K čemu dospěl soluňský summit?

Krátce: Soluňský summit nebyl tak úplně soluňským summitem. Kvůli bezpečnostním rizikům byl totiž na poslední chvíli přeložen do letoviska Porto Karrás vzdáleném asi 90 km od Soluně. Jednalo se o první zasedání vrcholného orgánu EU, tzv. Evropské rady, kde hrály kandidátské země roli rovnocenného partnera členským státům. Na programu jednání byl především ústavní dokument, který připravil Konvent o budoucnosti EU, potažmo příprava Mezivládní konference (IGC), migrace a Balkán.Evropská ústava: Diskuse ohledně ústavy se mj. vedly o formulaci vyjadřující jaký má dokument vztah k Mezivládní konferenci. Státníci se nakonec shodli, že ústava je „dobrý základ“ pro další vyjednávání Mezivládní konference. Tato formulace byla také prioritou české vlády. Jan Kohout, zástupce ČR v Konventu uvedl, že je nutné, aby se Mezivládní konference mohla vrátit k některým detailům a změnit formulace, které jsou nejednoznačné či z pohledu ČR nevýhodné (viz kalendárium 20.6.). Mezivládní konference bude zahájena během italského předsednictví v říjnu tohoto roku. Není jasné, jak dlouho bude IGC trvat, skončí však do června 2004, kdy se budou konat volby do Evropského parlamentu. Napříč Evropou existují rozpory o tom, zda se do ústavy během IGC ještě bude zasahovat, či nikoli. Zatímco Francie, Německo a Itálie jsou proti zasahování do dokumentu, Španělsko, Polsko, Rakousko, ale také Česko by vybrané části ústavy ještě chtěly přepracovat. Polsko a Španělsko jsou mezi státy, které v preambuli ústavy požadují výslovný odkaz na křesťanství, nikoli pouze na duchovní tradici Evropy, jak je tomu nyní. Velká Británie není nakloněna ztrátě práva veta v některých politikách EU. Summit v Porto Karrás rozhodl o tom, že Konvent svou práci oficiálně ukončí 15. července. Do té doby bude pracovat na třetí části ústavy zabývající se jednotlivými evropskými politikami (viz kalendárium 20.6.)Bulharsko, Rumunsko a Turecko se Mezivládní konference budou moci zúčastnit jako pozorovatelé. Imigrace: Summit se také věnoval problematice imigrantů, azylu a vnější hraniční kontroly. Harmonizovány by měly být cestovní dokumenty, ve kterých budou i biometrické údaje o jeho nositeli, které budou elektronicky snímatelné. Zatím ale není jasné, zda na nich budou zaneseny otisky prstů či mapa oční duhovky. Definitivní návrhy mají být k dispozici do konce roku. Společná azylová politika: Evropské státy potvrdily své odhodlání vypracovat Společnou azylovou politiku, jak bylo dohodnuto v roce 1999 na summitu ve finském Tampere Balkán: Evropští státníci se shodli, že je třeba dát státům Západního Balkánu perspektivu členství v EU a tuto perspektivu budou dále podporovat. Balkánské státy se stanou plnými členy poté, co splní všechna potřebná kritéria. Více informací najdete v kalendáriu 21.6.. Rozšíření EU: Evropská rada potvrdila, že ratifikační proces v jednotlivých členských státech musí skončit včas, aby se deset kandidátských zemí stalo plnými členy Unie od 1. května 2004. Rumunsko a Bulharsko by měly k Unii přistoupit v roce 2007, jak bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002. O Turecku bude rozhodnuto v roce 2004, zatím totiž nesplňuje tzv. kodaňská kritéria. Státníci se na summitu zabývali i problematikou Kypru vyzývají řeckou i tureckou stranu, aby se podřídila mírovému plánu navrženém generálním tajemníkem OSN Koffi Annanem. Evropská centrální banka: Evropská rada potvrdila, že guvernérem Evropské centrální banky se stane francouzský finančník Jean-Claude Trichet. Ten ale v poslední době čelil obžalobě v souvislosti s problémy banky Credit Lyonnais (viz kalendárium 20.6.).Další témata: Mezi další témata projednávaná na soluňském summitu patřily:- vnější vztahy- Společná zahraniční a bezpečnostní politika- Evropská bezpečnostní a obranná politika- otázka Iráku, Íránu, Severní Koreje, Barmy, Kuby, Středoafrické republiky ad.

Dokumenty: Kompletní závěry Evropské rady v Soluni najdete zde.Tereza Hořejšová