Sladovnám nepřízeň počasí pomůže k dostatku ječmene

Nepříznivé počasí, kvůli kterému museli tuzemští zemědělci letos na jaře zaorat velkou část polí osetých ozimými obilovinami, paradoxně nahrálo do karet sladařským firmám. Rolníci totiž pole postižená mrazy většinou znovu oseli jarním ječmenem, který se používá při výrobě drtivé většiny sladu, a sladovny tak budou mít pravděpodobně dostatek základní suroviny, jejíž cena by navíc mohla klesnout. "Při výrobě sladu používáme z 99 procent jarní ječmen, kterého by měl být letos přebytek, protože je to jedna z mála komodit, kterou zemědělci mohli zaoraná pole znovu osít. Plochy oseté jarním ječmenem tak letos budou o téměř 200 tisíc hektarů vyšší než v předchozích letech," řekl obchodní náměstek Sladoven Soufflet ČR Dušan Falge. Dodal, že kvůli očekávanému přebytku jarního ječmene by letos jeho cena mohla být nižší než loni. "Na cenu jarního ječmene to asi bude mít dopad, avšak my se snažíme se zemědělci dlouhodobě spolupracovat a cenu netlačit příliš dolů. Sice bylo letos oseto jarním ječmenem více polí, ale dlouho bylo sucho, takže je otázka, jaké budou výnosy," uvedl Falge. Nižší cena jarního ječmene by se podle Falgeho mohla odrazit i v cenách sladu. "Větší vliv však bude mít to, zda na trhu bude, nebo nebude nadbytek sladu. S některými našimi odběrateli máme navíc uzavřené smlouvy, ve kterých je kalkulace cen sladu nastavena dlouhodobě. Nyní proto nelze jednoznačně říci, jak se ceny sladu budou vyvíjet," poznamenal Falge. Sladovny Soufflet ČR jsou po převzetí sladoven zkrachovalé skupiny Tchecomalt Group, jejíž vlajkovou lodí byly Obchodní sladovny Prostějov, největší sladařskou firmou v zemi. Sladovny Soufflet ČR mají výrobní kapacitu takřka 300 tisíc tun sladu ročně a letos chtějí od zemědělců vykoupit přibližně 400 tisíc tun ječmene. K odběratelům Sladoven Soufflet ČR patří většina českých pivovarů. Zhruba polovinu produkce sladu společnost exportuje. Podle údajů Agrární komory ČR letošní mrazy a období dlouhého sucha poškodily 300 tisíc hektarů polí osetých ozimými obilovinami a řepkou. Škodu zemědělci vyčíslili na více než 3,5 miliardy korun.