Na rozvoj venkova by letech 2004 až 2006 mělo jít asi 20 mld. Kč

Zhruba 20 miliard korun by mělo jít v letech 2004 až 2006 na rozvoj českého venkova. Vyplývá to z programových dokumentů, které pro čerpání peněz ze strukturálních fondů EU zpracovává ministerstvo zemědělství. Přibližně 18 miliard korun by měl venkov dostat ze zdrojů EU a českého státního rozpočtu v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova na roky 2004 až 2006, který dnes schválila vláda. Zbývající asi dvě miliardy korun by měl venkov čerpat v rámci jednoho z opatření tzv. Operačního programu zemědělství. Na financování Horizontálního plánu rozvoje venkova by se měla EU v prvních třech letech po začlenění Česka podílet asi 14,5 miliardami korun. Až na výjimky jsou jednotlivá opatření plánu aspoň částečně součástí dotační politiky ministerstva zemědělství již od roku 2001 v rámci podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Zhruba 95 procent peněz z Horizontálního plánu rozvoje venkova má jít na dvě stěžejní opatření. Prvním je podpora zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami. V ČR je do těchto regionů zařazeno 2,16 milionu hektarů zemědělské půdy, tedy asi polovina zemědělského půdního fondu. Druhým klíčovým opatřením je tzv. agro-enviromentální opatření. Mezi jeho stěžejní tituly patří například podpora ekologického zemědělství nebo ošetřování travních porostů a zatravňování. Do Horizontálního plánu rozvoje venkova dále patří například opatření, které umožňuje starším zemědělcům po dosažení 55 let věku ukončit aktivní zemědělskou činnost. Poskytovaná podpora jim poté zabezpečí důstojné životní podmínky. V oblasti lesnictví budou poskytovány dotace na zalesňování zemědělských pozemků a také na zakládání porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití na těchto pozemcích. V rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova budou podporovány také odbytové organizace, v nichž se zemědělci sdružují pro účely prodeje své produkce. Vláda dnes také schválila Zprávu o stavu zemědělství za rok 2002. Podle materiálu se loni odvětví propadlo po dvou ziskových letech do ztráty asi 3,5 miliardy korun.