Vstup do EU: otázky a odpovědi

Vstup do EU: otázky a odpovědi

* Pokud se zavede euro, sníží se hodnota úspor českých občanů? Nebude to jako měnová reforma v roce 1953?Hodnota úspor se nesníží. Zavedení eura neznamená měnovou reformu. V konvergenčních kritériích je jednou z podmínek dlouhodobá stabilita měny a kurs eura ke koruně bude pevně stanoven. Proto se ceny, mzdy, důchody i vklady jen přepočtou stejným koeficientem, a v žádném případě se tedy neznehodnotí.* Co znamená symbol měny euro?Symbolem měny euro je E s rovnítkem místo prostřední čárky v písmenu (. Poukazuje na první písmeno slova "Evropa", ale má i hlubší význam. Svou podobností řeckému písmenu "epsilon" odkazuje k Řecku jako kolébce evropské civilizace. Rovnítko má symbolizovat stabilitu a vyrovnanost měny. V celé eurozóně se používá společných bankovek, na kterých jsou vyobrazeny architektonické prvky od starověku u nejnižších hodnot (5 eur) až po moderní architekturu na bankovce v hodnotě 500 eur. Na lícové straně je vždy vyobrazen most jako symbol vzájemné komunikace a překonávání překážek. Mince mají na rubové straně různé symboly podle státu, v němž byly vydány. Stejně jako bankovkami však jimi lze platit v celé eurozóně.* Projevily se již nějak výhody společné měny euro?Hlavní výhodou je bezesporu fakt, že se eurem platí již ve 12 zemích. Členy tzv. eurozóny jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko a Řecko. V těchto státech umožňuje jednotná měna vytvoření vynikajícího prostředí pro společný trh. V rámci eurozóny podnikům odpadly náklady spojené s měnovými převody a vedením účtů v cizích měnách. Rovněž zanikly komplikace plynoucí z nestálosti směnných kursů a spekulací s nimi. Jednotná měna také usnadňuje mezinárodní srovnatelnost ekonomické výkonnosti podniků a v neposlední řadě umožňuje větší transparentnost cen a nákladů.* Kdy by Česká republika mohla přijmout euro?Vzhledem k obtížnosti dlouhodobého plnění konvergenčních kritérií se jeví jako reálné období mezi lety 2007 - 2012. Především se musí počítat s tím, že po vstupu se ještě zpočátku bude měnit kurs koruny k euru, což po přijetí společné měny pochopitelně nebude možné. Co se inflace týče, neočekává se žádný skok, ale ustálení v rozmezí, ve kterém se inflace členů eurozóny pohybuje. K tomu bude ČR potřebovat nějakou dobu na adaptaci.* Bude mít Česká republika možnost odmítnout jednotnou evropskou měnu?Nebude, zavázali jsme se k tomu - stejně jako ostatní přistupující státy - ve Smlouvě o přistoupení. Naší povinností tak bude usilovat o plnění konvergenčních kritérií tak, abychom do měnové unie mohli vstoupit. Nebude to však žádný překotný proces - smyslem kritérií je zaručit, že vstupem do měnové unie nevzniknou příslušnému státu žádné těžkosti, které by např. ohrozily jeho platební bilanci apod. Smlouva o založení Evropského společenství takový přechodný stav umožňuje a nestanoví žádnou pevnou dobu, za kterou je nutno do měnové unie vstoupit.* Jaké instituce řídí měnovou politiku Evropské unie?Evropská centrální banka (ECB) a Evropský systém centrálních bank (ESCB) jsou stálé instituce, které vznikly až v konečné fázi Hospodářské a měnové unie, tedy na konci 90. let. ECB se sídlem v německém Frankfurtu nad Mohanem je koncipována jako nezávislá centrální banka Evropské unie. Členové jejích orgánů proto nesmějí dostávat pokyny od žádné vlády členské země EU. Spolu s 15 národními centrálními bankami tvoří ECB druhou instituci Evropský systém centrálních bank (ESCB). Centrální banky jednotlivých států mají v tomto systému postavení samostatných právnických osob. Jako účastníci oblasti jednotné měny musí jednat ve shodě s hlavními směrnicemi a instrukcemi rozhodovacích orgánů ECB. Na rozdíl od ECB a národních centrálních bank nemá ESCB právní subjektivitu. Rozhodovací orgány jsou dva: řídící rada a výkonný výbor. Řídící rada formuluje měnovou politiku společenství a v případě potřeby také rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových měr a rozsahu rezerv. Rada má také výhradní právo povolovat vydávání bankovek v rámci společenství. Úkolem výkonného výboru je provádět měnovou politiku v souladu se směrnicemi a rozhodnutím řídící rady. Odpovídá za běžnou agendu ECB.* Co to jsou konvergenční kritéria?Konvergenční kritéria jsou stanovena v maastrichtské smlouvě z roku 1993. Jsou to podmínky, které musí každá země bez výjimky splňovat, aby mohla zavést měnu euro. Požadavky jsou celkem čtyři: udržování hranice pro výši deficitů i zadlužení veřejného sektoru (deficit veřejných rozpočtů do 3 % hrubého domácího produktu, veřejný dluh do 60 % HDP), cenová stabilita (inflace nesmí překračovat o více než 1,5 % inflaci tří států Evropské unie s nejnižší inflací), stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (nesmí překročit o více než 2 procentní úrokovou sazbu zemí s nejlepšími výsledky v oblasti) a udržení kursu měny alespoň dva roky před zavedením eura ve stanoveném rozmezí.* Co je to Hospodářská a měnová unie?Od počátku 90. let se v rámci zemí Evropské unie postupně vytvářela Hospodářská a měnová unie. V rámci jednotného vnitřního trhu EU se lidé, zboží, služby a kapitál pohybují bez jakýchkoli omezení. Společná měna je dalším logickým krokem v prohlubování společného trhu. Výhodou jednotné měny je její menší zranitelnost na finančních trzích a zjednodušení finančních operací, které šetří peníze. Kromě zisku z liberalizace finančních trhů (odhadovaného na více než 40 mld. eur ročně) ušetří měnová unie dalších minimálně 15 miliard na transakčních nákladech. Tyto peníze by za normálních okolností sloužily ke konvertování finančních prostředků z jedné měny do druhé. Běžnému občanovi společná měna zjednodušuje a zlevňuje cestování (neplatí se žádné poplatky při výměně peněz) a umožňuje snadnější srovnávání cen a nákladů.