Kvůli nízké sklizni se zdražovat nebude

* Jak ovlivní ceny potravin letošní očekávaná nízká sklizeň? Není žádný důvod, aby se kvůli nízké sklizni a dražším surovinám cena mouky či chleba pro spotřebitele zvyšovala. Promítnutí do spotřebitelských cen bylo totiž nastaveno už v době, kdy se za tunu pšenice zemědělcům platilo 5500 korun. Současná výkupní cena je přitom mnohem nižší a i kdyby se platilo 3500 až 4000 korun za tunu, není důvod ke zdražení. Pokud by přesto ke zdražení došlo, nebudou za to moci zemědělci. Bylo by to například kvůli výši rabatů obchodních organizací a zpracovatelů. Navíc ceny olejů z řepky už nyní diktují dovozy z evropského trhu, takže cena nemůže v ČR sama o sobě jít nahoru. Bylo by tomu tak pouze v případě, že by šly nahoru ceny na světových trzích, což nelze vyloučit. * Jakou úrody při nynější nepřízni počasí očekáváte? Obilovin se zřejmě sklidí nejméně od vzniku České republiky. Běžná sklizeň v ČR se pohybuje kolem sedmi miliónů tun. Loni to bylo 6,1 miliónu tun, čili už to byl propad. Letos se očekává 5,5 miliónu tun, ale i to je spíše optimistický předpoklad. Normální sklizeň řepky se v posledních letech blížila k jednomu miliónu tun. Letos se sklidí asi 400 tisíc tun. * Co je příčinou propadu? Dlouhotrvající sucho. V řadě oblastí spadl jen zlomek srážkového normálu. Druhou příčinou je to, že například v Jihočeském kraji nebo Plzeňském kraji nemohla být zaseta až třetina pšenice proti normálu, protože se zemědělci do polí nedostali v důsledku povodní a zamokření pozemků. Nižší úroda řepky se očekává kvůli nutnosti obrovských zaorávek. Na zaorané plochy se sely jarní řepky, které však dávají mnohem nižší výnosy. Stejné je to u jarního ječmene a pšenice. * Jak jsou na tom ostatní země ve srovnání s ČR? V Evropě se obecně očekává nižší sklizeň. Světové zásoby obilí jsou nyní na nejnižší úrovni za desítky let. Na Slovensku bude tak nízká úroda, že se předpokládá dovoz jak obilí, tak řepky. Ukrajina, která loni zaplavila Evropu obilím za dumpingové ceny, a ničila ceny v Evropě do té míry, že EU musela přijmout dodatková cla, bude letos naopak dovážet. V Rusku se předpokládá velmi nízká sklizeň a jen minimální export. Rumunsko bude muset dovézt milión tun obilí. Slabou úrodu má i Maďarsko. Agrární komora Rakouska očekává ještě nižší úrodu než my. * Bude se i k nám muset pšenice dovážet ze zahraničí? Spotřeba potravinářského obilí činí v ČR jen asi 1,2 miliónu tun ročně. Potravinářská pšenice bude tedy zajištěna. Horší to bude s krmivy, přestože dobytka za posledních třináct let výrazně ubylo. Od roku 1990 se celkový stav skotu snížil na polovinu a máme o milión kusů méně prasat. Výrazně nahoru šly jen stavy drůbeže. Z toho vyplývá, že potřeba obilí na krmení klesla. V důsledku sucha byly první seče slabé, a druhé seče nejsou prakticky žádné. Tam, kde se pase dobytek, se buď musí přirkmovat na pastvinách nebo je už nyní stahován z pastvy. * Jaké ztráty to vše zemědělcům způsobí? Loni byl propad v příjmech zemědělců proti předcházejícímu roku asi 15 miliard korun. Ztráty, které zemědělci utrpěli letos kvůli nutnosti zaorávek, odhadujeme na čtyři miliardy korun. Hovoří se sice o kompenzaci od státu ve výši 1,4 miliardy korun, to však škody zdaleka nemůže nahradit. Navíc při výpadku jednoho miliónu tun obilí proti normální sklizni činí při ceně 3500 korun za tunu obilí ztráta dalších 3,5 miliardy korun. Zemědělci přitom v dobré víře vynaložili náklady na normální sklizeň. Při výpadku půl miliónu tun řepky přibližně v hodnotě sedmi tisíc korun za tunu očekáváme ztrátu dalších 3,5 miliardy Kč. A to se nezmiňuji o dalších plodinách, jako jsou třeba brambory, kde se rovněž očekávají ztráty. * Co by tedy měl stát pro řešení situace zemědělců udělat? Kvůli skutečně mimořádné situaci, kdy tržní mechanismy v zemědělství selhávají, jsme požadovali, aby stát provedl intervenční nákup pšenice. V současnosti se již o tomto způsobu podpory rozhodlo. Jde o to, že stát koupí určité množství pšenice za vyšší cenu, než nyní nabízejí mlynáři či obchodní organizace, a zároveň ji tak stáhne z trhu. Rovněž žádáme vyhlášení minimálních cen na základní agrární produkty. To zatím neprošlo. * Jaký dopad může mít současná situace na zaměstnanost v odvětví? Podniky budou propouštět a zbavovat se dobytka, protože nebude krmení. Nezaměstnanost na venkově se zcela určitě zvýší. Už nyní začínají některé podniky, zejména na jižní Moravě, propouštět. Nemají na splácení tzv. zelených úvěrů. Řada těchto úvěrů není krytá. Například řepka, která se sklízela jako první, se z větší části odevzdávala nákupním organizacím. Zemědělci teď nezbývají peníze na další činnost. Musí splatit to, co si na úrodu půjčil. Toho však není schopen, protože bude mít kupříkladu poloviční tržby. Navíc bude muset založit novou úrodu, to znamená výdaje na naftu a nová hnojiva. V roce 1990 pracovalo v zemědělství téměř 500 tisíc lidí, dnes jen asi 120 tisíc. Roční úbytek byl dříve kolem deseti procent, pak se to zpomalilo na pět procent, ale letošní situace tento trend zase urychlí. * Jsou zemědělci připraveni na konkurenci po vstupu do EU? Situace před vstupem do Evropské unie je v zemědělství velmi špatná. Už loni se kvůli špatné finanční situaci zastavily veškeré investice a modernizace. Na propady jsme upozorňovali už od loňského srpna. Zatím se podařilo jen dosáhnout změny zákona o státním rozpočtu, kde se do kapitoly zemědělství přidělují další dvě miliardy korun. Předpokládáme, že z této částky bude hrazena zvýšená sazba na odstavení půdy do klidu a určité kompenzace za uvedený 15 miliardový výpadek, což je velmi slabá náplast. * O kolik peněz si zemědělství po vstupu do EU přilepší? Rozpočet v resortu se v průměru blížil asi patnácti až šestnácti miliardám korun ročně. Letos je to však méně. To, co by mělo přijít z EU včetně národního spolufinancování, by mělo dělat asi 23 miliard korun, ovšem jen za předpokladu plného čerpání. Taková částka byla ale potřebná už na solidní přípravu českého zemědělství ke vstupu do EU. Pokud nebudeme schopni pro nepřipravenost peníze z EU na projekty získat, budou dotace ještě nižší než před vstupem do EU. * Nehrozí českému zemědělství v Unii krach kvůli zrušení cel? Po vstupu do EU skutečně padnou celní bariéry. Pro nás je určitou výhodou, že Unie má více než dvakrát vyšší celní ochranu na hranicích než ČR. Problém nebude ani se Slovenskem, s nímž již máme obchod bez cel. Mnohem větší komplikace nastanou s Polskem a Maďarskem. Už dnes máme například s Polskem problémy u ovoce a zeleniny. Navíc je tam ještě daleko lacinější pracovní síla než u nás. Například jahody a konzervárenská zelenina se nakupují v Polsku a v ČR pěstování zaniká. Doplatily na to například oblíbené znojemské okurky, které už se téměř nevyrábějí. Ve Znojmě se zpracovávají okurky dovezené z Polska.