Biotechnologie má v Evropě růstový potenciál

Podle komplexní studie, která byla zveřejněna v BIO 2003, by biotechnologie mohla pomoci kontrolovat nemoci a plevel, který ubírá místo plodinám pěstovaným v Evropě. Důsledkem by byla vyšší produkce potravin s nižšími náklady a s využitím menšího množství pesticidů.

Tři případové studie, které uskutečnilo Národní centrum pro potraviny a zemědělskou politiku (NCFAP), prokázaly, že plodiny vypěstované pomocí biotechnologie mohou napomoci zemědělcům ke sklizním o dalších 7,8 miliard kilogramů (17 miliard liber) vyšším a zlepšit příjmy zemědělců o více než 1 miliardu EUR s tím, že se použije o 9,7 milionů kilogramů (21,7 milionů liber) pesticidů méně.

"Jde o první studii, která vysvětluje, jaký může mít v Evropě biotechnologie dopad ", uvedl Leonard Gianessi, vedoucí projektu pracující pro NCFAP, neziskovou organizaci zabývající se výzkumem se sídlem ve Washingtonu. "Potenciální dopady na Evropu doposavad nebyly vyčísleny."

Tato studie ukazuje, že plodiny jako Bt nebo kukuřice odolná proti hmyzu, které se v současné době v malém měřítku pěstují ve Španělsku, mají potenciál zvýšit výnosy v Evropě o 1,9 miliard kilogramů (4,2 miliard liber). Zároveň by mohly plodiny jako je např. cukrová řepa odolná proti biotechnologickým herbicidům významným způsobem snížit náklady pěstitelů a brambory odolné proti plísním, na jejichž vyšlechtění se právě pracuje, by mohly snížit použití pesticidů o více než 7,5 milionů kilogramů (16,5 milionů liber).

Pokud by však pěstitelé v Evropě nechtěli zvýšit celkovou produkci, mohli by snížit celkovou výměru obdělávaných pozemků. Gianessi k tomu uvedl: "Zjistili jsme, že by se nemusela obdělávat oblast rozlohou větší než je Lucembursko nebo Rhodos, a to bez jakékoliv ztráty v produkci, to vše díky vyšším výnosům na zbývajících biotechnicky obdělávaným plochách."

"Těchto prvních pár případových studií ukazuje, že každá země může čerpat výhody z vývoje nových odrůd, které byly v této studii hodnoceny," říká Gianessi.

Na základě prvních zjištění uvedli výzkumní pracovníci NCFAP, že k největšímu zvýšení produkce (o 2,6 miliard kilogramů, tj. 5,7 miliard liber) a k největšímu zvýšení příjmů o 265 milionů EUR by mohlo dojít ve Francii, kterou by těsně následovalo Německo s příjmy zvýšenými o více než 200 milionů EUR. Zároveň by se snižovalo i využití pesticidů, což by mělo pravděpodobně největší dopad na Německo, a to snížení o 2,8 milionů kilogramů.

"V těchto třech případech biotechnologie umožňuje lepší kontrolu nad plevely s menšími náklady," vyjádřil se Gianessi.

Tyto tři zveřejněné případové studie jsou první ze série, kterou NCFAP zveřejní v příštím roce. Úplná studie bude obsahovat 15 případových studií zabývajících se ovocem, zeleninou a polními plodinami a řešením velkých problémů s plevely v Evropě pomocí biotechnologie.

V případových studiích, které prověřovali odborníci působící v oboru biotechnologie rostlin z evropských akademických a vládních institucí, jsou nejkomplexnějším vyhodnocením potenciálního dopadu pěstování plodin pomocí biotechnologie na evropské zemědělství. Úplné případové studie jsou k dispozici na internetu na adrese: www.ncfap.org. Projekt financovaly Monsanto, Syngenta a BIO.

Národní centrum pro potraviny a zemědělskou politiku je soukromá, nezisková, nenátlaková výzkumná organizace se sídlem ve Washingtonu, D. C. Původně byla zřízena v r. 1984 při organizaci Resources for the Future (Zdroje pro budoucnost). Centrum se v r. 1992 stalo nezávislou organizací. Výzkumní pracovníci NCFAP pracují na studiích ve čtyřech programových oblastech: biotechnologie, pesticidy, politika USA v oblasti zemědělství a potravinářství a mezinárodní obchod a rozvoj.

Olga Kučerová, Monsanto