V EU přežije menší část z 65 českých mlékárenských podniků

Vstup do Evropské unie přežije menší část ze současných 65 tuzemských mlékárenských podniků.Řekl to na Mlékárenských dnech v Přibyslavi předseda Českomoravského mlékárenského svazu Stanislav Coufal. "Vyplývá to například ze zkušeností v sousedním Rakousku, kde po začlenění do EU zkrachovaly i moderně vybavené podniky," dodal. Konkurenci by podle něj mělo úspěšně čelit zejména deset exportních podniků, které se už se západoevropskými normami musely vyrovnat. "Malá mlékárna může konkurenci na evropském trhu čelit nasazením a kvalitou svých výrobků," řekl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička. Nemá týmy lidí v marketingu, prosadit se může hlavně sdílenou reklamou zákazníků. Do obchodních řetězců se jejich výrobky dostávají i pod cizí, zavedenou značkou, podotkl. Zpracovatele navíc čeká tlak farmářů na zvýšení cen mléka, protože jejich výrobní náklady rostou právě v souvislosti s naplňováním legislativy EU v zemědělské prvovýrobě, uvedla ředitelka havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinová. Výkupní cena 7,60 koruny za litr mléka je podle ní pro prvovýrobce neúnosná, v EU se pohybuje mezi devíti až deseti korunami. Pokud chtějí zemědělci dodávat mléko, musejí do konce roku splnit přísná hygienická opatření a získat tak nové osvědčení od Státní veterinární správy, připomněla. Česká republika si s unií vyjednala národní kvótu ve výši 2682 milionů kilogramů mléka o obsahu tuku 4,21 hmotnostního procenta, což představuje 2604 milionů litrů. Loni zemědělci vyrobili 2728 milionů litrů, což je o procento více než v roce předchozím, přestože se stavy krav snížily o 1,3 procenta. Průměrná denní dojivost se totiž zvýšila o 2,3 procenta.