V kraji se zabydlují zahraniční farmáři
2. 6. 2003 | Mladá fronta Dnes
Zahraniční podnikatelé v zemědělství začínají hrát v kraji stále silnější roli. V blízké době by mohli například v pardubickém okrese hospodařit na čtvrtině výměry orné půdy. Čeští hospodáři tvrdí, že jim nemohou konkurovat a kritizují nerovné podmínky domácích a zahraničních zemědělců. "V pardubickém okrese se uchytila firma s rakouským kapitálem. Její zástupce názorně dává najevo, že na to peníze má. Začal před třemi roky u jedné společnosti s ručením omezeným, nedávno převzal druhou firmu a pravděpodobně získá i třetí. Nyní hospodaří asi na třech tisících pronajatých hektarů, ale údajně by rád dosáhl výměry deset tisíc hektarů. To je zhruba čtvrtina půdy v okrese Pardubice," říká ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje Jarmila Vlasáková. Ještě rozsáhlejší je podle ní tento jev v pohraničních oblastech, kde zahraniční firmy přebírají pozemky prostřednictvím českých osob. "Neměla bych nic proti tomu, pokud by byly pro všechny rovné podmínky. Češi ale nemohou soupeřit a zahraniční kapitál by mohl časem převzít značnou část území a majetku," míní Vlasáková.Zástupce společnosti s rakouským kapitálem Solvit Stanislav Mišák nechtěl telefonicky sdělovat bližší informace bez souhlasu majitele. Tím je podle výpisu z obchodního rejstříku Gerald Aichinger z rakouského města Marchtrenk. Firma sídlí ve Skrbni u Olomouce Krajský radní Petr Šilar, který má na starosti zemědělství a životní prostředí, výhrady ředitelka agrární komory nesdílí. "Je velmi špatné, že cizinci využívají katastrofální situace v našem zemědělství. Čeští farmáři by mohli pozemky také využívat a byli by třeba i lepší, ale nemají peníze. Vadí mi ale tvrzení, že když je zemědělec Rakušan nebo Němec, je to chyba. Hlavní přece je, když je nový vlastník dobrý hospodář a dodržuje předpisy. Půdu si přece neodnese," uvedl Šilar. Situaci v zemědělství přirovnává k průmyslu, kde také nikomu nevadí, když český podnik koupí zahraniční investor.Šilar i Vlasáková se shodují v tom, že české zemědělství prochází vážnou krizí, což se promítá i na východě Čech. V důsledku toho některé podniky končí s výrobou, ale ani nejlepší sousední zemědělské firmy je nejsou schopny převzít. "Nejhorší je, že krachují už i velmi dobří hospodáři. Na Trutnovsku jsou už celé vesnice, které patří Holanďanům. Kupují tam pozemky kvůli cestovnímu ruchu," říká krajský radní.Zemědělci tvrdí, že vstup zahraničních farmářů na český trh podporují jejich domovské země."Bohužel nevíme, jaké má cizí zemědělec dotace. Podle našich informací mají zahraniční podnikatelé dotované zdroje na rozvoj v přistupujících zemích. Pokud je pravda, že mohou získat peníze na nákup nemovitostí, strojů a expanzi do států jako je Česká republika, nemají čeští zemědělci šanci," uvedla Vlasáková.O dotacích zemědělcům vyspělých zemí na hospodaření v zemích přistupujících k Evropské unii slyšel i radní Šilar, nicméně konkrétní důkazy zatím nikdo nepředložil.Rolníci mají z dalšího vývoje situace obavy. "Také bychom si pronajali další pozemky, ale předsedové bývalých družstev nebo zemědělských společností, které přivedli do likvidace, se nechávají uplácet a pronajmou to raději cizincům, třeba za běžný nájem. Zahraničním subjektům jde hlavně o to, aby mohly na hektary dostat takzvané expanzivní dotace ze své domovské země a jen čekají na dobu, až budou moci půdu odkoupit do svého vlastnictví. Češi je v tom těžko ohrozí," říká trpce soukromý zemědělec z Dolních Ředic u Holic, který si nepřál být jmenován.Rakouský podnikatel není v pardubickém okrese jediným zahraničním zemědělcem.Cizinci se také zajímají o další pozemky v okolí Přelouče. Chystají se levně skoupit staré dluhy farmářů od Konsolidační banky a získat tak jejich majetek.Pozornosti zahraničních zemědělských firem neušly ani další okresy kraje.Západní, ale i východní kapitál stojí za některými zemědělskými podniky na Svitavsku, Chrudimsku i Ústeckoorlicku.
Zdroj: Mladá fronta Dnes, 2. 6. 2003
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.12.2025 13:53
