Konvent jedná o ministrovi zahraničí unie

Konvent jedná o ministrovi zahraničí unie Konvent se přiklonil k návrhu, aby unijní ministerstvo zahraničí bylo součástí Evropské komise. Samostatný úřad nechce.

V Konventu se rozhořela nová bitva o podobu Evropské unie. 105 zástupců současných i budoucích členů EU začalo jednat o třetí části unijní ústavy. Debata se točí kolem funkce ministra zahraničí Evropské unie a podílu většinového hlasování při společném rozhodování.První dvě části ústavy předal prezident konventu Valéry Giscard d'Estaing summitu Evropské unie 21. června v řecké Soluni. Třetí a čtvrtou část ústavy má konvent připravit do konce července, aby v říjnu mohla začít o konečné podobě dokumentu mezivládní konference. Největší rozepře vyvolal statut unijního ministerstva zahraničí. Giscard d'Estaing a šéf německé diplomacie Joschka Fischer totiž navrhli zřízení úřadu ministra zahraničí, který by byl nezávislý na Evropské komisi a měl by právo žádat hlasování pouhou kvalifikovanou většinou o návrzích, které by předkládal státům unie osobně. Tím by se zadními vrátky částečně odbouralo právo veta ve společné zahraničí a bezpečnostní politice Evropské unie, což by potěšilo Německo, Francii a Belgii. Velká Británie a většina menších zemí unie, včetně České republiky, však na jednomyslnosti trvají."Francie se bojí, že její vliv v Evropské unii zeslábne. Nové členské státy mají více pochopení pro americkou zahraniční politiku. Paříž správně chápe, že prosazování jejích zájmů bude při jednomyslnosti těžší než v minulosti," uvedl Fraser Cameron z bruselského Centra evropské politiky (CEP).V kuloárech se mezitím přetřásá, nakolik si chtěl ušít funkci ministra zahraničí na tělo Joschka Fischer, který patří mezi horké kandidáty na novou funkci. Na německé scéně se nejspíš schyluje k politické hře na nejvyšší úrovni. Kancléř Gerhard Schröder se podle magazínu Der Spiegel nechal slyšet, že chce v nové Evropské komisi, kterou unie sestaví na podzim 2004, ponechat Güntera Verheugena. Příští Evropská komise však bude mít 25 komisařů. Každá členské země, včetně deseti nových, v ní bude mít pouze jednoho zástupce. Pokud by v komisi zasedl Verheugen, je nemožné, aby funkci ministra zahraničí zastával další Němec - Joschka Fischer. Der Spiegel vyvodil, že právě Verheugen by mohl být Schröderem nominován na unijního ministra zahraničí.Verheugen byl do roku 1999 státním tajemníkem na německém ministerstvu zahraničí a šéfem diplomacie se nestal jen kvůli Joschkovi Fischerovi, který tento vládní post získal v roce 1998 během koaličního jednání o podobě kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Německá vláda poté Verheugena vyslala do Bruselu, kde se stal komisařem Evropské unie pro rozšíření.Evropská unie má pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku společný úřad i v současnosti. Od roku 1999 ho řídí bývalý generální tajemník NATO Javier Solana. Ten se údajně o další mandát nechce ucházet, jelikož se chce vrátit do španělské politiky.Úřad vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jak zní jeho celý dnešní název, má ale menší pravomoci, než mu přiznává budoucí unijní ústava. Ministr zahraničí by měl totiž v budoucnu řídit také agendu, kterou má nyní v pravomoci komisař unie pro zahraničí Chris Patten, což znamená i řízení 120 zastupitelských úřadů Evropské komise. "Je otázkou, zda Fischer bude mít zájem o ministra zahraničí i ve chvíli, kdy bude součástí Evropské komise. Fischer vždy zdůrazňoval maximální samostatnost funkce na komisi a chtěl také zrušit právo veta členských států. Když bude všechno jinak, možná to ovlivní jeho rozhodování," říká Cameron.Vedle Fischera a Verheugena se hovoří také o dalších kandidátech na unijního ministra zahraničí - šéfovi řecké diplomacie Jorgosu Papandreovi, který se osvědčil při řeckém předsednictví během irácké krize, a komisaři Chrisovi Pattenovi.