Agris.cz - agrární portál

Zemědělce v Evropské unii čekají změny v poskytování podpor

27. 6. 2003 | ČTK

Farmáře v Evropské unii čekají změny v systému poskytování podpor. Ministři zemědělství zemí EU se totiž v noci na čtvrtek dohodli na radikální reformě společné agrární politiky pro příštích deset let. Jejím klíčovým prvkem je to, že se do určité míry zruší vazba mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce. Změna má bránit nadvýrobě a donutit farmáře orientovat výrobu více podle potřeb trhu. Snižovat se mají také přímé platby pro velká hospodářství s tím, že ušetřené peníze půjdou na rozvoj venkova. Reformou se EU snaží zabránit nekontrolovatelnému růstu výdajů na zemědělskou politiku po svém rozšíření. Dosavadní výdaje unie na zemědělství spolkly ročně téměř polovinu jejího rozpočtu. Reforma by se neměla dotknout podpor, které Česko pro své rolníky vyjednalo na summitu v Kodani. Domácí zemědělci přitom hodnotí dohodnuté změny agrární politiky různým způsobem. Dosud však s nimi nejsou příliš obeznámeni. Například Asociace soukromého zemědělství podle předsedy Stanislava Němce proti základnímu principu oddělení dotací od výroby rozhodně není a vidí jako žádoucí posílit v zemědělství tržní prostředí. Naproti tomu podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka reforma povede ke ztrátě příjmů zemědělců, což bude mít negativní vliv na rozvoj venkova. Pozitivní dopady si od změn financování slibuje Jan Dvorský ze Svazu ekologických zemědělců. Ti získávají peníze z prostředků na rozvoj venkova, kam bude podle schválené reformy přesměrována větší část prostředků než dosud. Například německým farmářům způsobí reforma zemědělské politiky EU pokles příjmů o 1,2 až dvě miliardy eur. Podle německého odborového svazu zemědělců DBV reforma stejně nezabrání zemědělské nadvýrobě. Naopak může způsobit pokles investic. Také u francouzských farmářů vyvolala radikální reforma obavy a zklamání. Francouzský ministr zemědělství Hervé Gaymard však tvrdí, že Francie, která z dosavadního systému dotací získává nejvíc, může být s dosaženým kompromisem spokojena. Tato země byla největším odpůrcem navrhovaných změn. Schválení reformy uvítala britská ministryně zemědělství Margaret Beckettová s tím, že jde o vynikající dohodu. Britští zemědělci ale zaujali opatrný postoj. "Jsem si jist, že zemědělská politika se na základě těchto nových pravidel zásadně změní, neboť Evropa si dnes darovala novou, efektivní zemědělskou politiku," uvedl komisař pro zemědělství Franz Fischler. Ze svého původního návrhu ale musel hodně slevit. Klíčový prvek reformy - oddělení závislosti přímých plateb od objemu produkce se podařilo prosadit jen zčásti. Podle schválené reformy by od roku 2005 měla být na přímých platbách nezávislá produkce nejméně 75 procent zemědělských plodin. Členské státy ale dostaly možnost určitého přechodného období do roku 2007. Znamená to, že 75 procent přímých plateb pro zemědělce nebude vázáno na objem produkce, zbylých 25 procent může být zachováno jako platby na hektar. Od roku 2005, nebo nejpozději od roku 2007, má být podle komise zavedena takzvaná jednotná zemědělská platba, jejíž vyplácení bude vázáno na dodržování ekologických standardů a standardů bezpečnosti potravin. Tato platba má nahradit většinu nynějších subvencí. Kromě toho se ministři zemědělství shodli na složitém mechanismu finanční disciplíny. Ten má zajistit, že výdaje nepřekročí stropy stanovené pro společnou zemědělskou politiku. Reforma se zabývala i garantovanými cenami, za něž unie od zemědělce vykoupí produkci, kterou se mu nepodaří uplatnit na trhu. Snižovat se nemají minimální výkupní ceny pro obiloviny. Klesnou ale minimální výkupní ceny u másla a sušeného odstředěného mléka. Dohoda o radikální reformě zemědělské politiky EU založené na dotacích je nezbytný předpoklad pro pokračování katarského kola jednání Světové obchodní organizace (WTO). Fischler se obával, že pokud by EU nedokázala omezit zemědělské dotace, USA a Japonsko by měly malý zájem v jednáních WTO pokračovat. Schválená verze reformy zemědělské politiky EU se však nezamlouvá rozvojovým zemím. Nezabrání prý totiž evropským státům ve vývozu subvencované produkce na jejich trhy a nezastaví ožebračování chudých farmářů.


Zdroj: ČTK, 27. 6. 2003





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 27.12.2025 15:25