Unie chce chránit názvy potravin

Alkoholické nápoje jako Champagne, Cognac, Madeira či sýry Roquefort nebo Parmazán. To jsou některé názvy, které chce EU chránit. Brusel slibuje i ochranu pro značku Budějovický Budvar.Evropská unie sestavila předběžný seznam 35 nejznámějších geografických názvů potravinářských produktů, u nichž bude v rámci Světové obchodní organizace (WTO) požadovat výlučnou ochranu pro domácí výrobce. Ve zbytku světa se však tato "vysoce kontroverzní" snaha setkává s odporem, napsal britský list Financial Times. V předběžném seznamu jsou především označení francouzských, italských či španělských vín a lihovin jako Champagne, Cognac, Grappa nebo Madeira a sýrů jako Roquefort, Gorgonzola, Parmazán nebo Stilton. Konečný seznam chráněných názvů tzv. geografického označení původu by v nejbližší době měli stanovit zástupci členských zemí EU. Pokud by EU záměr u WTO prosadila, musely by tisíce potravinářských producentů ze zbytku světa zrušit často již dávno zavedená jména, a dokonce i chráněné obchodní známky. EU chce zařídit pro vybrané geografické názvy absolutní ochranu s tím, že zmíněné produkty mohou vyrábět jen producenti v původním regionu. Krok EU pravděpodobně opět popudí největší obchodní partnery Evropy v čele s USA a Austrálií. Ti již dlouho namítají, že pečlivě organizovaný tlak unie na získání zvýšené ochrany pro domácí výrobce je zaměřen proti konkurenci. Obávají se, že evropské snahy dále naruší světový obchod a především zkomplikují nynější jednání o další liberalizaci světového obchodu. Země mimo Evropu namítají, že jejich producenti používají uváděné značky již po celé generace. Dodávají, že řada názvů, o nichž si Evropané myslí, že jsou výlučně regionální, se již dávno stala druhovým označením (například označením technologie výroby typu "moravské uzené" či "vídeňský řízek"). Navíc se domnívají, že EU se tím snaží odpoutat v nynějším katarském kole obchodních jednání WTO pozornost od řešení otázky svých obrovských subvencí zemědělcům.Některým státům EU se myšlenka nelíbí"Může to výrazně odpoutávat od řešení hlavního cíle zemědělských jednání, jímž je otevření trhů a odstranění subvencí," řekl pro list australský vyslanec u WTO David Spencer. "Anuluje to práva k ochranným známkám vlastníků, kteří si je registrovali před vstupem ochranných geografických označení v platnost. Zruší to také práva producentů v zemích, kde jsou tyto názvy považovány za druhové označení, zvláště v rozvojovém světě," řekl Spencer. Přesně o to však EU jde. "Výběr byl proveden na základě toho, že v mnoha třetích zemích se tato jména chápou jako druhové termíny, anebo byla registrována místními producenty jako obchodní známky," uvádí Evropská komise. Celá kontroverze souvisí i se známkoprávním sporem mezi Budějovickým Budvarem a americkým výrobcem piva Anheuser-Busch o značky Budweiser a Bud. EU v rámci jednání o přistoupení slíbila Praze, že bude chránit i některá česká označení původu, včetně značek Budvaru. Krok EU ovšem vyvolal nelibost i v některých státech unie. Řecko je například nespokojeno s tím, že na seznamu není žádný z jeho produktů, a navrhuje například zařazení lihoviny Ouzo. Naproti tomu Dánsko je nešťastné přesně z opačného důvodu, totiž proto, že se mu nelíbí začlenění dánského sýru Danablu. Dánská vláda v minulosti systém geografického označování původu kritizovala. Bránila tím své producenty sýra Feta před pokusy Řecka zakázat jeho výrobu mimo řecké území. Rovněž Británie požádala, aby ze seznamu byl stažen sýr Stilton. Londýn se obává, že tento produkt v zahraničí příliš populární není. Evropský obchodní komisař Pascal Lamy je rozhodnut protlačit téma geografických označení do agendy nynějšího globálního obchodního kola, které je v rozhodující fázi. Přijetí seznamu bude EU prosazovat již na zářijové ministerské konferenci WTO v mexickém Cancúnu.