Pěstování geneticky modifikovaných odrůd je v EU okrajové

Uplatnění geneticky modifikovaných odrůd je v rostlinné výrobě zemí Evropské unie zatím zcela okrajové. A to přesto, že se ve světě prodávají již deset let a plocha, na které se pěstují, už převýšila půl milionu čtverečních kilometrů, řekl na dnešní tiskové konferenci na výstavě Země živitelka Jiří Souček z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Podle něj se v současnosti tyto odrůdy komerčně pěstují jen ve Španělsku a Francii. "V obou zemích se jedná o geneticky modifikovanou kukuřici, která je ve větším rozsahu pěstována ve Španělsku, a to asi na 30.000 hektarech. Ve Francii je to v rozsahu stovek hektarů," dodal. Celkem EU pro uvádění na trh schválila pouze 18 geneticky modifikovaných organismů (GMO), z toho 14 rozhodnutí se týká geneticky modifikovaných vyšších rostlin jako jsou řepka, sója, kukuřice, tabák, čekanka a karafiát. Jaroslav Drobník ze sdružení Biotrin upozornil, že EU sáhla ke geneticky modifikovaným organismům jako nástroji pro ochranu před levným dovozem z amerického kontinentu. Vysvětlil, že Evropa za podmínek, které má, nemůže dosáhnout efektivnosti zemědělské produkce USA. "Ve snaze ochránit evropské zemědělství s jeho přirozenými i zbytečnými handicapy, evropští politici systematicky ve spojení s různými hnutími podporovali nedůvěru občanů k nové metodě šlechtění, což vyústilo v to, co komisař David Byrne nazývá GMO psychózou," zdůraznil Drobník. Evropská komise letos v létě učinila krok, který by měl zajistit rovnováhu mezi zájmy různých zemědělců. Vydala totiž doporučení, podle kterého musí rolníci mít možnost pěstovat ten typ zemědělských plodin, který si zvolili, ať jsou to geneticky modifikované, konvenční nebo ekologické plodiny. v