Byrne vyzve české úřady, aby nepolevily ve slaďování předpisů

Evropský komisař David Byrne ve čtvrtek vyzve české úřady, aby nepolevily ve snaze dosáhnout stavu, kdy bude Česká republika splňovat všechny tvrdé požadavky EU na zajištění nezávadných potravin. Nevyloučí, že pokud by se to do vstupu nepovedlo, zavede EU ochranná opatření; zatím jimi ale zřejmě nebude hrozit. Byrne, který má v komisi na starosti zdraví lidí a ochranu spotřebitelů, upozorní podle své mluvčí Beate Gminderové hlavně na to, jak citlivě členské státy unie tuto problematiku vnímají a jak malý manévrovací prostor má komise při nedostatečném plnění předpisů. "Dá na vědomí, že z hlediska bezpečnosti potravin musí být v EU totožné podmínky pro všechny, výjimky nejsou možné. Vzhledem k tomu, že úroveň ochrany je vysoká, vyžaduje to na straně kandidátských zemí, tedy i České republiky, v měsících do vstupu ještě obrovské úsilí," řekla dnes Gminderová. Byrne se setká s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem, náměstkem ministra zdravotnictví Michaelem Vítem, náměstkem ministra zahraničí, státním tajemníkem Janem Kohoutem a dalšími lidmi. U podstatné části jednání bude Josef Holejšovský, generální ředitel Státní veterinární správy, do jejíž gesce patří většina slaďovaných předpisů. Napětí mezi Českou republikou a Evropskou komisí vzniklo kvůli opožděnému schválení veterinárního zákona, který vstoupil v platnost teprve od 1. července. Nyní se vleče meziresortní schvalování navazujících 14 vyhlášek, bez jejichž existence a aplikace nedá komise Česku rozhřešení. Hrozí tedy, že se nestihne termín pro ukončení přípravy monitorovací zprávy, posledního posudku EK, který bude zveřejněn 5. listopadu. "Podle tohoto posudku budou členské státy posuzovat, zda je ČR připravena nebo ne. Půjdeme v něm do značných technických detailů a budeme důkladně zkoumat, zda příslušná legislativa existuje, jakou má kvalitu a jak je v praxi uplatňována," uvedla Gminderová. Upozornila, že česká strana dlouho věděla o lhůtách pro jeho přípravu a mohla tomu přizpůsobit svůj rozvrh. Podle odborného českého zdroje jsou všechny předpisy připraveny, zpoždění způsobuje těžkopádnost meziresortního řízení. Přitom jde vesměs o technické normy, jejichž sladění s unijními musí být stoprocentní. "Má-li to být kompatibilní, nelze na tom nic měnit. Lobbistické tlaky jsou zbytečné a zdržování tudíž také," uvedl. Ze zmíněných předpisů zajímají Evropskou unii nejvíce ty, které se týkají nezávadnosti živočišných výrobků a souvisejí s potravinovými aférami minulých let - například pravidla bourání hovězího dobytka, testování na BSE, zákaz zkrmování masokostních mouček a podobně. Komisi delší dobu dělá vrásky stav českých potravinářských podniků, které zpracovávají maso a mléko; kvůli prodeji výrobků na vnitřním trhu unie musejí splňovat náročné hygienické normy. EK si podle Gminderové není jista, kolik podniků, případně jejich provozů, nedosáhne do vstupu požadovaného stavu a co s nimi bude. Jednou z možností je podle ní připsat ještě některé z nich na seznam nepřipravených podniků, které dostaly tříleté přechodné období, aby zpoždění dohnaly. Pro další, které se ocitnou za sedm měsíců těsně pod požadovanou úrovní, bude ještě třeba vymyslet řešení. U zbývajících nebude jiná možnost než je uzavřít. Česká strana odhaduje celkový počet takových závodů v České republice na 9700. Značná část z nich je velmi malá a zásobuje jen místní trh. Větší ambice má asi 2500 podniků, z nichž nejvýše 500 prožívá potíže se sladěním norem. Podle posledních informací je za problémové považováno asi 350 podniků. Komisař Byrne hodlá v Praze naléhat, aby se v této věci udělalo úplné jasno, tedy aby byl podchycen každý den provozu a Evropská komise byla Státní veterinární správou informována o stupni příprav na členství v EU. Podle dobrého zdroje se nebude zdráhat připomenout, že Česká republika měla dost času, protože chtěla do EU vstoupit původně už letos a pak k 1. lednu 2004.