Na Vysočině roste zájem o biozemědělství; chybějí zpracovatelé

Na Vysočině roste zájem o biozemědělství. Ekologicky zatím zhruba na 1000 hektarech hospodaří 42 farem a stále více lidí se o tuto možnost zajímá, řekl Jiří Doubek z regionálního centra svazu PRO-BIO. Podle něj stoupá i spotřeba biopotravin, v kraji však chybějí specializovaní zpracovatelé. "Zpracovatelské kapacity tu nějaké jsou, ale žádná sláva to není," uvedl Doubek. Cena za nákladnější bioprodukty by měla být asi o 15 procent vyšší, ale pokud je zemědělci musejí prodat tradičním výrobcům potravin, je příplatek téměř nulový. V republice se ekologicky obhospodařuje více než 200.000 hektarů, nejvíce na Šumpersku a na Šumavě, kde se farmáři zabývají hlavně pastevectvím. Naopak Vysočina má nadprůměrný podíl orné půdy, uvedl Doubek. Zhruba na 500 hektarech se ekologicky pěstují tradiční obiloviny, ale i pohanka a špalda, luskoviny, pícniny, brambory a léčivé rostliny. "Pěstuje se hlavně heřmánek, ale jsou i malé farmy, které mají několik druhů léčivek," dodal Doubek. Zájem o biozemědělství podle něj stále roste. "Hlavní stimul jsou dotace; jsou vyšší a v Evropské unii ještě vzrostou. Další věc je změna myšlení," míní. Ekofarmy mohou dostat 3500 Kč na hektar orné půdy a na trvalé travní porosty 1000 Kč. Speciální kultury mají vyšší podporu, například hektar zeleniny se dotuje 11.000 Kč. Sérii přednášek o ekologickém zemědělství na podzim chystají jihlavští ochránci přírody. První se koná 25. září v sále Jihlavské brány a bude se zabývat možnostmi a výhodami ekologického zemědělství. Na dalších přednáškách představí své produkty biozemědělci kraje. Na jaře se budou pořádat víkendové pobyty na ekofarmy.