Kam kráčíš, Evropo, pro nebo proti zemědělským biotechnologiím?

Ing. Miluše Kusendová

Na tuto poměrně jednoduchou otázku neexistuje jenoduchá odpověď. Diskuse na toto téma probíhají vEU mezi tábory odpůrců i přívrženců již několik let.

Současný stav zemědělských biotechnolgií vEU

Právní úprava

Mezi lety 1996 - 1998 bylo vEvropské unii podle platné legislativy povoleno 18 geneticky modifikovaných organismů (GMO). Od roku 1998, kdy několik států v čele sFrancií, Rakouskem a Lucemburskem vyhlásilo na další registrace faktické moratorium, již nebyl zaregistrován ani jeden. Na čekací listině pro registrace je dnes dalších 19 geneticky modifikovaných organismů. Členské státy podmiňovaly zrušení moratoria přijetím nové legistativy. Vříjnu 2002 nabyla účinnosti očekávaná Směrnice 2001/18/EU, která reviduje původní rámec pro nakládání sgeneticky modifikovanými organismy. Bohužel ještě ani v červenci tohoto roku nebyla i přes opakované výzvy Evropské komie výše zmíněná Směrnice patřičným způsobem přejata do legislativy všech členských zemí EU. 15. července Evropské komisi došla trpělivost a oznámila, že předala případy všech zemí, které tuto legislativu řádně nepřijaly, kevropskému soudu. „Několikrát jsem vyzývala členské země, aby dodržely své závazky, a zklamalo mě, že to nemělo žádné účinky,“ uvedla komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová.

Dalším významným krokem kukončení moratoria je i návrh Nařízení EU o označování potravin a krmiv a o dohledatelnosti geneticky modifikovaných organismů, které Evropský parlament schválil 2. července. Na jedné straně toto nařízení zpřísní pravidla pro pohyb geneticky modifikovaných plodin a výrobků na evropském trhu, ale zároveň de facto ukončí moratorium na jejich povolování. Nové nařízení ukládá povinné sledování veškerých geneticky upravených plodin a výrobků z nich tzv. “z pole na vidličku” - z výchozího bodu až ke konečnému spotřebiteli. Pokud nové nařízení schválí během července i Rada ministrů EU, vstoupí vplatnost již vzáří 2003

.

Protože se jedná o nejvyšší úroveň legislativního opatření, tzv. Nařízení EU, bude v plném znění automaticky platné ve všech zemích Evropské unie do šesti měsíců od počátku doby své účinnosti. To znamená, že toto Nařízení bude platit v okamžiku vstupu České republiky do EU a naše podniky, zvláště v krmivářství, se na nové podmínky v nakládání s GM plodinami musí připravit.

GM plodiny na trhu EU

I přes častou kritiku geneticky modifikovaných plodin ze strany některých členských států EU se tyto vUnii pěstují, testují a konzumují. Zemí, která již pět let na svých polích „hostí“ Bt kukuřici, je Španělsko. Ta se tam ročně pěstuje na výměře 25 30 000 ha. Vletošním roce bylo povoleno 5 nových hybridů Bt kukuřice a vpříštím roce se počítá srozšířením produkce této kukuřice. Bt kukuřici lze již pět let nalézt také na polích (cca 300 ha) vNěmecku, kde kromě množství provozních pokusů probíhají také rozsáhlé vědecké studie účinnosti této technologie a odrůdové zkoušky. Vletošním roce končí také tříletý projekt britské vlády kposouzení vlivu GM plodin na životní prostředí, který probíhá na 270 farmách. Pravdou však je, že se od roku 2000 počet polních pokusů vzemích EU značně snížil. Nicméně jak se zdá, tento sestupný trend končí. Důkazem je např. Francie, která letošním roce vydala několik povolení na polní pokusy vnásledujících letech.

Od roku 1996 je do EU ve velkém dovážena také Roundup Ready sója, která se používá hlavně vkrmivářství.

Současný stav zemědělských biotechnolgií vČeské republice

Právní úprava

Česká republika jako jedna zprvních přistupujících zemí plně harmonizovala svou legislativu správní úpravou GMO vEvropské unii vcelém potravním řetězci. Geneticky upravené organismy a potraviny znich vyrobené jsou upraveny zákonem č. 153/2000 Sb., o nakládání sgeneticky modifikovanými organismy a produkty a zákonem č. 306/2000., Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Podrobnosti značení upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 24/2001 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.

Dohledem nad respektováním výše zmíněných právních předpisů byla pověřena Česká inspekce životního prostředí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, popř. Státní veterinární správa.

Vsoučasnosti je vrámci pokračující harmonizace v Palamentu ČR projednáván nový zákon o nakládání sGMO i novela zákona potravinách a tabákových výrobcích.

GM plodiny na českém trhu

Narozdíl od států Evropské unie se vČeské republice komerčně žádné geneticky upravené plodiny zatím nepěstují. Probíhá však několik vědeckých a šlechtitelských pokusů, a pro tyto účely jsou podle zákona o GMO povoleny Bt kukuřice YieldGard, Roundup Ready kukuřice, Liberty Link řepka olejná (polní pokusy vtomto roce neprobíhají), transgenní brambory, len a slivoň.

Každý pokus probíhá podle přesně stanoveného protokolu, který zahrnuje způsob označení, likvidace rostlin, izolační vzdálenost od porostů stejné plodiny i způsob kontroly pokusné lokality ještě několik let po ukončení pokusu.

Pro použití vkrmivech a potravinách je povolena zatím jen herbicid rezistentní Roundup Ready sója. Tato sója představuje dnes celkově více než 50% celkové produkce sóji. Do republiky se dostává prostřednictvím dovozu komodit či již zpracovaných potravinářských výrobků. Povinnosti při nákládání a způsob značení Roundup Ready sóji jsou dány výše uvedenými zákony.

Společnost Monsanto podala vříjnu loňského roku vůbec první žádost o registraci geneticky modifikované plodiny insekt rezistentní Bt kukuřice YieldGard - pro uvedení do oběhu za účelem komerčního pěstování, což znamená, že by se tato plodina mohla vhorizontu několika let zpřístupnit pro běžné plochy. Každá GM plodina, která již byla schválena podle zákona o GMO, musí ještě projít odrůdovými zkouškami trvajícími zpravidla 3 roky. Teprve potom bude moci být využita ke komerčnímu pěstování.

Insekt rezistentní Bt kukuřice YieldGard

Insekt-rezistentní Bt kukuřice YieldGard je geneticky vylepšená kukuřice, která je odolná vůči zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). Ten je nejvýznamnějším hmyzím škůdcem kukuřice v řadě zemí Evropy, kde způsobuje významné výnosové ztráty. V podmínkách České republiky je pak běžně zaznamenáváno až 30% snížení výnosu. Larvy zavíječe se živí všemi částmi rostlin, žír ve stéblech způsobuje vyšší lámavost rostlin, a tím značné ztráty při sklizni. Poškození palic má kromě redukce výnosu mimořádný význam vzhledem ke kvalitě produktu, neboť představuje vstupní bránu pro infekce houbových chorob (Fusarium sp.), jež produkují nebezpečné mykotoxiny kontaminující zrno i siláž .

Kukuřice YieldGard obsahuje insekticidní protein Cry1A(b) odvozený od známé půdní bakterie Bacillus thuringiensis (B.t.). Tento Bt protein je vzažívacím traktu škůdce aktivován (transformován) vtoxin, který se váže ke specifickým receptorům střevní výstelky. Výsledkem této vazby je toxický účinek a zánik buněk, larva zavíječe uhyne do 72 hodin. Protein je přítomen ve všech částech rostliny a je toxický pouze pro cílovou skupinu hmyzu; jeho zdravotní nezávadnost pro ostatní organismy, včetně člověka, byla potvrzena řadou vědeckých studií, a je doprovázena již pětiletou historií pěstování této kukuřice. Ve srovnání spoužívanými insekticidy působí YieldGard kukuřice pouze na cíleného škůdce, zatímco užitečný hmyz zůstává uchráněn.

Účinnost technologie Bt. kukuřice YieldGard lze demonstrovat jak v podobě zajištěné kvalitní produkce, tak i přímým hodnocením počtu larev v rostlinách kukuřice. Běžně je zaznamenávána více než 97% redukce počtu larev na rostlinu, což představuje nejvyšší účinnost při srovnání s ostatními používanými způsoby ochrany proti zavíječi kukuřičnému.

YieldGard produkuje dostatečné množství Bt proteinu vlistech, stoncích a klasech, kterým se kukuřice účinně chrání proti zavíječi kukuřičnému od výsevu až po sklizeň. Rostliny tedy mají možnost se normálně vyvíjet, přijímat živiny, vodu, a lépe tak odolávat možným nepříznivým povětrnostním podmínkám. Technologie YieldGard tak vedle kvalitnější a výnosnější produkce celkově přispívá ke zvýšení efektivity zemědělské výroby.