Vstup do EU: otázky a odpovědi

* Jaká jsou občanská práva obyvatel členských zemí Evropské unie?

Vstupem do Evropské unie nejsou nijak dotčena občanská práva, zaručená občanovi ústavou jeho mateřského státu. U nás, podobně jako v některých dalších státech, je přímou součástí ústavního pořádku Listina práv a svobod. Respekt k základním právům je dokonce přímou podmínkou členství v EU. Kromě základních práv však občan členského státu získává s občanstvím unie několik práv navíc. Především je to právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii). Následuje právo volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, ve kterém pobývá, právo podávat petice k Evropskému parlamentu a obracet se na Evropského ombudsmana. Konečně má i právo na diplomatickou ochranu ve třetích zemích, v nichž jeho stát nemá své zastoupení. V případě potřeby tam může využít ochrany zastupitelským úřadem jiného členského státu.

* Jak může občan Evropské unie svá práva hájit?

Pokud se občan Evropské unie domnívá, že národní, regionální nebo místní orgány porušily jeho práva, jako první možnost obrany se nabízí zaslání stížnosti orgánu, který se porušení práva dopustil. Pokud není tato cesta úspěšná, je třeba se obrátit na národní soudy, které jsou povinny respektovat právo Evropských společenství. Občan si také může stěžovat u Evropské komise, která stížnost prozkoumá. Pokud komise dojde k názoru, že k porušení práv skutečně došlo, požádá příslušný členský stát, aby ve stanovené časové lhůtě sjednal nápravu. Jestliže členská země neuposlechne výzvy komise, může být členský stát žalován u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Další možností je podání petice, pro niž podle povahy věci přicházejí v úvahu všechny zastupitelské úrovně od obecního zastupitelstva až po Evropský parlament. Parlament ovšem zpravidla konzultuje komisi, která disponuje odborníky, kteří mohou parlamentu k odpovědi na petici připravit kvalitní podklady.

* Jaký vliv bude mít plánovaný vstup ČR do Evropské unie na státní správu?

Tato otázka bezpochyby zajímá každého. Rychlost a efektivnost úřadů je terčem stížností mnoha českých občanů, ale právě v souvislosti se vstupem naší země do EU se i nám blýská na lepší časy. Přestože Česká republika přijala zákon o státní službě jako poslední kandidátská země, byl tento krok vnímán ze strany EU velice pozitivně. Plán na reformu správy je dlouhodobý a bude se postupně provádět až do roku 2006. Nebude to samozřejmě nic jednoduchého. Jako názorný příklad může sloužit integrovaný administrativní a kontrolní systém v zemědělství, který dnešní státy Evropské unie budovaly mnoho let. Pokud tento systém dobře nefunguje, farmáři nemusí dostat všechny prostředky, které jim náleží. Dodnes se nejednou stane, že nabízená pomoc ze strukturálních fondů Evropské unie nenajde adresáta. Důvod je prostý: chybí dobře fungující síť ústředních a regionálních úřadů nezbytných pro přihlašování, registraci, kontrolu, financování a spolufinancování projektů. Nicméně Česká republika má stále čas a prostor poučit se z chyb druhých a zatím si nevede zle. Evropská komise už teď chválí pokrok, který ČR v oblasti administrativy učinila, a to zejména v oblasti práce řady nezávislých orgánů a institucí, které vznikaly z popudu EU nebo za jejího přispění. Jako kontrolní a monitorovací pracoviště evropské úrovně jsou hodnoceny například telekomunikační úřad, úřad pro ochranu osobních dat, úřad pro ochranu hospodářské soutěže, energetický regulační úřad a další instituce.

* S jakými změnami může počítat česká justice po otevření hranic?

V oblasti justice schengenská spolupráce samozřejmě změny přinese. Například bude možné oboustranně vyřizovat žádosti o vydání hledaných osob či o provedení důkazu za pomoci společné databáze - Schengenského informačního systému. Kvůli zdržením technického rázu na straně unie (výstavba nové, zabezpečené sítě) ale bude přistoupení nových členů k schengenskému systému možné nejdříve v roce 2006

.* Existuje v EU funkce ombudsmana?

Ano, existuje. Evropský ombudsman je další možnost, jak se domáhat práv. Není však v jeho kompetencích vyšetřovat např. národní úřady, stížnosti se musí týkat pouze evropských institucí. Evropský ombudsman může v oprávněných případech provádět šetření, jehož výsledky postupuje Evropskému parlamentu, a ve snaze sjednat nápravu vyvíjí tlak na instituci, které se věc týká. Podmínky úřadu ombudsmana na přijímání stížností jsou dvě: 1. oficiální stížnost nesmí být zaslána později než dva roky od události, na kterou si občan stěžuje, a 2. občan musí informovat instituci samu o své nespokojenosti. Existuje totiž možnost, že úřad bude chtít své pochybení napravit sám; v takovém případě je samozřejmě ombudsman zbytečný.

* Co je to třetí pilíř Evropské unie?

Třetí pilíř Evropské unie tvoří oblast justice a vnitra. Zde se Evropská unie intenzivně angažuje teprve na základě maastrichtské smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 1993. Spolupráce v této důležité oblasti je založena na mezivládní spolupráci, a není tedy řízena právem Evropského společenství, které je součástí prvního pilíře. Plodem dosavadní spolupráce je např. organizace Europol, která umožňuje těsnou spolupráci policií členských států. Naléhavost užší spolupráce zejména v oblasti vnitra však vede k tomu, že se postupně některé věci přesouvají ze třetího pilíře do prvního. Sem patří např. rámcové rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím příkazu, který Evropská unie přijala po teroristickém útoku na Spojené státy. Jeho cílem je výrazně zjednodušit a urychlit proces předávání pachatelů trestných činů mezi členskými státy Evropské unie. Vedou se diskuse i o zavedení systému vzájemného uznávání rozsudků, což by samozřejmě urychlilo trestání pachatelů. Existuje mnoho argumentů pro to, aby se sladilo i trestní právo členských států; pachatelé trestných činů totiž dovedně využívají rozdílů v právech členských států k tomu, aby se vyhnuli přísným trestům. Zatím však v této oblasti nebyla překročena hranice odborné diskuse.

* Co je Evropský soudní dvůr?

Čím se zabývá?Evropský soudní dvůr v Lucemburku je jednou ze šesti základních institucí Evropských společenství. Skládá se z 15 soudců a 8 generálních advokátů, kteří předkládají nezávislý právní posudek před vynesením rozsudku v každé věci. Zástupci Evropského soudního dvora projednávají žaloby Evropské komise na členské státy za porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, stejně jako spory mezi evropskými institucemi a členskými státy navzájem. Evropský soudní dvůr se také zabývá žádostmi soudů a tribunálů členských států na interpretaci komunitárního práva nebo na rozhodnutí o platnosti ustanovení komunitárního práva. Jinými slovy plní funkci nejvyššího a nejuznávanějšího konzultanta v oblasti práva pro jednotlivé instituce.* Jaké bude mít Česká republika zastoupení v Evropském soudním dvoře?Dosud se Evropský soudní dvůr skládá z 15 soudců, což v praxi znamená, že každý člen Evropské unie je v Evropském soudním dvoře zastoupen jedním soudcem. Po vstupu České republiky do EU se tedy plánuje jmenování jednoho českého zástupce. Soudci jsou jmenováni společnou dohodou mezi vládami členských států na funkční období 6 let. Každé tři roky dochází k částečnému znovuobsazování míst soudců. Funkční období 5 soudců ESD (vybráni losem) z 10 nově jmenovaných končí 6. října 2006. Funkční období ostatních soudců ESD končí 6. října 2009.