Žně na Znojemsku skončily s velkými rozdíly asi o měsíc dříve

Přibližně o měsíc dříve a s velkými regionálními rozdíly letos skončily žně na Znojemsku. Odhady ztrát, které způsobilo sucho, se pohybují kolem 220 milionů korun. V některých oblastech ale výnosy relativně zlepšily místní deště. "Potěšitelná je v 80 procentech potravinářská jakost pšenice," řekl ředitel Zemědělské agentury Znojmo Alois Čaněk. Jeden až dva lokální deště navíc podle něj znamenaly výnosy i přes šest tun z hektaru. V místech, kde voda chyběla, se výnosy pohybovaly kolem čtyř tun. Poměrně dobrá je kvalita pšenice jarní, kterou zemědělci vyseli na necelých 3000 hektarech jako náhradu za zaorané plodiny a nyní měla výnos asi 3,6 tuny/ha. U jarních ječmenů některé firmy registrovaly vyšší výnos než u pšenice, z přibližně 17.300 hektarů tak do sýpek šlo průměrně 3,6 tuny obilí. Sladovnická kvalita je dobrá. "Přes 40 procent ozimých ječmenů bylo zaoráno," upozornil dále Čaněk. Nynějších 2,7 tuny z 1300 hektarů je podle něj špatný výnos a někteří zemědělci proto uvažují, že začnou pěstovat starší odrůdy ozimé pšenice. Pšenice ozimá letos na téměř 27.000 hektarech dala z hektaru 4,1 tuny. Za velmi smutné označil Čaněk výsledky sklizně řepky, která po zaorávkách z třetiny skončila v zemi. Některé porosty potom podle něj "dorazilo" sucho, takže výnosy z necelých 6500 hektarů činily jen 1,3 tuny z hektaru při poměrně velkých místních rozdílech. V Jihomoravském kraji skončily žně ještě na Břeclavsku a na Vyškovsku. Na Blanensku podle Agrární komory ČR nyní zemědělci sklidili 88 procent ze zasetých 13.440 hektarů obilovin při průměrném výnosu 3,79 tuny z hektaru. Pěstitelé sklidili i devět desetin z 1273 hektarů řepky, hektarový výnos ale činil pouze jednu tunu.