Soukromí zemědělci požadují vyhlášení minimální ceny pšenice

Asociace soukromého zemědělství (ASZ) požaduje, aby stát vyhlásil minimální cenu potravinářské pšenice podle zákona o cenách. Její výši navrhuje ASZ na úrovni evropské intervenční ceny, což odpovídá 3200 korunám za tunu. Důvodem jsou nízké ceny, které pěstitelům nabízí výkupní organizace, sdělila dnes ČTK asociace. Předseda ASZ Stanislav Němec se obrátil otevřeným dopisem na ministra zemědělství Jaroslava Palase s výzvou, aby MZe vyhlášení minimální ceny potravinářské pšenice iniciovalo. Zákon o cenách umožňuje státu stanovit minimální cenu v okamžiku, kdy to vyžaduje mimořádná tržní situace. Taková situace je podle ASZ právě nyní, protože výkupní organizace nabízejí ceny hluboko pod výrobními náklady. U potravinářské pšenice je nabídka výkupů v rozmezí 2600 až 2800 korun za tunu. Z letošní sklizně přitom není možné v žádném případě očekávat nadprodukci obilí, podotkla ASZ. Stanovení minimální ceny neklade nároky na státní rozpočet. "Oslovíme v této věci ministerstvo financí," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa s tím, že MZe považuje požadovanou minimální cenu 3200 korun za tunu jako reálnou. Podle mluvčího Delta pekáren Jaroslava Pompa by se případné přijetí tohoto opatření nemělo dotknout cen pečiva. Nárůst proti současné ceně, kterou pekaři platí za potravinářskou pšenici, by totiž nebyl tak výrazný. Standardním nástrojem, kterým stát může ovlivňovat trh s pšenicí, je intervenční nákup prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten v loňském roce pšenici vykupoval za 3500 korun za tunu. Letos se podle dosavadního rozhodnutí prezidia intervenční nákup uskutečnit nemá, řekl ČTK ředitel SZIF Jan Höck. Čeští zemědělci se podle ASZ vyrovnávají se ztrátami z minulého katastrofálního roku i z letošní zimy. Navíc ceny všech zemědělských komodit podstatně klesly a drtivá zemědělců se tak ocitla na samé hraně ekonomické existence. Situaci na trhu s potravinářskou pšenicí označila asociace za neúnosnou.