Zemědělcům vadí, že s vládními garancemi zaostávají za sousedy

Z hlediska státních garancí přímých plateb mají v zemích Visegrádské čtyřky čeští zemědělci nejhorší postavení. Prohlásil to dnes prezident české agrární komory Václav Hlaváček. "Jsme na tom nejhůře, čekáme, zda nás koncem května premiér Vladimír Špidla přijme k jednání," řekl novinářům Hlaváček. Pokud zemědělci na jednání neuspějí, hrozí českému venkovu úplná ztráta konkurenceschopnosti před zemědělci z EU a zemí Visegrádu, upozornil Hlaváček. Smyslem přímých plateb je vyrovnání rozdílů, s nimiž na společný evropský trh vstupují zemědělci jednotlivých členských států unie. O dorovnání se dělí Evropská unie a národní rozpočty. Možnost určité výše státní pomoci ve formě garance si kandidátské země v přístupových smlouvách dojednali jednotlivě. Česko si sjednalo garanci nejnižší a zemědělci se zlobí. "Dnes jsme se dozvěděli, že zemědělcům na Slovensku, ve Slovinsku a Maďarsku vlády a parlamenty garantovaly 55procentní výši přímých plateb, na spadnutí je to i v Polsku," uvedl Hlaváček. Čeští sedláci se musí smířit se základní garanční sazbou 25 procent, což je podle agrární komory nepřijatelný stav. S protestními akcemi však agrárníci nepočítají. Jsou totiž nadšeni, že sluchu jim dopřál nedávno parlament. "Věříme, že i u premiéra uspějeme," poznamenal Hlaváček. Česko by se podle něj jinak stalo jakýmsi ostrůvkem uprostřed Evropy. "Nedovedu si představit, jaký osud by pak stihl české zemědělce," podotkl prezident. Pokud úředníci budou o finančních aspektech vstupu Česka do EU jednat i se zemědělci, může se vláda o zemědělce opřít. "Agrární komora i zemědělci jsou připraveni vzít v potaz nezbytnost změn (spojených s integrací do EU), ale za předpokladu, že budou mít k dispozici vyvážené podmínky se svými sousedy," dodal Hlaváček.