Režim cukru v EU se stal terčem stížnosti ve WTO

Režim cukerné politiky v Evropské unii se dnes dostal v globálním obchodním společenství pod zvýšený tlak. Austrálie, Brazílie a Thajsko požádaly Světovou obchodní organizaci (WTO), aby vyšetřila, zda evropské subvence na produkci a vývoz cukru odpovídají pravidlům světového obchodu. Tři kritizující země obviňují EU, která je největší světovým vývozcem cukru, z toho, že štědrým dotačním systémem deformuje světové ceny. Evropané však považují svůj systém za odpovídající globálním pravidlům. EU navíc tvrdí, že zásah proti tomuto režimu by mohl poškodit producenty v některých z nejchudších zemích světa. Ty mohou do EU nyní vyvážet za preferenční ceny. "Tento režim charakterizují vysoká cla, vysoké domácí intervenční ceny a vývozní subvence. Hrubě to narušuje světový obchod s cukrem," uvedl ve sdělení pro WTO brazilský obchodní vyslanec Luiz Felipe de Seixas Correa. Všechny tři země dokládají, že EU porušuje závazky učiněné v posledním Uruguayském kole světových obchodních jednání, ukončeném v roce 1993. Ceny cukru na vnitřním trhu EU jsou asi třikrát vyšší než ceny na světovém trhu. Unie tak může exportovat jen díky subvencím dosahujícím asi 30 procent celkové podpory zemědělského vývozu v EU. Současný režim evropského cukru má skončit v roce 2006, z reforem Společné zemědělské politiky však byl vyloučen. Ministři zemědělství EU se minulý měsíc dohodli na potlačení produkčních subvencí, aby posílili pozici unie v nynějších rozhovorech Katarského kola světových obchodních jednání. Za 14 malých vývozců cukru do EU z Afriky a Karibiku s preferenčními cly promluvil Mauricius. Jeho zástupce uvedl, že krok tří zemí ohrožuje živobytí stovek tisíců chudých farmářů, závislých na vývozu do EU. Austrálie, Brazílie a Thajsko však popřely, že by protestovaly proti zvláštním preferencím pro chudé země. "Povinností EU je plnit závazky dohod WTO. V rámci jejich plnění může poskytovat rozvojovým zemím jakoukoli pomoc, kterou si přeje," řekl Seixas Correa podle agentury Reuters. Dnešní stížnost tří zemí je u WTO z jejich strany první a EU může šetření WTO na jejím základě zablokovat. Hned poté však mohou odpůrci podat druhou stížnost a po ní automaticky následuje šetření rozhodčího orgánu.