Polovina Francouzů kupuje biopotraviny, pětina pravidelně

Konzumace a produkce biopotravin ve Francii rok od roku stoupá, podle posledních průzkumů kupuje biopotraviny zhruba polovina Francouzů, přičemž asi pětina tak činí pravidelně. Někteří místní komentátoři proto usuzují, že již nejde jen o pouhý módní trend. Vykreslit typického spotřebitele ekoproduktů však podle analytiků není vůbec snadné. Dvě třetiny Francouzů soudí, že biozemědělství je uspokojivou odpovědí na problémy spojené s velkovýrobou, jako byla hlavně krize kolem takzvané nemoci šílených krav. Tři čtvrtiny dotázaných uvádějí jako důvod konzumace biopotravin zdraví, 40 procent pak bezpečnost výrobků. Pro bezmála polovinu Francouzů je důvodem nakupování biopotravin ochrana životního prostředí či etika. Francouzský Národní institut zemědělského výzkumu na základě dva roky staré studie určil dvě hlavní skupiny konzumentů bioproduktů. První tvoří lidé, kteří si na tyto potraviny zvykli už v dětství. Druhá skupina jsou spíše příležitostní konzumenti zpravidla žijící ve městech, povětšinou ženy a mladší generace, která má starost o životní prostředí i své zdraví. Christian Rambourg z analytické společnosti Gira však tvrdí, že příznivce biopotravin nelze jednoznačně charakterizovat či zaškatulkovat. Podle něj konzumenti ekologicky čistých potravin nevnímají tento fenomén zdaleka tak vědecky, jak by se mohlo zdát. "Jejich vnímání se opírá spíše o historii, o jakési bajky, jimž chtějí věřit. Představují si, jak na ekologické farmě každý pracovník dává do výrobků kus své duše. Nalézají tak jakýsi ztracený ráj, který člověk svým počínáním zničil. Touží proto po návratu k primitivní výrobě," míní Rambourg. Z tohoto důvodu podle něj tyto "bajky" musejí být při komunikaci se spotřebiteli čitelné a věrohodné. O to se má postarat nejen reklama, ale i způsob prodeje či obaly výrobků. Biopotraviny se však už ve Francii dávno nenakupují jen na tržištích či ve specializovaných obchodech. Dokonce až polovina z nich se podle odhadů prodá v supermarketech a hypermarketech, kde jsou pro ně vyhrazeny zvláštní regály a chladící boxy. Zkratka AB, které je oficiálním označením biopotravin, je většině obyvatel země galského kohouta dobře známá. Francouzi, kteří si potrpí na kvalitu potravin, se přitom nijak zvlášť nepohoršují nad tím, že biopotraviny jsou dražší než běžné produkty. Podle agentury Bio loni vzrostl ve Francii počet ekologických farem o devět procent; v zemi je tak přes 11.000 ekofarem. Rozloha půdy obdělávané na ekologickém principu se zvětšila o 23 procent a dosáhla tak 517.965 hektarů. Trh s biopotravinami však roste v posledních devíti letech v řádu 20 až 30 procent ročně; už v roce 2001 dosáhl jedné miliardy eur. Z tohoto důvodu se do Francie bioprodukty musejí ve velké míře dovážet. Jejich nabídka je v zemi gurmánů nicméně dosti bohatá. Kromě základních potravin, jako jsou zelenina, ovoce, vejce a maso či další čerstvé výrobky v čele s mlékem a sýry, je možné setkat se se značkou bio u řady polotovarů či zamražených potravin. Nálepku bio mají nejen některé džusy, ale také mošt či dokonce i pivo. Oficiální etiku AB však nemohou používat světově proslulí francouzští vinaři, a to kvůli přidávání síry při výrobě vína. Čím dál více vinařů nicméně vstupuje do Národní federace vín z biologického zemědělství, která prosazuje například ruční sběr révy a používání minima chemických přípravků.