Obilnáři z jihu Moravy se obávají tvrdé konkurence Evropské unie

Obilnáři z Jihomoravského kraje, kteří patří s loňským prodejem 807.000 tun po Středočeších na druhé místo v republice, mají velké obavy z konkurence v Evropské unii. Někteří z nich se i domnívají, že tolik kritizovaná rozdílná výše přímých plateb mezi českými a unijními zemědělci je snad záměrnou likvidací oboru v přistupujících zemích. "Naší výhodou by mohla být velikost podniků; máme větší celky s nižšími náklady, ale to se zcela ztratí," řekl dnes ředitel s.r.o. Statek Pohořelice Zdeněk Koubek. Tento statek patří se 1400 hektary k velkým obilnářským firmám. Ředitel ale nechápe, jak může konkurovat například rakouskému sedlákovi, který má plné přímé platby a tím nesrovnatelný výstup. Situaci obilnářů po vstupu České republiky do EU označil Koubek za zcela neschopnou konkurence. Tuzemští pěstitelé jsou navíc znevýhodněni dlouhodobým nedostatkem kapitálu. Omezují tudíž drahé hnojení a také použití kvalitnějších technologií. "Evropští zemědělci si však mohou dovolit zvednout tyto vstupní náklady, budou více efektivní a převálcují nás," uvedl Koubek s tím, že bruselská pokladna nyní dotuje vstupy 'na stůl' za co nejnižších nákladů. Za značnou nevýhodu považuje ředitel ZEMOS Velké Němčice Jiří Vávra deklarovaný odpočet krmných plodin z přímých dotací. Podle něj to značně postihne zejména podniky, které jsou univerzální a chovají například i prasata a skot. Němčická firma tak přijde o dotace za 650 hektarů krmných plodin, ale zcela jistě se nehodlá zbavit nových stájí a technologií pro živočišnou výrobu. "Je dost strašné, když dva týdny před referendem nevíme, za jakých podmínek přesně bychom v EU byli," prohlásil Vávra. Každá skupina podnikatelů pak podle jeho názoru má mít stejné podmínky k činnosti. Podmínky dojednané v Kodani však českým zemědělcům dávají v letech 2004 až 2006 z unijních zdrojů postupně 25, 30 a 35 procent toho, co dostanou kolegové v EU. ZEMOS pěstuje ozimou pšenici na 1050 hektarech a potravinářské pšenice dodává kolem 2500 tun. Budoucí problémy s uplatněním zhruba desetiny produkce obilí předvídá i předseda ZD Sedlec a předseda představenstva okresní Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda. Referenční výnos pro celou republiku byl totiž stanoven na 4,28 tuny z hektaru, zatímco na Břeclavsku se průměrně sklízí kolem pěti tun. "Na značnou část produkce nedostaneme přímé platby a proti zahraničním kolegům máme tím pádem značnou konkurenční nevýhodu," uvedl Hajda. Další problém podle Hajdy zřejmě přijde v tuzemských chovech prasat, protože právě přes přímé platby na obiloviny dotuje EU tyto chovy ve členských zemích. "Berme jako holý fakt, že 30 až 40 procent zemědělců za stávající situace nepřežije vstup naší země do EU," varuje Hajda. Zemědělci jsou přesvědčení, že Evropskou unii malují čeští politikové narůžovo a mlčí o tvrdých dopadech. "Pořádáme školení ve spolupráci s rakouskou komorou; u nich byl náraz po vstupu takový, že až 30 procent sedláků zkrachovalo," uzavřel Hajda. Rolníci v tuzemsku se nyní chystají na protestní akce a chtějí tím podpořit své "oprávněné požadavky". Shromáždění se připravuje v pondělí v Pardubicích, dále zemědělské odbory ve spolupráci s regionálními agrárními komorami chystají na středu protestní akci před úřadem vlády v Praze. Na středu velkou akci ohlásili i agrárníci z Olomouckého kraje, kteří chtějí vjet s traktory do ulic Olomouce.