Chmelaře ohrožuje sucho i nízké ceny plodiny

Tuzemskýrn pěstitelům chmele pomůže výrazné zvýšení vývozu piva, říkají zástupci pivovarů

Japonsko, nejvýznamnější trh pro české exportéry, letos omezuje dovoz.

Tuzemské chmelařství prožívá horké chvíle. Kvůli červnovým vedrům čekají pěstitelé o deset procent nižší sklizeň než v loňském roce. Hlavně však pokračuje propad cen chmele, protože vázne jeho odbyt na klíčových exportních trzích.

»Na zahraničních trzích je chmele přebytek a my jsme také trochu zaspali v zavádění nových, výnosnějších odrůd, které dnes ve světě vládnou. Obor je v krizi,« připouští Vladimír Šeretka manažer logistiky firmy Chmelařství Žatec, která sdružuje více než čtyři pětiny tuzemských pěstitelů a s chmelem zároveň obchoduje.

Podle předsedy Sdružení pěstitelů chmele Bohumila Pázlera výměra chmelnic klesla za uplynulých deset let takřka o čtyřicet procent.

»Na obnovu ploch nejsou peníze. Zatímco ještě předloni přesahovaly ceny chmele aspoň 140 tisíc korun za tunu, letos dostáváme třeba jen 125 tisíc. Pět pěstitelů už zkrachovalo. Postihla nás také jarní sucha,« popisuje situaci Pázler. Odhaduje, že oproti loňským hektarovým výnosům bude letošní výsledek nejméně o deset procent horší. »Navíc má letos menší zájem o chmel Japonsko, které je tradičně největším odběratelem,« postěžoval si.

Z celkové tuzemské produkce chmele - letos odhadované na zhruba šest tisíc tun - jde na vývoz obvykle až 85 procent

Chmelaři přitom přiznávají, že se včas nepřizpůsobili světovému trendu: Zájem v zahraničí je hlavně o vysokoprodukční odrůdy, méně už o takzvaný poloraný žatecký červeňák, který ovšem v tuzemsku stále dominuje.

»Není to ale ten naše vina. Jednak právě Japonci dosud naší.odrůdě dávali přednost, jednak je zavádění nových odrůd finančně hodně náročné. Jsou pro ně třeba nové chmelnice, ale na ty nejsou peníze, takže jsme vlastně v bludném kruhu,« vysvětluje Šeretka.

»I pivovary působící v tuzemsku už berou chmel na světovém trhu za světovou cenu. Bohužel se nezdá, že by další pivovary v budoucnu více stály zrovna o tradiční žatecký červeňák. Také výrobní technologie pivovarů již počítají se zpracováním chmelových koncentrátů a ne sušeného chmele, který Česko nabízí,« říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Velkou šanci pro tuzemské pěstitele chmele však vidí, jakmile lídři pivovarnického trhu v České republice naplní své představy o výrazném zvýšení exportu piva.

»Jak společnost Interbrew, majitel Pražských pivovarů, tak i South African Breweries, vlastnící Plzeňský Prazdroj, počítají s nárůstem vývozu v Česku vyráběného piva do svých zahraničních sítí. Pokud se jim tyto cíle zdaří, může se výrazně zvýšit domácí spotřeba chmele,« předpokládá Vesclý

Tato naděje je ovšem podle chmelařů vzdálená, a tak se snaží vydobýt aspoň větší podporu od státu.

Pěstitelský svaz požaduje od Ministerstva zemědělství kompenzace za to, že také kvůli silnému kursu koruny loni přišel obor při exportu o 150 miliónů korun. Loňské tržby chmelařů tak dosáhly jen asi tři čtvrtě miliardy korun.

»Na odškodnění jsme se ještě nedohodli a moc slibně to nevidím. Kompenzace za propad tržeb chce celé zemědělství a přes sliby zatím nic nepřišlo,« stěžuje si však Pázler.

Ministerstvo Zemědělství ovšem upozorňuje na to, že chmelařům poskytlo alespoň výrazně vyšší dotace na obnovu chmelnic. »Vloni bylo v tomto dotačním programu přes dvacet miliónů korun, letos to je už pětačtyřicet miliónů,« zdůraznil Jiří Felčárek z tiskového oddělení.

Pěstitelé chmele přesto nejsou spokojeni.

»Dostáváme od státu na hektar nové chmelnice až tři sta tisíc korun. To je ale stále jen čtyřicet procent celkových investičních nákladů potřebných na jeden nový hektar. Limit na hektar přitom zvýšit nelze. Takže kdo nemá peníze a takových podniků je většina - na dotaci stejně nedosáhne,« tvrdí Pázler.

Výměra chmelnic v České republice tak podle něj stále bude klesat, letos se zřejmě podaří obnovit sotva 150 hektarů z celkové plochy asi šesti tisíc.