 závodů na zpracování ryb (do prosince 2006);

· Maďarsko: 44 závodů na zpracování červeného masa (do prosince 2006);

· Lotyšsko: 29 závodů na zpracování ryb (do ledna 2005), 77 masokombinátů (do ledna 2006), 11 mlékáren (do ledna 2005);

· Litva: 14 masokombinátů 5 závodů na zpracování ryb a 1 mlékárna (do ledna 2007);

· Slovensko: 1 masokombinát a 1 závod na zpracování ryb (prosinec 2006).

Nové členské státy musí také vyhovět unijním pravidlům v otázce nemoci BSE: testování na BSE probíhá v současné době ve všech zemích, ale Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva dosud neprovádějí testování na BSE vširším rozsahu, který vyžaduje legislativa EU.

Potravinářský a veterinární úřad Komise v současné době provádí podrobné posouzení pokroku při zavádění zákonných předpisů EU v jednotlivých zemích. V roce 2003 se hlavně zaměří na deset zemí vstupujících do EU v roce 2004, kdy provede v každé z nich 4 až 5 inspekcí zaměřených na pět oblastí:

· Živá zvířata a potraviny živočišného původu včetně zpracovatelských závodů

· Kontrola dovozu včetně hraničních kontrolních stanovišť

· Přenosná spongiformní encefalitida a krmiva

· Celková kontrola hygieny potravin

· Zdravotní stav rostlin

EU pomáhá financovat modernizaci českých železnic

Dne 23. dubna byly zahájeny stavební práce na železniční trati mezi Zábořím nad Labem a Přeloučí. Tato investiční akce, spolufinancovaná z programu Evropské unie ISPA, představuje další článek transevropského dopravního koridoru spojujícího přes Prahu a Brno Berlín a Vídeň s Istanbulem, Konstancí a Soluní. Během výstavby bude provedeno vyrovnání kolejiště a budou postaveny nové mosty, což umožní dosáhnout traťové rychlosti 160 km/h. Zároveň budou v Záboří a Řečanech provedeny stavební úpravy železničních stanic a zkvalitněno jejich zařízení včetně izolace proti hluku. Asi polovinu z celkových nákladů ve výši přibližně 60 mil. eur kryje Evropská unie. Výstavba by měla být dokončena do září roku 2004. Program ISPA již v loňském roce poskytl spolufinancování na modernizaci jiné trasy probíhající Českou republikou, mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Celý projekt napomůže ke zkrácení cestovní doby, zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti a zlepšení služeb cestujícím. Od roku 2000 bylo na základě programu ISPA vyčleněno na podporu významných projektů dopravní a ekologické infrastruktury v České republice na 350 mil. eur. V současné době dosahuje již schválené financování projektů v České republice ze strany Evropské unie celkové výše 1,45 miliard eur, které budou vynaloženy na základě programu ISPA, zemědělského programu Sapard a programu Phare.

Verheugen o Iráku a rozšíření

„Budeme-li se zmítat vnitřními rozpory v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, vystavíme se velmi závažnému nebezpečí, že způsobíme těžkou újmu nejen rozšířené Evropské unii, ale také transatlantickým vztahům. Nebylo by to v zájmu ani Ameriky, ani Evropy,” uvedl komisař pro rozšíření Günter Verheugen během své návštěvy Litvy minulý týden. Transatlantickou vazbu zasadil do širších souvislostí zdůrazněním, že celá řada budoucích členských států má na USA velmi úzké vazby. „V důsledku sovětské okupace žijí v USA statisíce Litevců. Litevci chovají silné vzpomínky na solidaritu, kterou jim Amerika prokázala během studené války. Během celého tohoto období fungovala v Americe litevská ambasáda. USA plně podpořily vaši žádost o vstup do NATO. Nesmíme také zapomenout, že Amerika má kořeny v Evropě,” uvedl komisař. Vyzval Evropany, aby toto vše zúročili a vyvíjeli „jednoznačnou zahraniční a bezpečnostní politiku a stali se samostatným hráčem s vlastní osobností“. Tak jako my potřebujeme USA, USA potřebují Evropskou unii jako seriózního a rovnoprávného partnera.