Týden v Evropě 11. – 17. 6. 2003

Stručné zprávy z EU

Česká republika přidala své Ano přistoupení k EU

„Lidé v České republice promluvili a jejich hlas zazněl Evropou. Prostě přišli k volebním urnám a na otázku o členství své země v EU řekli ANO.“ Těmito slovy přivítal vedoucí Delegace Evropské komise vČeské republice Ramiro Cibrián výsledek referenda vČeské republice poté, co se připojila kvlně souhlasu sčlenstvím vEU, která se valí přistupujícími státy. Během víkendu občané hlasovali velmi výrazně ve prospěch členství: do volebních místností se dostavilo 55,2% voličů a 77,3% znich hlasovalo pro. Otázka vreferendu zněla: „Souhlasíte stím, aby se Česká republika stala členským státem Evropské unie podle Smlouvy o přistoupení České republiky kEvropské unii?“

Tento zatím poslední plebiscit potvrdil nadšení obyvatel přistupujících států pro to, aby se od příštího května staly součástí Evropské unie. Hlasování vČeské republice přišlo po kladném výsledku referenda vPolsku, které se konalo o několik dní dříve, a vyvrátilo chmurné prognózy, že vněkterých klíčových státech střední a východní Evropy panuje vtomto směru lhostejnost.

Premiér Vladimír Špidla uvedl, že výsledek referenda znamená „ukončení druhé světové války“.

Evropská komise vzdala českým občanům hold zajejich „jednoznačnou podporu“. Předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil: „Je to dobrý den pro Evropu, další důkaz, že naše národy patří ksobě. Vřele vítám český národ jako člena evropské demokratické rodiny.“ A komisař pro rozšíření Günter Verheugen svým typicky osobně laděným způsobem komentoval výsledky takto: „Pražské jaro roku 1968 mne přesvědčilo, že o svobodě, demokracii a lidských právech toho nikdo moc Čechy naučit nemůže.“ Předpověděl, že ze zvláštní české citlivosti k otázkám rovnoprávného zacházení, lidských práv a rovných příležitostí a při řešení vztahů se sousedy bude mít prospěch celá EU.

Prohlášení Komise načrtlo výsledek hlasování jako „úspěch samotné české společnosti, která během temných let komunistické diktatury i po sametové revoluci byla vpopředí změn a odvážně realizovala náročné reformy, aby zemi transformovala do moderní demokracie a fungující tržní ekonomiky“. Vprohlášení vyjadřuje Komise přesvědčení, že „Česká republika, proslulá svým bohatým historickým a kulturním dědictvím vsamém srdci Evropy, jistě vplném rozsahu využije členství vEU a sehraje ústřední roli vnadcházejícím vývoji Evropské unie“. 0

Předsedkyně společného parlamentního výboru EUČeská republika, rakouská poslankyně ve frakci EPP-ED (Evropská lidová strana Evropští demokraté) Ursula Stenzelová vyjádřila českým občanům co nejsrdečnější blahopřání k jejich „jasnému rozhodnutí pro Evropu“. Prohlásila: „Tento jednoznačný výsledek je dobrý pro Českou republiku, ale je také dobrý pro Rakousko jako jejího přímého souseda a pro celou Evropskou unii. Rakousko je nyní obklopeno nejen samými přáteli, ale navíc evropskými partnery. Společně budeme představovat uprostřed Evropy silné srdce.“ Vjejím prohlášení také zazněly ozvěny některých konfliktních názorů, které vnedávné době charakterizovaly česko-rakouské vztahy: „Jsem přesvědčena, že otevřené otázky a přetrvávající problémy se nejlépe vyřeší vrámci společenství Evropské unie.“

Předseda frakce EPP-ED vEvropském parlamentu Hans Gert Poetterings s úlevou podotkl, že Česká republika bude konečně „součástí demokratické Evropy, kde návrat minulých totalitních režimů nebude možný. Česká republika a EU budou mít nyní společnou budoucnost.“

Referendum vČeské republice znamená, že sedm z deseti přistupujících států již jasně deklarovalo souhlas sčlenstvím vEU. Referenda se ještě mají konat vEstonsku dne 14. září a v Lotyšsku dne 20. září. Na Kypru se referendum konat nebude.

Komise odmítá pochybení ve věci vyšetřování Eurostatu

Mluvčí Evropské komise Reijo Kemppinen odmítl jako „naprostý nesmysl“ zprávy deníku Financial Times, že předseda EK Romano Prodi ignoroval informace o možných podvodech ve statistickém úřadu EU Eurostat. Financial Times se zmínily i o třech komisařích, kteří se 17. června podrobili slyšení před Výborem pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu, kde všichni tři komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová, komisař pro měnové záležitosti Pedro Solbes a komisař pro administrativu Neil Kinnock zásadně odmítli obvinění, že by měli informace o možných podvodech vEurostatu před vydáním zprávy OLAF, úřadu EU pro boj proti podvodů. Všichni však připustili, že se jedná o vážnější problém, než se původně domnívali. Pedro Sobles, který je vEvropské komisi za Eurostat odpovědný, připustil, že došlo kselhání komunikace jak mezi OLAFem a Evropskou komisí, tak i uvnitř Evropské komise samotné a ujistil poslance EP, že kroky knápravě „jsou a budou podnikány“.

OLAF zahájil šetření vEurostatu vříjnu 2000. Dva vrcholní představitelé Eurostatu, Yves Franchet a Daniel Byk jsou vyšetřováni pro podezření ze zpronevěry 1 milionu eur zfondů EU. Oba dva byli vkvětnu zproštěni svých funkcí na vlastní žádost až do vyšetření podezření a oba popírají jakékoliv provinění. OLAF vznesl závažná obvinění směřující vůči komerčnímu oddělení Eurostatu Datashop, které prodává údaje shromážděné Eurostatem, a francouzskému subkontraktorovi Planistat teprve vkvětnu tohoto roku, přičemž soudní orgány vPaříži byly informovány 19. března. Neil Kinnock uvedl, že generální sekretář Komise byl informován 1. dubna, aniž by však byl seznámen spodrobnostmi.

Pokud jde o další dva případy související se subkontraktory Eurostatu, firmami Eurogramme a Eurocost, komisařka Schreyerová byla informována teprve, když si vkvětnu tohoto roku vyžádala nahlédnutí do interních auditů, aby mohla odpovědět na dotaz Evropského parlamentu vsouvislosti srealizací rozpočtu na rok 2001 a zprávou o boji proti podvodům při rozdělování prostředků zfondů EU. Byla informována obecně včervenci 2002, když byly tyto dva případy předány kšetření lucemburským orgánům.

Komisaři Kinnock i Schreyerová shodně popřeli, že by diskutovali sgenerálním ředitelem Eurostatu Yvesem Franchetem o možných problémech sfinančním řízením statistického úřadu.

Životní prostředí a zdraví: Evropská komise zahájila strategii boje proti nemocem souvisejících se stavem životního prostředí

Mezi špatným zdravotním stavem obyvatel a ekologickými problémy existuje silná korelace. Znedávno zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyplývá, že až 60000 úmrtí ročně ve velkých evropských městech je způsobeno dlouhodobým pobytem ve znečištěném ovzduší. Ekologickými riziky jsou více ohroženy děti než dospělí. Jedno dítě ze sedmi je postiženo astmatem. Oproti situaci před třiceti lety jde o dramatický nárůst. Scílem zastavit a obrátit tento alarmující trend se Evropská komise rozhodla realizovat Evropskou strategii životního prostředí a zdraví. Komise od této nové strategie očekává, že se podaří lépe pochopit složitý vztah mezi životním prostředím a zdravím a určit a snížit výskyt nemocí a chorob způsobených ekologickými faktory. Další podrobnosti jsou na

http://www.eea.eu.int.

[Podkladový text IP/03/823]

DPH: Veřejná diskuse o místu zdanění dodávek služeb

Evropská komise zahájila veřejnou diskusi a výměnu názorů na způsob, jakým by mělo dojít ke zlepšení pravidel EU voblasti daně zpřidané hodnoty (DPH), konkrétně vsouvislosti smístem odvodu této daně zdodávek služeb. Diskuse vychází zmateriálu, který vypracovalo generální ředitelství pro daně a cla. Materiál se zabývá myšlenkou přesunout odvod daní zmísta, kde je registrováno sídlo dodavatele služeb nebo jeho stálá provozovna, do místa, kde se nachází odběratel těchto služeb vpřípadě, že odběratel je také obchodní subjekt. Pravidlo odvodu daně vmístě sídla dodavatele fungovalo celkem dobře vdobě, kdy byl systém DPH poprvé zaveden. Srostoucím objemem služeb poskytovaných přes státní hranice však toto pravidlo může vést kadministrativním komplikacím, deformaci hospodářské soutěže a buď dvojímu nebo naopak žádnému zdanění dodávek služeb poskytovaných na mezinárodní úrovni. Komise má vplánu letos na podzim vtéto oblasti předložit návrh, který zohlední názory vyjádřené během této veřejné diskuse všemi zainteresovanými subjekty. Další informace včetně materiálu kdiskusi najdete na webové stránce Europa na adrese

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/taxation/consultations_en.htm"

[Podkladový text IP/03/829]

Eurobarometr: Zprůzkumu vyplývá silná podpora Ústavě, avšak nízká úroveň znalostí o Konventu

Během příprav na předložení zprávy Evropské radě ke konci příštího týdne, kterými se nyní zabývá Konvent o budoucnosti Evropy, se vcelé EU projevuje silná podpora myšlenky evropské ústavy, jak vyplývá zpředběžných výsledků posledního průzkumu veřejného mínění provedeného Eurobarometrem. Průzkum probíhal vobdobí od 18. března do 30. dubna a dotázal se více než 16 000 respondentů vcelé EU. Ukázal, že velká většina lidí chce zachovat alespoň jednoho komisaře na každý členský stát a podporuje myšlenku zřízení funkce ministra zahraničí EU. Průzkum však odhalil značný nedostatek znalostí o činnosti Konventu. Od posledního průzkumu provedeného loni na podzim se veurozóně zvýšila podpora euru.

[Podkladový text IP/03/850]

Jedenáct způsobů jak předcházet rakovině

Na milánské konferenci Evropského onkologického institutu byl uveden do života Evropský kodex proti rakovině. Jeho základní myšlenka zní, že je možné se některým druhům rakoviny vyhnout a celkově zlepšit zdravotní stav, kdyby lidé přijali zdravější způsob života. Dvěma hlavními důvody revize kodexu jsou vědecký pokrok a rozšíření EU. Vrozšířené Evropě se bude vyskytovat mnohem větší různorodost a rozdíly mezi návyky životního stylu a nebezpečí onemocnění. Původní kodex vypracoval výbor odborníků na rakovinu na vysoké úrovni vroce 1987. Nově revidovaný kodex čerpá zvýsledků celoevropského konzultačního procesu, do nějž mnoha náměty přispěli odborníci na zdraví obyvatel a onkologové spolu spředstaviteli několika lig proti rakovině a ministerstev zdravotnictví. Od svého zavedení se kodex sice několikrát změnil, avšak jeho základní filosofie zůstává stále stejná. Jedenáct doporučení revidovaného Evropského kodexu proti rakovině by v případě, že se budou dodržovat, mělo vést také ke zlepšení dalších aspektů celkového zdravotního stavu populace.

[Podkladový text IP/03/853]

Zprávy Eurostatu

Vzdělání vEvropě vletech 2000-2001: Včlenských státech EU navštěvuje školu 55 až 95% osmnáctiletých

Ve školním roce 2000-2001 bylo do školského systému zapojeno 71% osmnáctiletých občanů žijících vEvropské unii. Podíl těch, kteří vtomto věku ještě pokračovali ve studiu, byl nejvyšší ve Švédsku (95%), Finsku (89%) a Belgii (85%). Nejnižší podíl osmnáctiletých stále ještě zapojených do vzdělávací soustavy byl ve Velké Británii (55%) a Portugalsku (66%). Mezi přistupujícími zeměmi se podíl osmnáctiletých, kteří ještě navštěvovali vzdělávací instituce, lišil od 32% na Kypru, kde většina vysokoškolských studentů studuje vzahraničí, až po 86% vČeské republice.

[Podkladový text STAT/03/65]

Zdanění v EU vletech 1995 až 2001: mírný pokles celkového daňového zatížení v EU od roku 1999; začalo se uvolňovat daňové zatížení práce

Podle zprávy zveřejněné Eurostatem dosahovalo celkové daňové zatížení (tj. součet všech daní a povinně odváděných příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění) vroce 2001 vEU výše 41,1% HDP, což oproti 41,8% vroce 1999 představuje pokles, avšak oproti 40,8% v roce 1995 téměř stejnou úroveň. Mezi členskými státy zaznamenalo nejvyšší podíl daně ku HDP Švédsko (54,1% vroce 2001), následováno Dánskem (49,8%) a Finskem a Belgií (46,0%). Se svými 31,2% mělo tento podíl nejnižší Irsko, po něm Španělsko (35,6%), Portugalsko (35,9%) a Řecko (36,8%).

Zprávy o rozšíření

Denktash odmítá pomoc EU severnímu Kypru

Nedávno oznámený záměr Evropské unie poskytnout pomoc a otevřít obchod se severní částí Kypru (viz minulé vydání Rozšíření) byl představitelem kyperských Turků Raufem Denktashem odmítnut. Plánovanou pomoc ve výši 12 mil. eur na financování, usnadnění obchodní výměny a na mechanismy na podporu integrace Turky okupované severní části ostrova zamítl jako nekalý záměr ovládnout kyperské Turky: „To není pomoc, to není podpora. Dostali bychom se pod kontrolu řecko-kyperské vlády,“ prohlásil minulý týden. Plán přivítala vláda jižní řecké části ostrova. Ministr zahraničních věcí George Iacovou uvedl, že EU a Kypr se dohodly na možnosti vývozu výrobků zturecké části ostrova přes přístavy Kyperské republiky.

Při jiné příležitosti se komisař pro rozšíření Günter Verheugen minulý týden vBruselu vyjádřil voptimistickém duchu vtom smyslu, že otevřené okno příležitosti by vnadcházejících měsících stále ještě mohlo sjednocenému Kypru umožnit vstup do EU k1. květnu 2004. „Musíme udržet dynamiku tohoto procesu,“ uvedl Verheugen. On sám předloží tureckému vedení během cesty na Kypr, kterou plánuje na blízkou budoucnost, balíček dobré vůle. Komisař vyjádřil politování nad Denktashovou reakcí a naději, že dojde kpřehodnocení tohoto postoje. Politický dialog sAnkarou je podle něj „velmi, velmi, velmi uspokojivý“.

Mezitím naznačil zvláštní britský vyslanec na Kypru lord David Hannay, že hodlá na své pověření rezignovat. „Vyplyne-li z vývoje dalších událostí vhodnost opět jmenovat zvláštního představitele, vláda tak bez váhání učiní,“ řekl britskému parlamentu minulý týden ministr zahraničních věcí Velké Británie Jack Straw. Další informace o kyperské otázce najdete na adresehttp://www.europa.eu.int/comm/enlargement/cyprus/index.htm#countryprofile

Výhledy členství dalších států veurozóně

Hospodářský a finanční výbor Evropské unie, což je hlavní poradní sbor Rady Evropské unie, se zabývá výhledy a výzvami, před nimiž stojí nové členské státy EU, které se také chtějí stát novými členskými státy eurozóny.

Přistupující země do EU vstoupí jako členské státy požívající derogaci voblasti zavedení eura (tj. dočasné zneplatnění čl. 122 Smlouvy zakládající Evropské společenství). Znamená to, že nebudou umožněny devalvace motivované konkurencí a že se předpokládá, že tyto země budou pracovat směrem kreálné i nominální konvergenci. Dále se od nich očekává, že se připojí ksystému ERM-II, i když ne nutně ihned po vstupu do EU: z hlediska hrozeb představovaných např. silnými ale těkavými kapitálovými toky, velkou fiskální nerovnováhou a nebezpečím těžkého ekonomického šoku bude vněkterých případech setrvání mimo systém ERM-II po nějakou dobu dokonce užitečné. Nakonec však po naplnění nutných podmínek budou tyto země muset kpřijetí eura přistoupit.

EU se již shodla vtom, že nové členské státy budou muset na svou politiku směnných kursů nahlížet jako na záležitost společného unijního zájmu a budou muset sledovat „disciplinovanou a odpovědnou monetární politiku zaměřenou na cenovou stabilitu“.

Během nedávného společného zasedání hospodářského a finančního výboru skandidátskými zeměmi na vysoké úrovni byl také dohodnut akční plán voblasti ekonomických, monetárních a finančních statistik kandidátských zemí a přistupujících zemí. Plán konkretizuje oblasti, kde je naléhavě nezbytný pokrok vposkytování informací o klíčových ekonomických ukazatelích, a vyzývá kpřijetí závazků zajistit zlepšení. Účastníci zasedání uvedli, že úplnost a včasnost statistických informací zkandidátských a přistupujících zemí se stále zlepšuje. Výbor však prohlásil, že „bez velkého úsilí nebudou přistupující země vdobě vstupu do EU schopny komplexně plnit požadavky na včasnost, podrobnost a další kvalitativní aspekty vněkterých konkrétních oblastech“.

Byly určeny oblasti, jimž je třeba věnovat zvýšenou pozornost: včasné zasílání údajů o státních účtech (s tím, že úplné historické údaje o HDP a hlavních agregátních ukazatelích za léta 19952002 musí být dodány do 1. května 2004 a za léta 19911994 do 31. prosince 2004), zkvalitnění údajů o státním dluhu a schodku státního rozpočtu (s náležitým vymezením toho, co je to státní sektor, a pečlivým rozlišením mezi nefinančními a finančními transakcemi) a úplné zavedení nařízení EU o harmonizaci indexu spotřebitelských cen. Je třeba se dále věnovat dlouhodobým statistikám úrokových sazeb (za účelem posouzení konvergence) a „naléhavě je nutno řešit zbývající slabé stránky údajů o zahraničním obchodu voblasti zboží“.

Zasedání také uvedlo, že nejnaléhavěji je zapotřebí zajistit pokrok při vykazování statistik o státním dluhu a deficitu na Kypru a Maltě. Zintenzívnit úsilí musí také Bulharsko, Rumunsko a Turecko.

Splnění závazků tak, aby bylo možno přistupující státy co nejdříve začlenit do postupů koordinace hospodářské politiky a fiskálního dohledu na úrovni EU, bylo také zdůrazněno na nedávném zvláštním jednání na vysoké úrovni. Do 15. srpna 2003 budou muset přistupující země Komisi předložit letošní aktualizované údaje o svých předvstupních hospodářských programech, aby tak ministrům umožnily na podzim letošního roku přijmout společné stanovisko. Přistupující státy byly také vyzvány, aby poprvé zaslaly zprávy o strukturálních reformách na trhu produktů a na pracovních a kapitálových trzích, a to vříjnu 2003.

Přistupující státy budou poprvé zahrnuty do aktualizovaného vydání Obecných hlavních linií ekonomické politiky EU vroce 2004, a to sdvouletým časovým horizontem na léta 2004-5. Materiál bude obsahovat kapitoly o jednotlivých nových členských státech, jež budou zároveň poprvé zařazeny do zprávy o realizaci těchto Obecných hlavích linií, která bude vydána vlednu 2005. Nové členské státy byly vyzvány kpředložení svých Programů konvergence do 15. května 2004. Vysvětlení systému Evropské měnové unie (EMU) najdete na adrese

http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/cig/g4000e.htm#e1

Rozšíření se také týká Evropského hospodářského prostoru (EEA)

Po obtížných a intenzivních jednáních vedených od začátku letošního roku bylo konečně minulý týden dosaženo dohody votázce rozšíření EEA. Deset přistupujících států je povinno se připojit kEEA, který nyní čítá 18 států. EEA představuje vlastně rozšířený jednotný trh, sestávající vsoučasné době ze zemí EU15, Islandu, Norska a Lichtenštejnska. To, co podle předpokladů mělo být relativně jednoduchý technický postup úpravy obchodních smluv, narazilo na problémy, když se EU také pokusila žádat významnější finanční příspěvky od Islandu, Norska a Lichtenštejnska jako gesto solidarity EU (a také EEA) vůči velkému počtu mnohem méně blahobytných členských států. EU od svých bohatších partnerů v EEA žádala pomoc „při zmírňování strukturálních a sociálních nerovností na rozšířeném vnitřním trhu“. Dalším klíčovým prvkem jednání byl budoucí obchod smořskými produkty.

Island, Norsko a Lichtenštejnsko nakonec přispějí během pěti let částkou 600 mil. eur kfinančnímu mechanismu EEA, zaměřenému na zmírnění sociálních a hospodářských nerovností vdeseti nových členských státech a v Portugalsku, Španělsku a Řecku. Tyto prostředky budou kdispozici na projekty voblasti ochrany životního prostředí, zlepšení využívání a řízení zdrojů, zachování kulturního dědictví a zdravotnictví a péče o děti.

Nový přísun financí bude rozdělen podle klíče vypracovaného na základě bohatství zemí a počtu jejich obyvatel takto: Řecko 5,71%, Španělsko 7,64%, Portugalsko 5,22%, Kypr 0,21%, Česká republika 8,09%, Estonsko 1,68%, Maďarsko 10,13%, Litva 4,50%, Lotyšsko 3,29%, Malta 0,32%, Polsko 46,80%, Slovinsko 1,02% a Slovensko 5,39%.

Kromě toho vyčlení na toto pětileté období Norsko dalších 567 mil. eur, které budou rozděleny prostřednictvím finančních instrumentů, jejichž realizace bude probíhat vúzké koordinaci sfinančním mechanismem EEA, avšak sdůrazem na usnadnění zapojení nových členských států do vnitřního trhu. Tyto prostředky by měly být přidělovány na stejném základě, zněhož vycházejí dohody již dosažné při vstupních jednáních votázce Kohezního fondu: Kypr 0,6%, Česká republika 11%, Estonsko 4%, Maďarsko 13,1%, Litva 7,1%, Lotyšsko 6%, Malta 0,3%, Polsko 49%, Slovinsko 2,2% a Slovensko 6,7%.

Island a Norsko si ve vazbě na své současné dohody spřistupujícími státy sjednaly nové unijní kvóty na mořské produkty, které jsou pro jejich ekonomiky životně důležité. Podle EU byly akceptovány „značně vysoké“ kvóty na mražené sledě, makrely a garnáty, „což umožní pokračovat ve stávající struktuře obchodu“. Některé nové členské státy, zejména Polsko, vyžadovaly uspořádání, které by pomohlo jejich vlastnímu průmyslu zpracování ryb.

Dohoda se týká přechodných období, zemědělských výrobků, zpracovaných zemědělských výrobků a zvláštní úpravy vztahující se na Lichtenštejnsko a týkající se volného pohybu osob.

Účastnící jednání doufají, že kparafování právních instrumentů dojde do konce června a jejich oficiálnímu podpisu včervenci. To by mělo umožnit nezbytnou ratifikaci ve stávajících a nových členských státech tak, aby tyto smlouvy nabyly účinnosti ke stejnému datu jako Smlouva o přistoupení kEU, tedy vkvětnu příštího roku.

Komisař pro vnější vztahy Chris Patten prohlásil: „Jsem velmi potěšen, že se nám podařilo dosáhnout vzájemně uspokojivého výsledku ve vymezené době. Celkový výsledek jednání je vyvážený a rád bych poděkoval všem účastníkům za jejich pružný a konstruktivní přístup křešení obtížných otázek. Cítím se velmi povzbuzen skutečností, že členské země EEA-EFTA, zejména Norsko, na sebe přijaly výraznější podíl našeho úsilí zaměřeného na snižování sociálních a hospodářských nerovností na rozšířeném vnitřním trhu. Přispěje to krealizaci plného potenciálu rozšířeného jednotného trhu a bude to ke prospěchu nás všech.“

Norský tisk ve svých komentářích kdohodě podtrhl, že Norsko bude nyní za členství vEEA platit desetkrát více než doposud, a přesto nebude mít žádný reálný vliv na rozhodování vrámci EEA. „Po rozšíření bude Norsko Evropskou unii vsoučtu vlastně dotovat, což je vsouladu sprůměrem u zemí, které jsou jejími řádnými členy. Jde mnohem více o problém politický než ekonomický. Zejména skutečnost, že od nynějška budeme přispívat tak velkou částkou, aniž bychom měli možnost ovlivnit politický vývoj vEU, by měla dát norským oponentům členství země vEU námět kpřemýšlení,“ komentoval list Aftenposten.