Zemědělci ze Šumavy nevylučují růst nájmu za půdu po vstupu do EU

Soukromí zemědělci ze Šumavy se obávají zvýšení ceny za pronájem zemědělské půdy po vstupu do Evropské unie. Zatímco nyní platí roční nájem za hektar obhospodařované půdy v průměru kolem 300 korun, v Bavorsku je to sedminásobek. "Bavořané už nás na to upozorňují," řekl majitel soukromé farmy v Podmoklech na Sušicku Václav Kotál. O horskou Šumavu ale naštěstí není podle něj takový zájem, neboť Němci, Belgičané i Nizozemci se soustřeďují na podhorské oblasti, kde je možné hospodařit intenzivně a kromě chovu produkovat také plodiny. Na Šumavě se ceny nájmů pohybují mezi 200 až 400 korunami za hektar, ale v případě scelovaných pozemků až kolem 800 korun. "Cena nájmu se postupně zvyšuje," uvedl Kotál. Na Chebsku a Sokolovsku už podle něj ale Němci zvedli nájemné na více než 2000 korun a většina Čechů tak musela několik let obdělávanou půdu opustit. Podle Kotála je velmi důležité, jestli budou po vstupu do EU platit pro cizí zemědělce stejné podmínky jako pro naše firmy, tedy zda budou mít cizí firmy vyšší dotace platné v místě, odkud přicházejí. "Farmář ale stejně může mít firmu v Česku i v SRN, dostane německé dotace a převeze produkty k nám," dodal Kotál. Farmář se nebojí nárůstu cen prodávané zemědělské půdy. Podle novelizovaného zákona a půdě vychází cena ze znaleckého posudku a současný nájemce má předkupní právo až na 70 procent pozemku do plochy 300 hektarů. Za pozemek zaplatí část a zbytek splácí 20 let. Podle Kotála mají šumavští zemědělci většinu půdy pronajatou a záleží na sedlácích, jaký budou mít o její nákup zájem. Právě pronajatá půda, která tvoří přes 70 procent produkčních polí na Šumavě, je podle farmářů největším zdrojem nestability zemědělství v příhraničí. Vlastníci pozemků totiž mohou smlouvu nenadále vypovědět. "Pachtovní smlouvy jsou sice uzavírány na neurčito, ale většinou s roční výpovědní lhůtou," uvedl Kotál. Většina zemědělců z horských oblastí přešla od rostlinné výroby k chovu masného dobytka bez tržní produkce mléka. Plochy obilovin jsou minimální. Důvodem jsou zejména státní dotace na chov masného skotu a na podporu údržby krajiny. Otázkou je, čím obiloviny nahradit. Kvóty na dobytek má ČR pevně dány. Evropské dotace na obiloviny budou přidělovány podle referenčního výnosu a podle Kotála by měla být odlišena horská pásma s nižšími výnosy. "Počet soukromých zemědělců na Šumavě klesá," dodal Kotál. Podle něj je to dáno obtížností hospodaření, ale také důchodovým věkem farmářů, kterým chybějí nástupci.