Řecko a Konvent o budoucnosti EU

Řecko je jednou z členských zemí Evropské unie, které podporují prohlubování evropské integrace na základě federalistického přístupu. Je členem Eurozóny a schengenského systému. Jako zastánce politické unie požaduje v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) zvyšování počtu společných postojů, užší spolupráci v otázkách Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) a rozšíření komunitární metody na další oblasti sociální, environmentální, makroekonomické a fiskální politiky. Řešení současných problémů vidí Řekové v nadnárodním přístupu a jsou přesvědčeni, že bezpečnost, stabilita a prosperita na úrovni jednotlivců i států bude úspěšně, konstruktivně a s dalekosáhlejším dopadem zajištěna pomocí společných řešení a koherentní integrované politiky. Proto se řečtí zástupci podílejí velmi aktivně na činnosti Konventu o budoucnosti EU.

Řecké předsednictví již deklarovalo, že výsledek jednání Konventu považuje za jednu ze svých priorit. Vzhledem k podpisu přístupových smluv s deseti kandidáty v dubnu 2003 a nadcházejícímu rozšíření Unie na dvacet pět členů jsou středem zájmu předsedající země fungující instituce a demokratický a výkonný proces rozhodování. Předsednictví Řeků se tedy odvíjí ve znamení dvou procesů, které evropskou integraci historicky posouvají - prohlubování a rozšiřování. Pokud se jednání nějak výrazně nezdrží, budou Řekové na Evropské radě v Soluni v červnu 2003 koordinovat první vážnou diskusi o otázkách a návrzích, které předloží nová ústavní smlouva. V této souvislosti je dobré uvést, jaký postoj zastává jeden z tzv. menších států k tématům projednávaným v Konventu, jak rozsáhlá je debata na národní úrovni, a které otázky se považují za řecké národní priority.

V souvislosti s jednáním Konventu se řecké předsednictví obecně vyslovilo pro taková doporučení, která budou znamenat pokračování integračního procesu. Nová smlouva má zajistit demokraticky organizovaný systém správy "bližší evropským občanům a společnosti", respektovat společné evropské hodnoty demokracie, lidských práv a dodržování zákonů. Řecko také prosazuje efektivní proces rozhodování, který by zajistil ekonomickou a sociální kohezi společenství a udržitelný rozvoj. Vyjádřilo přesvědčení, že EU by měla posílit svou pozici regionálního politického aktéra, který propaguje mír, stabilitu a spolupráci na mezinárodní úrovni.

Je nutné zdůraznit, že federalistická vize EU je společná jak současné vládní socialistické straně PASOK, tak největší opoziční straně, neoliberální Nové demokracii. Obě strany mají zájem na tom, aby rozšíření a prohloubení evropské integrace neproběhlo na úkor malých států. Konvent by měl především zajistit "více Evropy", zvýšit míru spolupráce a koherence jak mezi členskými státy, tak mezi politikami a nástroji společenství.

Jaké jsou tedy postoje Řecka v Konventu v otázkách rozhodovacích procedur a institucionální reformy? Řečtí účastníci Konventu (Jorgos Papandreu, Jorgos Katiforis, Paraskevas Avgerinos, Marieta Janaku, Evrypides Stylianides, Nikos Konstantopulos) zdůrazňují, že nová ústavní smlouva musí být srozumitelná občanům EU podobně jako národní ústavy jednotlivých členských států. Dále požadují, aby se integrální součástí nové smlouvy stala Charta základních práv. Kromě toho podporují obecný záměr posílit a konsolidovat pravomoci institucí EU a dále rozšířit užití komunitární metody.

Instituce

S ohledem na jednotlivé návrhy institucionální reformy, které se projednávají v Konventu, se Řecko přiklání k návrhu "dvojího klobouku", a to jak ke spojení funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, tak v oblasti vnějších vztahů, kde by mělo dojít ke sloučení postů Komisaře pro vnější vztahy a Vysokého představitele pro SZBP. V souladu s federalistickou orientací Řecko také usiluje o celkové posílení jeho pozice a o to, aby Evropský parlament získal pravomoc volit předsedu Evropské komise (EK). Řecko vždy argumentovalo ve prospěch rozšíření kompetencí Komise a Evropského parlamentu (EP), protože tyto instituce zastupují společný evropský zájem a zajišťují rovnou účast menších členských států na procesu rozhodování v EU. Ve stejné argumentační linii se odvíjí řecké odmítnutí návrhu na vytvoření nového orgánu - Kongresu národních a evropských poslanců. Tato instituce by pouze zdůrazňovala národní charakteristiky a zájmy, s největší pravděpodobností měla negativní dopad na EP a přinesla mizivý pokrok integračního procesu. Řecko je dále pro uchování výlučného práva iniciativy EK a práva reprezentovat Unii navenek, s výjimkou oblastí SZBP a EBOP. Co se týče vnější reprezentace, Řecko se jasně přiklání k další komunitarizaci SZBP a vyslovuje se pro zastoupení EU v Radě bezpečnosti OSN. Rada EU je vnímána jako bašta mezivládního přístupu a druhý legislativní orgán, kde mohou jednotlivé členské státy prezentovat své postoje. Proto by procedury v ní měly být zjednodušeny. Ke zlepšení a zefektivnění činnosti Rady přispěje podle názoru Řecka dlouhodobé týmové předsednictví. Coby malý členský stát se Řecko zabývá také otázkou zajištění svého zastoupení v orgánech Unie. Podporuje princip jedna země - jeden komisař a vymezuje se proti často zmiňovanému návrhu tandemu Blair-Aznar na ustavení předsedy (prezidenta) EU. V otázce rozhodovacích procedur Řecko upřednostňuje rozšíření procedury spolurozhodování jako standardního postupu při tvorbě legislativy EU a zavedení hlasování kvalifikovanou většinou pro všechny oblasti, včetně SZBP, s výjimkou vojenských záležitostí a EBOP. Ekonomika a trh práce

Ekonomické cíle a záměry EU jsou v centru řeckého zájmu. Řecký delegát Konventu Jorgos Katiforis rozpracoval toto téma v memorandu z května 2002. Konkrétně zmínil význam posílení evropské ekonomiky a podporu trhu práce a tyto dva body označil za společné priority. S jeho postojem se ztotožňují i řecké podnikatelské kruhy, které velmi podporují názor, že Konvent by se měl zasadit o to, aby se zlepšení pozice EU v systému globální ekonomiky stalo jedním ze základních a určujících kritérií. Cíle Unie jako ekonomický a sociální rozvoj na základě tržní ekonomiky, konkurenceschopnost a sociální koheze by měly v Konventu jasně zaznít. Podnikatelská komunita rovněž podporuje zjednodušení rozhodovacích procedur a vyslovila se pro zavedení analýz zisků a nákladů, které by předcházely každému rozhodnutí a regulaci.

Předseda Federace řeckého průmyslu Odyseus Kyriakopulos vyjádřil ve svém projevu v listopadu 2002 podporu řecké podnikatelské komunity posílení Evropské komise jako instituce, která pečuje o společný evropský zájem a představuje protiváhu k mezivládní Radě, která se primárně řídí národními zájmy. V této souvislosti vyjádřil podporu řeckému předsednictví, které se zaměřilo na lisabonský proces a snaží se prosadit politiku, která bude propagovat, posilovat a konsolidovat konkurenceschopnost a rozvoj evropského průmyslu. Požaduje především pokračovat v integračním procesu a liberalizaci evropských trhů, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj až na 3% evropského HDP, společnou daňovou politiku, která podpoří podnikání a konkurenceschopnost a hlubší integraci sektoru finančních služeb, která usnadní přístup k investičním a kapitálovým zdrojům především menším a středním podnikům. Evropské občanství

Poslední oblastí, kde Řecko demonstrovalo svou podporu prohlubování integrace, je evropské občanství, které je úzce spojeno s vytvářením evropské identity. Řečtí delegáti v Konventu jednomyslně podpořili návrh dvojího občanství, které by bylo uvedeno v ústavní smlouvě. Jedním z důvodů je argument, že evropské občanství podepře princip rovnosti členských států. Výhodou evropského občanství, které by bylo komplementární ke státnímu občanství, jsou především práva a možnosti, které jdou nad rámec poskytovaný členskými státy. Řečtí delegáti upozornili především na další příležitosti a výhody, které evropské občanství přinese v oblasti volného pohybu pracovní síly, práva pobytu ve všech členských státech, práva volit do EP podle místa bydliště a práva diplomatické ochrany v zemích, kde by na základě státního občanství této ochrany nepožívali. V kontextu hlavního cíle, kterým je politická unie Evropy, je evropské občanství základní podmínkou vytvoření Unie evropských národů.

Řecko samo se považuje za obhájce acquis communautaire a prosazuje vývoj evropské integrace federalistickým směrem. Řecké předsednictví konkrétně zdůrazňuje a pracuje na propagaci společných postojů a hledání základů pro společná stanoviska vzhledem k vývoji jak na mezinárodní scéně, tak v Konventu. To jasně dokresluje fakt, že Řecko vidí svou budoucnost v silnější a integrovanější Evropské unii, Unii s posílenou politickou a právní subjektivitou, demokratickou podstatou a evropským občanstvím.

Poznámka: Informace o postojích řeckých delegátů v Konventu poskytují pravidelné měsíční zprávy institutu EKEM a měsíčník Euromagazine.

Ruby Gropasje výzkumným pracovníkem Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (ELIAMEP)