Agris.cz - agrární portál

Sucho Vysočinu na kolena nedostalo

1. 9. 2003 | Vysočina

Informace o odrůdách brambor, technice pro jejich pěstování i ošetřování, hodnocení letošní úrody a následků sucha, ale také prohlídka polních pokusů a techniky přímo na pozemcích družstva, to byla náplň už tradičního Bramborářského dne, který uspořádalo Výrobně obchodní družstvo (VOD) Jetřichovec. Jednání bramborářů zpestřilo i losování lístků, díky kterému účastníci obdrželi mnohé zajímavé ceny včetně živého selete. O rozhovor jsme požádali předsedu VOD Jetřichovec Josefa Blažka.

Můžete krátce shrnout program?

Kromě dalších hostů vystoupili František Vavřina z Agrico Bohemia s. r. o. Tábor. Ta se zabývá jak dovozem odrůd brambor firmy Agrico Holand, tak jejich prodejem do spotřebitelské sítě. Daniel Trefil představil techniku firmy Grimme, která je jedním z rozhodujících dodavatelů technologie pro pěstování brambor v ČR. Hovořil také o novince, jejíž prototyp dostali před dvěma roky do ZD Lukavec a která byla k vidění odpoledne při sběru brambor přímo na poli. Jde o moderní, bočně tažený kombajn, který nejede v brázdách, ale mimo záhon. Jeho další výhodou je, že má zásobník na čtyři tuny produkce, takže není třeba dalšího stroje, který by jel vedle. Zástupci firmy Agrolinz hovořili o hnojivech a prostředcích na ošetřování rostlin. Pak vystoupil také Petr Laštovička ze Sevesy Pacov. S touto společností úzce spolupracujeme, máme jejich odrůdy, které jsou vhodné pro zpracování naší balicí linkou, a jsme s nimi spokojeni. Odpoledne se konaly na poli ukázky sedmadvaceti odrůdových pokusů, které se pěstují v České republice, a také už zmiňovaného kombajnu.

V jakém stadiu je u vás nyní sklizeň brambor a jak vypadá?

Zhruba před čtrnácti dny jsme začali se sklizní velmi ranných odrůd. Můžeme říci, že v naší oblasti, kde přece jen nějaké srážky spadly, je výnos sice nižší, ale nijak katastrofální. Na základě výnosových zkoušek u polopozdních a pozdních odrůd očekáváme, že tam bude výnos zhruba o třetinu nižší než v jiných letech.

Jak dopadlo obilí?

Zaměřujeme se spíš na jarní obiloviny, zejména na sladovnický ječmen, s jehož pěstováním máme dobré zkušenosti. U něj jsme dosáhli výnosů kolem 48 metráků po hektaru. Veškeré naše ječmeny splňují příslušné sladařské normy. U pšenice jsme dosáhli nadprůměrného výnosu 5,72 tuny po hektaru. Letošní rok byl atypický a můžeme říci, že sucho mělo na kvalitu obilí blahodárný vliv. I výnos je celkem dobrý.

Takže letošní sucho pro vaše družstvo nijak tragické nebylo.

V globálu byly negativní důsledky sucha pro zemědělství v republice samozřejmě obrovské. Jezdil jsem po Moravě a například v oblasti Mikulova byla půda rozpukaná, klasy nevyvinuté. Nemusíme chodit daleko, i na sousedním Táborsku a na Písecku jsou výnosy na poloviční výši, než jsou zvyklí. Naše Vysočina se ale asi dovede s těmi extrémy nějakým způsobem vypořádat. Ať je sucho, nebo velké mokro, nakonec se tady nějakého toho průměru dosáhne.


Zdroj: Vysočina, 1. 9. 2003





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.12.2025 06:33