Vedra způsobila v EU ztráty na úrodě mezi dvěma a 25 procenty

Vlna tropických veder, která sužovala Evropu v červenci a srpnu, se projeví v podstatně nižších výnosech mnoha zemědělských plodin i v poklesu živočišné produkce. První odhady Společného výzkumného střediska EU (JRC) se pohybují od dvouprocentního propadu oproti loňsku pro brambory po pětadvacetiprocentní pro slunečnice. JRC upozornila, že ozimy již byly oslabeny tuhou zimou a jarními mrazíky. Červnové horké dny uspíšily zrání v době, kdy již v půdě citelně chyběla voda. V největším suchu a vedru pak dozrávaly plodiny zaseté na jaře. Výnosy jsou podle JRC nižší ve všech zemích unie s výjimkou Dánska, Finska, Irska, Švédska a Británie. Prognostici EU očekávají pokles výroby pšenice o 6,6 procenta ve srovnání s loňskem; vezme-li se v úvahu letošní menší osetá plocha, bude to znamenat snížení o deset milionů tun, tedy asi 9,5 procenta. Nejvíce postiženy jsou Portugalsko (propad 15 procent oproti dlouholetému průměru), Itálie (12,3 procenta), Francie (devět procent) a Německo (sedm procent). Kukuřice bude v EU letos o 10,1 procenta méně než loni, slunečnicová pole dají o 25 procent nižší úrodu, cukrová řepa klesne o 7,2 procenta a brambory o dvě procenta. Většina zemí unie se potýká s nedostatkem píce pro dobytek, což je jeden z důvodů poklesu živočišné výroby. Podle belgického vlámského experta Luka Buischlarta přicházejí pěstitelé dobytka, prasat a drůbeže jen v Belgii o 60 milionů eur. Do této sumy se počítá zvýšená úmrtnost zvířat v době veder, nižší dojivost a přírůstky na váze, investice do ventilace a vody. Celkově odhaduje ztráty belgického zemědělství na 130 milionů eur, doufá však, že kdyby nyní vydatně pršelo a zůstalo dlouho teplo, dá se ještě leccos zachránit. Pěstitelé dobytka ještě mohou sklidit nějaké seno a zelináři vypěstovat ještě trochu pozdní zeleniny. Vždyť hrachu sklidili o pětinu méně než obvykle, kapustiček a špenátu také; fazole klesly dokonce o čtvrtinu.