Slovenská gastronomická specialita brynza se stává jablkem svárů

Slovenská gastronomická lahůdka brynza se po uznání Evropskou unii za typický slovenský výrobek stává jablkem sváru dvou konkurenčních skupin výrobců. Jednu stranu, která preferuje výrobu tradiční metodou, zastupuje pět ze šesti členů Cechu výrobců brynzy, druhou pak dva největší slovenští výrobci, Liptovská mlékárna v Liptovském Mikuláši a Brynzárna a sýrárna ve Zvolenské Slatině. Jak na dnešní tiskové konferenci v Banské Bystrici informovaly obě strany, jde o používání jména a značky pouze pro ten výrobek, který je vyráběn tradiční metodou, tedy bez pasterizace a termizace. Tento způsob používají zejména malí výrobci brynzy, kteří ovčí sýr, ze kterého se brynza vyrábí, nakupují přímo na salaších. Název brynza však chtějí používat i největší výrobci, kteří brynzu vyrábí z pasterizovaného ovčího mléka a část produkce také termizují. "Chceme, aby tepelně upravovaná brynza měla jiný název a na etiketě bylo upozornění, že jde o pasterizovaný či termizovaný výrobek," říká zástupce cechu Peter Lajda. Podle něj jsou mléčné probiotické bakterie obsaženy pouze v lahůdce, vyráběné tradičně. Velkovýrobci naopak oponují stejnou chutí tepelně zpracované brynzy a poukazují na požadavky EU. "Brynza ať pasterizovaná, nebo tradiční je pouze brynza," říká zástupce Liptovské mlékárny Ján Kresák. "A v případě, že chceme brynzu vyvážet na trhy EU, odběratelé chtějí brynzu trvanlivou," tvrdí. Podle jeho slov EU dala Slovensku možnost vyrábět jak brynzu z pasterizovaného mléka, tak brynzu tradiční, a to při dodržení všech hygienických norem a zásad. Poptávka po brynze roste jak doma, tak v zahraničí. Loni se jí vyrobilo zhruba 2500 tun, což je zhruba o 20 procent více než v předchozím roce. Výrobcům z Liptovského Mikuláše a Zvolenské Slatiny přitom patří přibližně polovina trhu.