Zemědělská reforma EU by rolníkům vyjednané dotace snížit neměla

Reforma zemědělské politiky Evropské unie by se neměla dotknout podpor, které Česko pro své zemědělce vyjednalo na summitu v Kodani. "Ten balík by měl zůstat stejný," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podstatou reformy je částečné zrušení vazby mezi přímými platbami a objemem zemědělské produkce. Česká republika přitom má podle Severy mít možnost, stejně jako ostatní přistupující země, rozhodnout se, zda k dohodnutým změnám systému dotací přistoupí hned poté, co začnou platit, nebo se bude až do roku 2013 držet podmínek z kodaňského summitu. Ministři zemědělství zemí EU se v noci na dnešek dohodli na radikální reformě zemědělské politiky pro příštích deset let. Klíčový návrh reformního plánu komisaře pro zemědělství Franze Fischlera na úplné zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce však doznal v kompromisním výsledku značných změn. Kompromis umožňuje členským zemím si do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře platby od produkce oddělí. Fischlerem prosazované krácení přímých plateb bude složitější a zřejmě méně výrazné, než komisař chtěl. Pro Česko to znamená, že nebudou-li procentně kráceny přímé platby, nehrozí, že by se podíl přímých plateb pro české rolníky počítal už ze snížené částky. Tuzemští rolníci budou podle podmínek dojednaných na summitu v Kodani v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent přímých plateb proti kolegům v EU. Česká republika pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent. MZe chce přitom zvolit nabízený zjednodušený systém vyplácení dotací, kdy zemědělci nedostanou podpory na přesně určenou výrobu. Místo toho obdrží určitou paušální částku nezávislou na produkci a budou si sami volit, na co zaměří své podnikání. Prakticky to znamená oddělení plateb od výroby, které je, byť v určité omezené podobě, jádrem reformy společné zemědělské politiky. Na základě reformy klesnou také minimální výkupní ceny u másla a sušeného odstředěného mléka. U másla to bude tři roky po sobě vždy o sedm procent, čtvrtý rok o pět procent a u mléka tři roky po sobě o pět procent. Nynější výdaje EU na zemědělství spolkly ročně skoro polovinu rozpočtu EU, který představuje zhruba 100 miliard eur. Byly často kritizovány za to, že ničí globální obchod a znemožňují přístup rozvojových zemí na světové zemědělské trhy. Kromě toho komise poukazovala na to, že po rozšíření nebude možné takto velkorysou politiku financovat.