Meruněk bude letos nadúroda; broskví mírně nad průměr

Pěstitelé meruněk očekávají letos nadúrodu s lokálními rozdíly, zatímco výnosy broskví jsou mírně nad dlouhodobým průměrem. Z více než 1450 hektarů meruňkových sadů v Jihomoravském kraji odborníci odhadují celkovou sklizeň přes 4670 tun. Výnos kolem 3,2 tuny z hektaru je o jednu tunu nad průměrem, řekl dnes ČTK ovocnářský inspektor Jaromír Čepička.

Sadaři podle něj dokončují sklizeň raných odrůd a začínají s hlavní odrůdou Velkopavlovická, která tvoří až 70 procent výměry. Zatím měli větší pěstitelé výnosy kolem čtyř tun meruněk na jeden hektar, ti nejlepší až dvojnásobek. "Místy se na ovoci podepsaly jarní mrazy a mírný moniliový úžeh květů," doplnil inspektor.

Druhou doménou jižní Moravy v teplomilném ovoci jsou broskve, u nichž je letos pětitunový výnos z hektaru, zatím tedy mírně nad průměrem. Registrovaná plocha sadů v regionu je 1026 hektarů, což je téměř veškerá výměra v zemi. Dlouhodobý průměrný výnos je kolem 3,8 tuny z hektaru. Určitý pokles ploch sadů způsobil podle Čepičky stále časnější dovoz broskví ze zahraničí. Na vývoz jdou naopak z 90 procent višně, které sklízejí sadaři v Jihomoravském kraji z 516 hektarů při průměrném výnosu pět tun.

Situaci ovocnářů komplikuje chybějící zpracovatelský průmysl. Na Znojemsku přestala odebírat Fruta a zůstaly tak jen firmy Hamé či Alibona Litovel. Tlak supermarketů na kvalitu a velikost ovoce navíc nutí sadaře likvidovat stromy raných odrůd, protože jejich plody jsou malé. "Kvůli moderním systémům skladování se obecně ztrácí zájem i o letní jablka," uzavřel Čepička.

Na Znojemsku je možné si v některých sadech přímo natrhat ovoce ze stromu. Například v sadě nad Dobšicemi se prodávají meruňky po dvanácti korunách za kilogram.