Palas: ČR podporuje návrh reformy společné zemědělské politiky EU

Česká republika podporuje návrh zásadní reformy společné zemědělské politiky Evropské unie prosazovaný komisařem Franzem Fischlerem, potřebuje však znát přesně její dopady na postavení nových členských států po vstupu do EU. Po setkání s Fischlerem to řekl český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Svým protějškům v Bruselu také sdělil, že ČR váhá mezi zjednodušenou a standardní metodikou správy a kontroly přímých zemědělských podpor z EU. Zjednodušená metoda, kterou unie nabízí vstupujícím zemím, by podle něj mohla usnadnit přechod na příští reformu, jež se ubírá podobným směrem. Palas položil Evropské komisi řadu otázek a bude nyní čekat na odpověď, která by měla přijít za několik týdnů. "Musíme dokonale znát záměry Evropské komise, pokud jde o nové členy; ty nejsou zatím formulovány. Je to otázka týdnů, nikoli měsíců. Stále je ještě čas se rozhodnout zda zvolíme standardní nebo zjednodušený způsob," uvedl. V obou případech musí mít Česko do vstupu funkční systém platebních, intervenčních a kontrolních orgánů pro správu evropských peněz (IACS). Snazší varianta však nevyžaduje zjišťování tolika údajů o hospodářských zvířatech, protože vychází především z rozlohy obdělávané půdy. Palas potvrdil, že pěstitelům dobytka, kteří by na ní mohli prodělávat, je vláda případně ochotna doplatit. Kolik? "Obě varianty musíme ještě spočítat," uvedl. Fischlerova reforma je hlavním námětem dvoudenního zasedání ministrů zemědělství EU a vstupujících zemí, které se tentokrát odehrává formou "zpovědí" - EK a předsedající Řecko mluví s každou vládou zvlášť. Podle kuloárních informací dochází k jistému posunu dosud nesmiřitelných pozic směrem ke kompromisu. Návrh reformy spočívá zejména v nějakém stupni oddělení plateb od produkce, tedy vyplácení přímých podpor farmářům bez ohledu na objem výroby. Jejím dalším výrazným prvkem je tzv. modulace, tedy progresivní přesměrování zemědělských dotací z přímých podpor do venkovského rozvoje. Fischler českou stranu ujistil, že ať bude dohodnuta jakákoli mutace reformy, nebude mít žádný vliv na podmínky, jež byly dojednány na prosincovém summitu EU v Kodani pro nové členské státy. Česká strana se mimo jiné starala, aby jí EU případně uhradila ztráty, které by českým farmářům vznikly v důsledku plánovaného poklesu nejnižších zaručených cen obilovin. Společná zemědělská politika spotřebovává necelou polovinu rozpočtu EU, tedy přes 40 miliard eur ročně. Snahu ji reformovat a racionalizovat zatím bojkotují země, které na ní nejvíce vydělávají, zejména Francie a Španělsko.