Rolníci by měli dostat 3,4 mld. Kč, bude-li souhlasit parlament

Zemědělci by měli dostat na náhrady škod ze zaoraných ploch a dalších ztrát asi 3,4 miliardy korun, pokud vyplacení peněz schválí parlament. Kompenzace se podle ministra zemědělství Jaroslava Palase podařilo dohodnout na úrovni vlády. Nyní mají směřovat prostřednictvím poslanecké iniciativy do sněmovny dvě úpravy, respektive dva pozměňovací návrhy, jež umožní uvolnění těchto peněz do zemědělství. "Teď je velice důležitý postoj parlamentu," uvedl Palas na dnešním setkání s novináři. Protože uvolnění peněz se musí podle něj uskutečnit zákonnou normou se všemi schvalovacími procedurami, mohou rolníci kompenzace čekat zřejmě nejdříve v podzimních měsících. Peníze by měly pocházet v částkách 1,4 a dvě miliardy korun ze dvou různých zdrojů. Podle předsedy sněmovního zemědělského výboru Ladislava Skopala se uvažuje o tom, že mohou být využity peníze, které jsou uloženy z malé privatizace. Jedná se i o možnosti dluhopisů, dodal. "Samozřejmě, my jsme požadovali víc, ale pokud to bude realizováno, tak i to je úspěch," řekl prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Komora se zatím nerozhodla k žádným protestním akcím, kterými zemědělci hrozili, pokud stát nebude řešit jejich situaci a nepřislíbí dorovnávání dotací po vstupu do EU. "Budeme pokračovat v jednáních," uvedl Hlaváček. AK ale podle něj bude v pohotovosti a pokud si situace vyžádá razantnější řešení, tak k němu sáhne. Letošní rozpočet MZe činí asi 14,4 miliardy korun a Státní zemědělský intervenční fond má rozpočet na organizaci agrárního trhu kolem 9,3 miliardy korun. Zemědělci ale požadují zvláštní pomoc státu při řešení současných ekonomických obtíží. Loni se odvětví podle předběžných odhadů propadlo do ztráty 3,5 miliardy korun z předchozího zisku 3,3 miliardy korun. Pád do červených čísel zapříčinilo především snížení odbytových cen, škody po povodních a silná koruna. Kvůli škodám způsobeným nepřízní počasí během zimy zemědělci zaorali téměř 300 tisíc hektarů ozimů. O dalším požadavku resortu na dorovnání přímých plateb zemědělcům po vstupu do EU by měl ve středu Palas jednat s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. Tématem debaty budou také peníze pro intervenční fond. "Naše představy jsou v tuto chvíli rozdílné," podotkl Palas. MZe chce v souladu s požadavky nevládních agrárních organizací dorovnat v příštím roce rolníkům 25 procent přímých plateb z EU v maximální možné výši, tedy na 55 procent. To představuje pro národní rozpočet náklady asi 7,6 miliardy korun.