Týden v Evropě 18. – 24. 6. 2003

Summit v Soluni

Hlavní výsledky soluňského zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. června 2003:

· Návrh ústavy EU vypracovaný Konventem po šestnácti měsících jednání a diskusí byl podpořen jako „dobrý základ“ dalších jednání.

· Evropská rada nadcházející italské předsednictví EU pověřila, aby zahájilo Mezivládní konferenci vříjnu letošního roku. Úkolem Mezivládní konference je novou ústavu vyjednat. Jednání Mezivládní konference by mělo být zakončeno natolik včas, aby nová smlouva byla schválena ještě do voleb do Evropského parlamentu včervnu 2004. Deset budoucích členských států bylo vyzváno kúčasti na těchto jednáních v plném rozsahu a na rovnoprávném základě.

· Guvernér francouzské centrální banky Jean-Claude Trichet byl oficiálně jmenován jako další prezident Evropské centrální banky (ECB). Definitivní rozhodnutí vyžaduje souhlas Evropského parlamentu. Předpokládá se, že pan Trichet funkci od současného prezidenta ECB Wima Duisenberga převezme vříjnu 2003.

· Summit podpořil novou zahraničně politickou strategii EU, kterou navrhl vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.

· Vedoucí představitelé vyzvali Severní Koreu, aby ukončila svůj jaderný program, a Irán, aby akceptoval mezinárodní kontrolu svých jaderných zařízení.

· Vedoucí představitelé vyzvali, aby při obnově Iráku sehrála klíčovou úlohu OSN.

· Evropská rada znovu potvrdila, že transatlantické vztahy mají nadále „zásadní význam vkaždé oblasti, nejenom pro obě strany, ale také pro mezinárodní společenství“.

· EU se nedohodla na částce ve výši jedné miliardy dolarů navrhované na rok 2004 jako příspěvek do Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Britský premiér Tony Blair uvedl, že menší z15 současných a ani jeden z deseti budoucích členských států nejsou ochotny přispívat vzhledem kvlastním rozpočtovým problémům. Blair a francouzský prezident Jacques Chirac již dříve vedoucí činitele EU vyzvali, aby se zavázali kpříspěvku do fondu ve výši jedné miliardy dolarů, který odpovídá výši příspěvku oznámeného Spojenými státy.

Další informace naleznete na: Presidency Conclusions 19-20 June 2003 (Závěry předsednictví z19. a 20. června 2003)

· Summit EU-západobalkánské státy: Thessaloniki declaration (21. června 2003) (Soluňská deklarace)

· Konvent: Draft Treaty establishing a Constitution for Europe - Presented to the European Council in Thessaloniki (20 June 2003) (Návrh smlouvy, kterou se zavádí evropská ústava, předložený Evropské radě na jejím zasedání vSoluni) (20. června 2003)

· Řecké předsednictví: Thessaloniki European Council: Joint press conference of Costas Simitis, Valery Giscard dEstaing and Romano Prodi (20 June 2003) (Zasedání Evropské rady vSoluni: Společná tisková konference Costase Simitise, Valery Giscard dEstainga a Romana Prodiho)

Řecké předsednictví: Thessaloniki European Council (19-20 June 2003) (Soluňské zasedání Evropské rady) (19. a 20. června 2003)Soluňský summit podpořil návrh ústavy

Vnávrhu závěrů ze zasedání Evropské rady vSoluni se uvádí, že návrh Ústavní smlouvy EU předložený 20. června Evropské radě předsedou Konventu Valéry Giscard d'Estaingem „znamená historický krok směrem kdalšímu prosazování cílů evropské integrace“.

Na svém soluňském zasedání pověřila Evropská rada nadcházející italské předsednictví EU, aby zahájilo Mezivládní konferenci vříjnu letošního roku. Úkolem Mezivládní konference je novou ústavu vyjednat. Návrh závěrů dále uvádí, že jednání Mezivládní konference by mělo být zakončeno natolik včas na to, aby se snovou smlouvou „evropští občané seznámili ještě do doby voleb do Evropského parlamentu včervnu 2004“. Vedoucí činitelé také rozhodli, že těchto jednání se deset budoucích členských států zúčastní „v plném rozsahu a na rovnoprávném základě“. Další informace jsou na adresehttp://www.eu2003.gr/en/articles/2003/6/20/3115/.

Soluň a imigrace: více peněz, ale bez vnějších ochranných zón

Vedoucí činitelé 25 současných a budoucích členských států EU se dohodli na dalších investicích do ochrany hranic unie proti ilegálním přistěhovalcům. Soluňský summit však odmítl britský návrh zřídit pro uprchlíky ochranné zóny vblízkosti jejich zemi původu. Odmítnutí svého plánu na udržení žadatelů o azyl vochranných zónách vně EU, jenž se setkal se silnou opozicí ze strany Německa, Švédska a Evropské komise, považuje Británie za nezdar při řešení stále závažnějších problémů EU se vzrůstajícím objemem přistěhovalectví a žádostí o azyl. Summit se dohodl na investicích ve výši 140 mil. eur po roce 2006, věnovaných na zpřísnění hraničních kontrol, které ilegálním přistěhovalcům mají zabránit ve vstupu na území EU. Na základě tohoto nového rozpočtu EU také pořídí nová technická zařízení na udělování víz návštěvníkům znečlenských zemí EU.

Soluňský summit: milník ve vztazích mezi Evropskou unií a západobalkánskými státy

Summit Evropské rady a následně EU a západobalkánských států, který se ve dnech 19. až 21. června konal vřecké Soluni, znamenal významný krok vprohlubování vztahů mezi EU a západobalkánskými státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Černá Hora). Evropská unie opět zdůraznila perspektivu členství vEU nabídnutou na zasedání Evropské rady na Feiře a vKodani a stanovila konkrétní způsoby, jimiž je ochotna podporovat západobalkánské země na jejich cestě kevropské integraci. Rychlost pokroku bude záviset na tom, jak si tyto země samotné povedou při realizaci celé řady reforem voblasti hospodářské, standardů demokracie, lidských práv, dobré správy a zákonnosti. Summit byl zahájen snadějí, že se stane svědkem intenzivnějšího odhodlání celého regionu reformy urychlit. Ještě před summitem prohlásil komisař pro vnější vztahy Chris Patten: „Soluň by západnímu Balkánu měla vyslat dva významné signály: perspektiva členství vEU je reálná a mapu Evropské unie nebudeme považovat za úplnou, dokud se knám nepřipojíte. Zde vEvropské komisi učiníme vše, co je vnašich silách, abychom vám kúspěchu pomohli. Členství je však třeba si zasloužit. Bude vyžadovat to základní, tj. pilnou práci a soustředěnou politickou vůli těch, kteří jsou vregionu u moci. Jak daleko a jak rychle budete postupovat na cestě kevropské integraci, bude na vás.“ Další informace naleznete na adrese http://europa.eu.int/comm/external_relations/see/index.htm

[Podkladový text IP/03/860]

Soluňský summit: Západobalkánské státy schvalují Evropskou chartu malého podnikání

Západobalkánské státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Černá Hora) dne 21. června 2003 za zasedání summitu Evropská unie západní Balkán vřecké Soluni přijaly Evropskou chartu malého podnikání. Vnávaznosti na doporučení Evropské komise uvedená vjejí druhé výroční zprávě o stabilizačním a asociačním procesu vjihovýchodní Evropě a vjejím nedávném Sdělení nazvaném Západní Balkán a evropská integrace hlavy států a vlád tohoto regionu nyní oficiálně zavázaly své státy kdodržování deseti zásad Charty, která stanoví kroky a opatření národních vlád a Komise ke zlepšení prostředí pro fungování malých podniků. Svým podpisem se připojily k 29 dalším evropským státům, tj. členským státům EU, 13 kandidátským zemím a Norsku, které již na realizaci zásad Charty vzájemně úzce spolupracují. Počet zemí, které se oficiálně kdodržování Charty zavázaly, tak vzrostl na 34. Charta se také nepřímo vztahuje na Kosovo, prostřednictvím kosovské mise OSN (UNMIK). Další informace naleznete na http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/index.htm

[Podkladový text IP/03/872]

Další novinky

Komise pomáhá obchodním společnostem, aby co nejlépe využily podnikatelských možností vyplývajících z rozšíření

Evropská komise zahájila celoevropskou kampaň na pomoc malým a středním podnikům při využívání podnikatelských příležitostí vyplývajících zrozšíření EU. Kampaň vedou Euro Info Centra, která představují nejrozsáhlejší síť Evropské unie určenou na podporu podnikání. Během nadcházejícího roku zorganizuje na 200 Euro Info Center v 26 zemích (členské státy EU, Norsko, Island a kandidátské země) přibližně 400 akcí, jako jsou např. podnikatelské kluby, semináře, informační dny a „kliniky“ rozšíření, scílem nabídnout přístup kpraktickým informacím a pomoc přizpůsobenou přesně na konkrétní okolnosti. Mezi témata poskytovaných informací patří národní trhy (legislativa, poradenství pro vývozce) a ta konkrétní hospodářská odvětví dané země, která pocítí rozšíření nejvíce. Kampaň je vsouladu scelkovou strategií Komise zaměřenou na pomoc podnikání vrámci rozšíření EU. Další informace o kampani snázvem „Business opportunities with enlargement“ naleznete na adrese http://europa.eu.int/comm/enterprise/networks/eic/eic.html

[Podkladový text IP/03/871]

Evropské politické strany budou dostávat finanční prostředky z EU

Evropský parlament dne 19. června přijal zprávu o stanovách a financování evropských polických stran, kterou vypracoval člen klubu sociálnědemokratických stran za Německo Jo Leinen. Poslanci toto rozhodnutí, že evropské politické strany by měly být alespoň částečně financovány zrozpočtu Společenství, přijali vprůběhu projednávání pozměňovacích návrhů knávrhu Nařízení, které parlamentu předložila Komise. Podle poslanců by nařízení mělo jen stanovit pravidla financování, nikoliv zavádět stanovy evropských politických stran.

Aby obdržely finanční prostředky zroční částky vyčleněné na tyto účely (v rámci Společenství) ve výši 8,4 mil. eur, musí příslušné strany podat Evropskému parlamentu žádost. Přidělování prostředků bude řídit EP. Evropská politická strana bude oprávněna přijímat prostředky tehdy, jestliže vjejí prospěch během posledních voleb do EP volilo alespoň tři procenta voličů alespoň vjedné čtvrtině členských států.

Zprávy Eurostatu

Květen 2003: meziroční inflace veurozóně poklesla na 1,9%; v EU15 na 1,8%

Meziroční inflace veurozóně poklesla zdubnových 2,1% na 1,9% vkvětnu 2003, uvádí Eurostat. O rok dříve činila 2,0%. Meziroční inflace vzemích EU15 poklesla zdubnových 2,0% na 1,8% vkvětnu 2003 a před rokem činila 1,8%. Tento ukazatel činil vkvětnu letošního roku vEvropské hospodářské zóně 1,8%.

Vkvětnu 2003 zaznamenalo nejvyšší meziroční míru inflace Irsko (3,9%), Portugalsko (3,7%) a Řecko (3,5%); nejnižší Německo (0,6%), Belgie a Rakousko (0,9%). Vporovnání sdubnem 2003 poklesla meziroční míra inflace ve 12 členských státech, vzrostla ve dvou a na stejné úrovni zůstala vjednom. Oproti stavu vkvětnu 2002 došlo knejvětšímu relativnímu poklesu vRakousku (z 1,7% na 0,9%), Německu (z 1,1% na 0,6%) a Finsku (z 1,8% na 1,1%) a knejvětšímu relativnímu nárůstu vLucembursku (z 1,3% na 2,3%), Velké Británii (z 0,8% na 1,2%) a Francii (z 1,5% na 1,8%). Nejnižší dvanáctiměsíční průměry až do května 2003 byly zaznamenány vNěmecku (1,1%), Belgii (1,2%) a Velké Británii (1,3%), nejvyšší pak v Irsku (4,6%), Portugalsku (3,9%) a Řecku (3,7%).

[Podkladový text STAT/03/69]

Meziroční srovnání prvního čtvrtletí roku 2003 a 2002: Náklady na pracovní sílu vzrostly veurozóně o 2,8% a vzemích EU15 o 2,9%

Celkové hodinové náklady na pracovní sílu vcelé ekonomice eurozóny vzrostly vprvním čtvrtletí 2003 oproti stejnému období roku 2002 nominálně o 2,8%, uvádí Eurostat. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 se zvýšily o 3,7%. Vzemích EU15 činilo vprvním čtvrtletí roku 2003 zvýšení 2,9%, oproti 3,7% vpředcházejícím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/03/72]

Zprávy o rozšíření

„Informační společnost může vbudoucích členských státech podpořit růst“

EU spolupracuje spřistupujícími a kandidátskými státy tak, aby přispěla během nadcházejících let kvybudování fungující informační společnosti po celé Evropě ta je klíčem kzajištění hospodářského růstu, pracovních míst a sociálního začlenění. Avšak podle komisaře pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanena musejí vtomto procesu sehrát svou roli i budoucí členské státy samotné.

Během svého projevu minulý týden vPraze komisař zdůraznil, že vněkterých oblastech se již kandidátské země vyrovnaly současným členským státům, a konkrétně popsal, co je ještě kdosažení tohoto cíle třeba učinit. Jako příklad uvedl, že vČeské republice byla ve druhém čtvrtletí roku 2002 zaznamenána jedna znejvětších hodnot míry penetrace internetu vkandidátských zemích: připojeno bylo 17% domácností. I když toto číslo nedosahuje unijního průměru, předpokládá se jeho nárůst zároveň stím, jak budou klesat náklady na připojení kinternetu vdůsledku konkurence vyvolané novými provozovateli, a zároveň se předpokládá další rozšiřování vlastnictví osobních počítačů, předpověděl Liikanen.

Avšak jen 0,5% domácností vČeské republice je kinternetu připojeno širokopásmovou technologií, oproti průměrné penetraci přes 4% vsoučasných členských státech. „Leží před námi tedy jasný úkol zásadní povahy,“ uzavřel. Podle Liikanena je nutno propojit úsilí vynakládané budoucími členskými státy se strategií EU voblasti hospodářského růstu, zavádění nových technologií a telekomunikací.

Akční plán Evropské unie eEurope na léta 2003-2005 se zaměřuje na modernizaci veřejných služeb, prosazování elektronického obchodu (e-business) a budování příslušné infrastruktury a již nyní se odráží vakčním plánu eEurope+, do něhož se deset přistupujících a tři kandidátské země zapojily na summitu EU vroce 2001 v Goteborgu a který nyní zvlastní iniciativy uvádějí do života, jak poznamenal Liikanen. Plán je přizpůsoben konkrétním potřebám budoucích členských států, zejména základní potřebě zajistit, aby všem občanům byla nabídnuta možnost přístupu ktelekomunikačním službám za přijatelné ceny. Jeho dalším cílem je urychlit reformu a modernizaci národního hospodářství a správy těchto zemí.

Zrealizace tohoto plánu na národní úrovni jednotlivých budoucích členských států již nyní „vyplývají velmi pozitivní a povzbuzující výsledky“, uvedl komisař. „Postup směrem ke znalostní ekonomice zůstává na seznamu politických priorit těchto zemí velmi vysoko, jistě také proto, že si uvědomují její potenciál pro vlastní hospodářství, konkurenceschopnost a vlastní společnost jako celek,“ uvedl.

Komisař však také zdůraznil potřebu dalších prací na zavádění nového regulačního rámce pro elektronické telekomunikace. „Tento nový rámec, který vstoupí vplatnost odčervence letošního roku vevšech členských státech, vytvoří stabilní a předvídatelné regulační prostředí, po němž volají společnosti provozující telefonní sítě, provozovatelé kabelových komunikací a digitální televize, společnosti provozující sítě mobilních a satelitních telefonů apod.,“ prohlásil. „Jednoznačně je naprosto zásadní, aby Česká republika a další přistupující země trvaly na co nejrychlejší úplné a účinné liberalizaci. Zavedené této právní úpravy bude na ceny působit směrem dolů a na kvalitu směrem nahoru.“ Liikanen také vyzval kdalšímu úsilí budoucích členských států voblasti zavádění širokopásmového přístupu a kúčasti na výzkumných programech EU.

„V současné době spolupracujeme spřistupujícími a kandidátskými zeměmi tak, abychom zajistili bezproblémovou integraci,“ uvedl a slíbil, že dosažený pokrok bude „formálně uznán během další evropské ministerské konference o informační společnosti, která se má konat na konci února 2004 vBudapešti“.

Nové členské státy poprvé zažily summit EU zevnitř

Každý týden znamená další milník na cestě přistupujících států kplnému členství vEU, zároveň stím, jak se jejich ministři, diplomaté a úřední činitelé zúčastňují činnost EU ve stále širším rozsahu. Minulý týden se ministrům zahraničních věci přistupujících zemí dostalo první příležitosti kúčasti na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, která se konalo těsně před summitem. Na pořadu jednání byla celá řada bodů. Kromě posledních příprav na zasedání Evropské rady vSoluni se jednání také týkalo interních záležitostí EU a aktuálních otázek jejích vnějších vztahů. Nové členské státy se výslovně ztotožnily se závěry Rady koperacím EU vKongu, ke zbraním hromadného ničení, západnímu Balkánu, Střednímu východu, Iránu, Barmě/Myanmaru a Kubě.

Na zasedání vyslaly své ministry zahraničí skoro všechny přistupující státy: Cyril Svoboda zastupoval Českou republiku, Kriistina Ojuland Estonsko, George Iacovou Kypr, Sandra Kalniete Lotyšsko, Antanas Valionis Litvu, Joe Borg Maltu, Wlodzimierz Cimoszewicz Polsko, Eduard Kukan Slovensko a Dimitrij Rupel Slovinsko. Jedinou výjimkou zůstalo Maďarsko, které vyslalo svého nového ministra pro evropské záležitosti Endre Juhasze. Ten před tím působil jako velvyslanec Maďarska při EU a hlavní vyjednavač o přistoupení.

OECD ohodnotila Polsko voblasti ochrany životního prostředí dobrými známkami

Polsko „dosáhlo pozoruhodného pokroku voblasti ochrany životního prostředí“, podle nové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD. Ve zprávě se uvádí, že během uplynulých deset let Polsko splnilo většinu cílů stanovených vochraně životního prostředí a že vrámci jeho příprav na vstup do EU se mu podařilo oddělit některé tlaky vtéto oblasti od hospodářského růstu. Byly sníženy emise znečišťujících látek, přičemž emise oxidu siřičitého a oxidu dusného poklesly o 53% resp. 35%. Podařilo se snížit spotřebu vody a rozšířit napojení venkovských i městských oblastí na dodávky vody a kanalizaci. Přitom se zlepšilo měření odběru vody, snížil se objem ztrát vpotrubí a zmírnila se zátěž pobřežních vod dusíkatými a fosforečnými látkami. Byla posílena právní úprava voblasti nakládání sodpady a zpřísněny předpisy o nakládání snebezpečnými odpady včetně systému pro bezpečnou likvidaci polychlorovaných bifenylů (PCB) a zastaralých pesticidů a včetně zavedení právního rámce pro sanaci kontaminované zeminy. Ochrana přírody vPolsku je podle zprávy imponující, neboť Polsko ratifikovalo většinu celosvětových a regionálních úmluv o ochraně divoké zvěře, biotopu, krajiny a biodiverzity.

Zpráva však dále pokračuje tím, že „cesta kekologické konvergenci vrámci EU bude ještě dlouhá“. Mezi prvořadé otázky patří preventivní ochrana před znečištěním, čištění odpadních vod, odpadové hospodářství, ochrana biodiverzity a krajiny a ochrana klimatu. Sále je třeba do ekologické infrastruktury investovat. Během nadcházejících deseti let si dosažení souladu spodmínkami vstupu do EU podle odhadu vyžádá investiční náklady ročně ve výši 22-50 mld. eur (což odpovídá 1,2 až 2,7% HDP).

„Širší Evropa“ další krok po rozšíření

Po „historickém kroku“ rozšíření EU k1. květnu 2004 bude následovat jedinečná příležitost ktomu, aby celý evropský kontinent posílil spolupráci se sousedy na východě a jihu, podle ministrů zahraničních věcí států EU. Na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ministři minulý týden přijali oficiální text nazvaný Širší Evropa nové sousedství, zabývající se podobou Evropy po rozšíření. Tedy jinými slovy vztahy sRuskem, Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Libyí, Marokem, Palestinskou samosprávou, Sýrií a Tuniskem. Nakonec bude možno zapojit také Arménsko, Ázerbajdžán a Gruzii. Dokument nehovoří o dalších vlnách rozšíření: úvahy vněm vyjádřené „by měly být vnímány odděleně od otázky případného vstupu do EU“. Zdůrazňuje však, že ze zeměpisné blízkosti vyplynu konvergující zájmy a poroste význam vzájemné spolupráce při řešení společných náročných úkolů. EU si proto přeje uvádí se vtomto novém dokumentu definovat „novou ambiciózní politiku vůči svým sousedům vmnoha oblastech, vycházející ze společných hodnot, jako jsou svoboda, demokracie, úcta klidským právům a základním svobodám a právní stát“. Nový přístup by měl podpořit aktuální politiku nových východních a jižních sousedů, zaměřenou na přiblížení se EU. Bude však sledovat i další praktické cíle: zmírňování chudoby, sdílení blahobytu, volný obchod, hospodářskou integraci, politické a kulturní vztahy, přeshraniční spolupráci a společnou odpovědnost za předcházení a řešení konfliktů. Zabudovány do něj budou i další přídavné mechanismy včetně podpory investic a posílení finanční pomoci. Jak dalece a rychle se nový přístup prosadí ve vztazích s jednotlivými zeměmi bude záviset na tom, jak dalece se podaří stanovit společné cíle. Dokument hovoří o „diferencovaném rámci, který reaguje na pokrok dosažený partnerskými zeměmi ve stanovených oblastech“, zejména voblasti politických a ekonomických reforem a při reformě voblasti spravedlnosti a vnitra. Vdokumentu se otevřeně přiznává, že na základě stávajících dohod došlo jak knaplnění stanovených cílů, tak i jejich nesplnění.