Bez práce se na podzim ocitne více zemědělců než v jiných letech

Úřady práce zaplaví letos na podzim zřejmě více zemědělců než v minulých letech. Zemědělské podniky totiž nebudou propouštět jen tradiční sezónní pracovníky, ale i své stálé zaměstnance. Předseda Regionální agrární komory Božík Severin dnes novinářům řekl, že odhaduje odchod minimálně třiceti procent stálých pracovníků v zemědělství. Důvodem tohoto poklesu zaměstnanosti je finanční krize zemědělství a letošní kritická neúroda. Konkrétní dopady do zaměstnanosti a případného krachu celých podniků budou podle jeho slov známé až po ukončení žní. Letošní úroda obilovin je totiž podle zemědělců nejhorší za posledních 40 let. Výnosy z prvních sklizených ploch například na Brněnsku klesly z loňských asi šesti tun na čtyři tuny na hektar. Situace v zaměstnanosti a existenci zemědělských podniků se pak podle Severina bude záležet i na rozsahu živočišné výroby. Kdyby pokračoval propad cen, jak se nyní stalo zejména u prasat, tak se budou podle jeho slov rušit chovy, což by byla ještě horší situace. Podzim rozhodne i podle soukromého zemědělce a předsedy okresní agrární komory Vyškov Františka Bureše. První signály sklizně na Vyškovsku udávají výnosy o 30 až 35 procent nižší než v loňském roce, navíc jsou o deset až o 15 procent nižší výkupní ceny. Tržby na hektar tak podle Bureše klesnou z 22 tisíc na zhruba 14 až 15 tisíc korun. To je podle něj v podstatě likvidační situace a bez propouštění nebo jiných následků to nemohou zemědělské podniky přežít. Dodal, že u podniků na Vyškovsku již jsou snižovány nebo omezovány mzdy a začíná se propouštět. Ještě kritičtěji vidí situaci předseda představenstva okresní Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda. Ten očekává, že až 40 procent zemědělských podniků letos skončí krachem. Už v lednu podle jeho slov ukončily v regionu činnost tři zemědělské podniky, jiné teď lidi propouští nebo jim neplatí. Například na Mikulovsku je podle Hajdy firma, jejíž zaměstnanci jsou už čtyři měsíce bez výplat.