ČR váhá, zda chtít standardní, nebo zjednodušené přímé podpory

Česká republika se bude záhy rozhodovat, zda se po vstupu přihlásí k současnému, tedy standardnímu systému výpočtu a rozdělování přímých zemědělských podpor z fondů EU, nebo zda využije nabídky unie na zjednodušenou metodu. Toto nové váhání je způsobeno tím, že v unii se schyluje ke schválení reformy společné zemědělské politiky, která jde podobným směrem jako zjednodušená metoda. Poprvé tyto úvahy v Bruselu prezentoval tento týden ministr zemědělství Jaroslav Palas a překvapil tím nejen Evropskou komisi, ale i některé české experty. Praha od závěru vstupních rozhovorů v prosinci v Kodani tvrdila, že se připravuje na standardní systém a že nestojí o nějakou ulehčenou náhražku, kterou by stejně musela pár let po vstupu opustit. Pro výpočet přímých plateb na jednu farmu se dnes v EU složitě kalkuluje plocha zemědělsky využité půdy, výnos na hektar, počet jalovic, krav, masných krav, býků či ovcí, objem nadojeného mléka, v kombinaci s úhory a dalšími hledisky. Jak farmář, tak zemědělské úřady s tím mají spoustu práce a papírování. EU si byla vědoma obtížnosti tohoto systému a navrhla vstupujícím členům snazší cestu. Ta spočívá v oddělení produkce od dotací v tom smyslu, že se sečtou nároky za celou zemi (hektary, výnosy, krávy, býci, mléko podle přiznaných kvót) a vydělí se počtem obdělávaných hektarů. Vznikne tak průměrná platba na hektar, kterou by obdrželo podle rozlohy každé hospodářství. Systém umožňuje různé korekce a odstranění křiklavějších nerovností, je však mnohem snazší na správu, a to jak pro rolníky, tak pro zemědělské úřady. Prahu podle Palasova tvrzení inspiruje tento postup nyní proto, že se v EU schyluje ke schválení takové reformy společné zemědělské politiky, jež bude také spočívat v alespoň částečném oddělení plateb od produkce. Individuální pohovory komisaře Franze Fischlera s ministry zemědělství členských zemí tento týden ukázaly, že nůžky mezi stoupenci a odpůrci reformy se výrazně sevřely. Optimisté předpovídají, že na příští ministerské schůzi 12. června bude reforma schválena. "Předpokládáme, že budeme mít v červnu rozhodnutí o nové společné zemědělské politice, která půjde jednoznačně směrem ke zjednodušení. Pak by nemělo valný smysl, aby noví členové pracně zaváděli něco, od čeho začne unie záhy sama ustupovat," řekl Fischlerův mluvčí Gregor Kreuzhuber. Schéma nabízené nováčkům má podle odborníků i tu výhodu, že vylučuje celou řadu hledisek, jejichž kontrola dnes mnohdy vede k sankcím. Stačí, aby některé kusy dobytka nebyly řádně označeny, nebo aby patřily do jiné kategorie, a už se platby krátí, protože jsou vypočítávány individuálně pro každou farmu. Stává se pak, že členské státy vracejí peníze, které jim byly z titulu přímých zemědělských podpor vyplaceny. Unie přiznala ve vstupních rozhovorech deseti novým členům nárok na 25 procent přímých zemědělských podpor v roce 2004, 30 procent o rok později a 35 procent v roce 2006. Do plné výše srovnatelné s dosavadními členskými státy EU porostou až do roku 2013. Nováčkové dostali zároveň právo navýšit podpory od unie z vlastní kapsy, pokud to budou považovat za nezbytné a budou na to mít. V roce 2004 dostane ČR od EU z titulu společné zemědělské politiky asi 100 milionů eur, o rok později to bude už 400 milionů. Je to dáno tím, že přímé podpory Brusel vyplácí až dodatečně, zemědělce musí tedy v roce 2004 zálohovat stát.