Pro některé farmáře byl vstup do EU konec, pro jiné výzva

Po vstupu do Evropské unie nezbývalo některým rakouským farmářům než s hospodářstvím skončit nebo částečně či zcela přejít od pěstování tradičních produktů směrem k alternativnímu zemědělství či ekoturistice. EU totiž v rámci své zemědělské politiky určuje každé členské zemi produkční kvóty a další pravidla pro to, kolik toho mohou na svých polích vypěstovat. To se odrazilo i na farmách v sousedních Dolních Rakousích: některé změnu nezvládly, jiné ji vzaly jako výzvu. Podle vyjádření tamních zemědělských expertů vstup do EU v roce 1995 mnohdy přežily buď jen silné farmy nebo ty, které našly skulinu v trhu a nové možnosti. "Konzervování mrtvol už nebylo po vstupu do EU možné," říká Adolf Kastner z regionální zemědělské kanceláře Waldviertel Management. Kancelář zemědělcům pomáhá s papírováním, žádostmi o příspěvky z EU - za poslední tři roky přišlo do regionu z unie na schválené projekty kolem 2,5 miliardy korun. Kancelář má pod sebou i tříleté zemědělské učiliště se specializací na bio produkty, dřevařství a chov koní. A také centrum ekologického a alternativního zemědělství Waldland - což je něco mezi družstvem, spolkem a firmou. Sdružuje na 900 zemědělců z regionu. "Hledáme doma i v zahraničí, po čem je poptávka. Našim členům zprostředkováváme kontakty a jisté příjmy. Na každém pak záleží, nakolik se zapojí," řekl Gerhard Pfeiffer, který se Waldlandu věnuje od jeho založení v roce 1982. Farmáři zaplatí jednorázově symbolický vstupní poplatek 70 eur (asi 2100 korun). Podle Pfeiffera mohou celou produkci předat kompletně k odbytu a mají dopředu zajištěnou výkupní cenu, jiní si třeba rostliny nechají jen vyčistit a zpracovat, čímž uspoří až 60 procent nákladů, a prodej si zajišťují sami. Momentálním velkým hitem je ve Waldlandu bylina ostropestřec mariánský, z něhož italská firma vyrábí léky, tradiční rostlinou se pak stal mák, z něhož se dělá dokonce i pálenka a víno. Zpracovává se zde nebo připravuje na zpracování například nezralé žito na výrobu léků pro alergiky, koření bez i s označením bio, řepka pro výrobu bionafty. Vyrábí se zde i lněné izolační desky pro německý trh, přiblížil Pfeiffer. Zisk předsednictvo Waldlandu, založeném pěti nadšenci, investuje do rozvoje centra. A tak se po dvaceti letech existence i po otřesu způsobeném vstupem do EU mohlo rozrůst z jedné malé stodoly na současný velký komplex sestávající ze sušáren, skladů, lisoven, dílen, kanceláří a v neposlední řadě obchodu. V něm místní farmáři pod svým jménem či hlavičkou Waldlandu prodávají své speciality, které však lze vidět i ve Vídni a jinde v Evropě.