Žně hrozí nízkými výnosy; zemědělci budou mít zřejmě velké potíže

Velmi nízké výnosy zatím odhadují zemědělci na jižní Moravě, kde začali sklízet obiloviny v některých polohách již na začátku prázdnin. Mnohé čekají zřejmě velké problémy, protože řada podniků má "zelené úvěry" a svým dodavatelům osiv, hnojiv a chemikálií platí sklízenou plodinou. Výnosy jsou zatím zhruba dvojnásobně pod normálem. "Peníze ze žní nebudou stačit ani na splacení těchto úvěrů, tudíž nezbude ani na založení nové úrody," řekl ČTK ředitel Zemědělské agentury ve Znojmě Alois Čaněk. Situaci zkomplikovalo podle něj hlavně mrazivé počasí, které pěstitele v regionu donutilo zaorat více než 40 procent ozimých ječmenů a téměř třetinu řepky. Na poli tak ponechali zemědělci i plochy, které jsou výnosově velmi slabé. Ozimá řepka dává zhruba 1,5 tuny z hektaru a ječmen kolem dvou až tří tun, tedy dvakrát méně než v normálních letech. Znojemsko trápí také vyšší teploty a poměrně rychlé vysychání písčitých půd. Sucho se podepsalo i na výsledcích žní na Břeclavsku. První sklizeň označili mnozí pěstitelé za katastrofu s tím, že spíše než obiloviny sklízejí kmín. Na okrese zaorali zemědělci 7400 hektarů ozimů, jarním obilovinám zase chyběla vláha a zasychaly. "Úroda bude velmi nízká a o kvalitě se také nedá hovořit," uvedl ředitel Agrární komory v Břeclavi Ladislav Sečkář. Všem by podle něj pomohly přislíbené, ale dosud neproplacené kompenzace za zaorávky, které v celostátním měřítku činí 1,2 miliardy Kč. V rámci Jihomoravského kraje chybí nyní nejvíce vláhy právě na Břeclavsku, kde byl nejteplejší červen od roku 1961. Nejvíce srážek chybí ve Velkých Pavlovicích s deficitem 100 milimetrů, obdobně je na tom ještě i Strážnice na Hodonínsku.