Palas bude žádat o tři miliardy na řešení problémů zemědělců

Zhruba tři miliardy korun hodlá po vládě požadovat ministr zemědělství Jaroslav Palas na řešení nejpalčivějších problémů ve svém resortu. "Požadavky vznášené agrární komorou a zemědělskými svazy jsou v zásadě oprávněné," řekl Palas na tiskové konferenci. Agrární komora vyčíslila, že krize zemědělství si celkově žádá asi 7,3 miliardy korun. Dodatečné peníze jsou podle Palase třeba zejména k zajištění regulace agrárního trhu a na kompenzace nejakutnějších ztrát, které rolníkům vznikly v důsledku zaorávek. Kvůli poškození museli totiž po zimě zaorat asi pětinu ozimů, což jen v nákladech představuje ztrátu kolem 1,2 miliardy korun. Dalším problémem jsou přebytky mléka a regulace trhu s touto komoditou. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) původně vyčlenil na vývoz bilančního přebytku mléka 1,3 miliardy korun. Kvůli propadu cen mlékárenských výrobků na světovém trhu a také v důsledku přetrvávajícího silného kurzu koruny však tato částka nestačí a podle současných propočtů by bylo třeba asi 2,5 miliardy korun. Fond po přesunech v rozpočtu má na dotace exportu asi 1,65 miliardy korun. Situaci na mléčném trhu zhoršuje také růst dovozu, takže klesá farmářská cena mléka. Vedle regulace mléčného trhu je nutné řešit také ztrátu, která vznikla SZIF při vývozu potravinářské pšenice. Fond loni během intervence na trhu nakoupil zhruba 720 tisíc tun pšenice za 3500 korun za tunu. Na vývoz pak prodával za cenu výrazně nižší a tratil tak 989 milionů korun. Vláda je podle Palase povinná se situací v zemědělství zabývat. Stát by mohl požadované tři miliardy pokrýt z operací s finančními aktivy, tedy najít mimořádné zdroje, nebo zvýšit deficit státního rozpočtu, uvedl Palas. Pokud jde o přímé platby zemědělcům po vstupu do Evropské unie, ministerstvo zemědělství dalo do návrhu rozpočtu na příští rok částku potřebnou na dorovnání do 55 procent úrovně v současných členských státech. "V zákoně o státním rozpočtu bychom chtěli toto řešit," uvedl Palas. Podle podmínek dojednaných v Kodani totiž budou čeští zemědělci v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent toho, co kolegové v EU. Česká republika pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent. Představitelé nevládních agrárních organizací požadují záruky na dorovnání přímých plateb zemědělcům po vstupu do EU v maximální možné výši.