Čtyři týdny v Evropě 6. 8. – 2. 9. 2003

Stručné zprávy zEU

Humanitární pomoc EU se zaměřuje na „zapomenuté“ krize

Pomoc lidem vnejvětší tísni, bez ohledu na jejich občanství, náboženství nebo národnost, představuje základní princip politiky EU voblasti humanitární pomoci. Projevuje se to vpodpoře, kterou Úřad EU pro humanitární pomoc (ECHO), spadající do kompetence komisaře Poula Nielsona, směruje do krizových oblastí, jež unikly mezinárodní mediální pozornosti. Úřad ECHO je jedním znejvětších světových dárců nouzové pomoci. Vroce 2002 pracoval scelkovým rozpočtem 538 mil. eur. Podle komisaře Nielsona: „Humanitární pomoc obětem přírodních i lidmi způsobených katastrof by neměla záviset na medializaci ani politických zájmech, nýbrž na potřebě postižených. ECHO se hluboce obává problému tzv. „opomenutých krizí“ a velmi se stará o to, aby nebyly opomenuty Evropskou unií.“ Další informace jsou na adrese http://europa.eu.int/comm/echo/index_en.htm.

[Podkladový text MEMO/03/162]

ES a USA navrhují rámec společného přístupu kzemědělským otázkám ve WTO

EU a USA předložily společný rámec na obnovení vyjednávání o zemědělských otázkách. „Dohodli jsme se, že je nezbytné, aby obě největší obchodní mocnosti vypracovaly společný přístup kvýznamným otázkám rozdělujícím členskou základnu Světové obchodní organizace (WTO).“ Jde hlavně o tři oblasti tuzemská podpora, přístup na trhy a konkurence vexportu. Společný dokument zohledňuje velký význam, který EU a USA přikládají své odpovědnosti za úspěšné a završení rozhovorů vmexickém Cancúnu a za dodání dalšího impulsu tomuto kolu obchodních jednání.

[Podkladový text IP/03/1160]

Společné výzkumné středisko Evropské komise zveřejnilo výhledy letošních ztrát na úrodě způsobených suchem

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) využívá svého progresivního systému predikce výnosů plodin kvypracování předpovědi vlivu dlouhotrvajícího sucha na letošní úrodu vEvropské unii. Předpokládaný pokles výnosů hlavních plodin na unijní úrovni činí od zhruba 2% u brambor do 25% u slunečnic. Ztráta výnosů pšenice dosáhne přibližně 10 mil. tun oproti předchozí sklizni. JRC zpracovává kvantitativní prognózy pravidelně, scílem podpořit Společnou zemědělskou politiku při zajišťování výroby hlavních plodin, jako jsou např. pšenice, kukuřice na zrno, řepkové semeno, slunečnice, cukrovka a brambory.

[Podkladový text IP/03/1163]

Romano Prodi vyjádřil rozhořčení nad útokem na ústředí OSN v Bagdádu

Předseda Evropské komise Romano Prodi zaslal generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi poselství, vněmž vyjadřuje rozhořčení Komise nad barbarským útokem na civilisty pracující vbagdádském sídle OSN. Komise vyjadřuje hlubokou lítost nad ztrátou životů a zraněními způsobenými jak Iráčanům, tak mezinárodním pracovníkům a rodinám postižených vyjadřuje nejhlubší soustrast. Činnost OSN je nezbytná kobnově Iráku jako stabilní a blahobytné země. OSN patří mezi nejsilnější zastánce rychlého a účinného přechodu moci na irácký lid. Útok cílený na pracovníky OSN a na zvláštního představitele OSN pana Sergio Vieira de Mello proto představuje útok na budoucnost Iráku a všeho jeho lidu. Spolu sostatními nedávnými útoky na mezinárodní pracovníky tento útok představuje závažnou překážku možnostem mezinárodního společenství poskytovat tolik potřebnou humanitární pomoc. Představuje ránu jeho úsilí připravit zemi na rychlou obnovu. Evropská komise zůstává nadále odhodlána spolupracovat se svými mezinárodními partnery na podporu OSN při plnění její životně důležité úlohy.

Jednání WTO o zemědělství: Komise předložila informační balíček pro jednání v Cancúnu

Evropská komise předložila informační balíček o zemědělství, určený pro nadcházející ministerské zasedání WTO, které se bude konat ve dnech 10. až 14. září 2003 vmexickém Cancúnu. Tyto podklady obsahují základní informace o Společné zemědělské politice (SZP) a jejích dosavadních reformách, o přístupu EU kjednáním v Cancúnu, zejména votázce rozvojových zemí a neobchodních záležitostí a také „slovníček pojmů“ glosář, sjehož pomocí bude možno dešifrovat žargon jak WTO, tak EU. Informační balíček vpodobě tiskové zprávy byl vydán vangličtině, francouzštině a španělštině jak vtištěné podobě, tak vpodobě elektronické na webové stránce http://europa.eu.int/comm/agriculture/external/wto/backgrou/index_en.htm.

[Podkladový text IP/03/1180]

Evropská kinematografie: Již 300 partnerů se přihlásilo na druhý festival CINEDAYS 2003

Na tiskové konferenci vBenátkách, kde se odehrává 60. filmový festival, představila komisařka pro kulturu a audiovizuální média Viviane Reding předběžný program druhého festivalu CINEDAYS, který se bude konat ve dnech 10. až 24. října 2003. Vroce 2002 se podařilo do tohoto evropského filmového festivalu zapojit skoro 50 televizních stanic, stovky kin a filmových archivů a jednomu stu tisíc mladých lidí byla dána možnost shlédnout projekce jak moderních, tak klasických evropských filmů nebo se zúčastnit filmové školy na téma vzdělávání vobrazové tvorbě. Festival bude slavnostně zahájen dne 9. října vBruselu. Slavnostní zakončení festivalu organizuje italské předsednictví na 24. října vŘímě. Podrobné informace o festivalu CINEDAYS 2003 jsou uvedeny na adrese http://www.cineuropa.org/.

[Podkladový text IP/03/1179]

Evropská komise usiluje o ratifikaci Úmluvy OSN o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze strany Společenství, včetně protokolů ktéto úmluvě o převádění a obchodování slidskými bytostmi

Evropská komise navrhla Radě, aby jménem Evropského společenství ratifikovala Úmluvu OSN o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) a její doplňující protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování slidmi, zejména ženami a dětmi a její doplňující protokol o boji proti pašování migrantů po pozemními, vodními a vzdušnými cestami. Vpřípadě souhlasu Rady ministrů se Evropská unie připojí ke 40 státům, které již úmluvu ratifikovaly. Úmluva má nabýt účinnosti dne 29. září 2003. Další informace na http://europa.eu.int/comm/justice_home/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/1185]

Zprávy Eurostatu

Třetí revidované vydání prognózy na první čtvrtletí roku 2003: HDP eurozóny a EU15 vzrostlo o 0,1%; vporovnání sprvním čtvrtletím roku 2002 vzrostlo o 0,9 resp. 1,1%

Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl za první čtvrtletí roku 2003 o 0,1% jak veurozóně, tak ve zemích EU15, podle odhadů zveřejněných Eurostatem. Tyto výsledky následují po nárůstu o 0,1% veurozóně a EU15 ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002. Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2002 vzrostl HDP veurozóně o 0,9% a v EU15 o 1,1%, po nárůstu o 1,2% resp. 1,4% vpředcházejícím čtvrtletí. Americká ekonomika zaznamenala vprvním čtvrtletí letošního roku 0,4% zvýšení HDP, po nárůstu o 0,3% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002. Japonský HDP stoupl o 0,1%, po nárůstu o 0,4% předchozího čtvrtletí. Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2002 vzrostl HDP vUSA o 2,0% a vJaponsku o 2,5%.

[Podkladový text STAT/03/91]

Evropské populační trendy vroce 2002: Počet obyvatel EU stoupl vroce 2002 o 0,3% na 379 milionů; EU představuje 2% přírůstku celosvětové populace

K1. lednu 2003 činil počet obyvatel EU 379 milionů a počet obyvatel eurozóny 305,6 milionů, tedy podstatně méně než počet obyvatel Číny (1,283 mil.) a Indie (1,042 mil.), avšak více než USA (289 mil.). Počet obyvatel EU se vroce 2002 zvýšil o 1 290 000, což představuje roční rychlost růstu 0,3%. Přírůstek populace EU představoval asi 2% zcelkového přírůstku celosvětové populace ve výši 74 milionů vroce 2002. Hlavními přispěvateli knárůstu celosvětové populace byly Indie (s přírůstkem o 15,6 mil., tj. 21% celkového celosvětového přírůstku), Čína (+7,9 mil., 11%) a ostatní rozvojové země (+47,3 mil., 63%). Přistěhovalci (po odečtení těch, co odešli), tj. imigrace netto, představovali téměř milion, tedy tři čtvrtiny přírůstku populace EU vroce 2002, zatímco přirozený nárůst představoval zbývající část přírůstku. Hodnota přirozeného nárůstu zůstává od roku 1989 pod úrovní netto imigrace. USA zaznamenaly 0,9% nárůst počtu obyvatel, tedy třikrát vyšší než EU, kdy přirozený nárůst představoval téměř dvě třetiny přírůstku. Japonsko se svými 127,1 mil. obyvateli zaznamenalo přírůstek o 0,1%, který vznikl pouze přirozeným nárůstem.

[Podkladový text STAT/03/92]

Bleskové odhady na druhé čtvrtletí roku 2003: HDP veurozóně a EU15 stagnuje; zvýšení o 0,4% resp. 0,6% oproti druhému čtvrtletí roku 2002

Během druhého čtvrtletí roku 2003 zůstal HDP veurozóně a v EU15 ve srovnání spředchozím čtvrtletím stabilní, podle bleskového odhadu zveřejněného Eurostatem. Vprvním čtvrtletí letošního roku činila rychlost růstu vobou oblastech 0,1%.

Oproti stejnému čtvrtletí roku 2002 se HDP veurozóně zvýšilo o 0,4% a vEU15 o 0,6%, po nárůstu o 0,9% resp. 1,1% vpředchozím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/03/93]

Červenec 2003:meziroční inflace veurozóně poklesla na 1,9%; v EU15 stabilní 1,8%

Meziroční inflace veurozóně poklesla vroce 2003 zčervnových 2,0% na 1,9% včervenci, hlásí Eurostat. O rok dříve činila 2,0%. Meziroční inflace v EU15 činila včervenci letošního roku 1,8% a oproti červnu se nezměnila. O rok dříve činila 1,9%. Meziroční inflace vEvropském hospodářském prostoru dosáhla včervenci letošního roku 1,8%. Včervenci byly nejvyšší hodnoty meziroční inflace zaznamenány v Irsku (3,9%), Řecku (3,5%), Španělsku, Itálii a Portugalsku (2,9%). Nejnižší míru inflace zaregistrovali vNěmecku (0,8%), Rakousku a Finsku (1,0%). Oproti červnu roku 2003 se meziroční míra inflace zvýšila vpěti členských státech, snížila vsedmi a stagnovala ve dvou. Vporovnání sčervencem roku 2002 došlo knejvětšímu relativnímu poklesu ve Finsku (z 2,0 na 1,0%), Rakousku (z 1,5 na 1,0%) a Německu (z 1,0 na 0,8%). Knejvětšímu relativnímu zvýšení došlo ve Švédsku (z 1,8 na 2,4%), Francii (z 1,6 na 2,0%) a Belgii (z 1,1% na 1,4%). Nejnižší dvanáctiměsíční průměr kčervenci 2003 byl zaznamenán v Německu (1,0%), Belgii (1,3%) a Velké Británii (1,4%), nejvyšší v Irsku (4,5%), Portugalsku (3,8%) a Řecku (3,7%).

[Podkladový text STAT/03/94]

Zprávy o rozšíření

Výkyvy v paritě eura vbudoucích členských státech

Za téměř pět let existence eura si směnné kursy měn jednotlivých kandidátských a přistupujících zemí vedly velmi různě u některých měn došlo vsilnému zhodnocení, u jiných naopak koslabení.

Znové zprávy Eurostatu vyplývá, že od zavedení eura dne 1. ledna 1999 si nejlépe vedla litevská měna lita, která posílila o 35%. To je však zvelké části způsobeno tím, že byla vletech 1994 do ledna 2002 navázána na americký dolar, a proto posilovala spolu stím, jak dolar posiloval proti euru. Od února 2002 je lita navázána na euro při pevném kursu ve výši LTL 3,4582/€1.

Litva je jednou ze zemí, která zavedla režim pevné měny, tedy systém, kdy je hodnota měny země pevně stanovena proti hodnotě cizí měny a kdy je základní peněžní zásoba zcela financována zahraničními rezervami, což více méně vylučuje možnost nabídnout úvěrové linky soukromým finančním institucím procházejícím krátkodobými problémy slikviditou.

Naproti tomu jako druhá nejvýkonnější se projevila česká koruna, která za stejné období posílila o 11 procent, avšak vrežimu řízeného volného směnného kursu, kdy se kurs určuje na základě nabídky a poptávky po devizových prostředcích, ovšem stím, že se česká centrální banka vyhýbá všem nepřiměřeným výkyvům české měny. Koruna posílila o tři procenta vroce 2000 a téměř o deset procent vroce 2001. Vprůběhu roku 2002 posílila celkem za celý rok o 1,22%, kdy včervnu 2002 dosáhla maxima při kursu 29,267 Kč za jedno euro; následně opět oslabila. Během prvních šesti měsíců 2003 se kurs české koruny pohyboval kolem 31,5 Kč za euro.

Zemědělci vbudoucích členských státech se nevejdou do systému sociálního zabezpečení?

Podle nové zprávy Systémy sociálního zabezpečení a demografický vývoj vzemědělství kandidátských zemí střední a východní Evropy není celá řada zemědělců vkandidátských zemích chráněna adekvátním sociálním zabezpečením. Studii vypracovala Skupina nezávislých odborníků kandidátských zemí střední a východní Evropy a Ústav pro rozvoj zemědělství ve střední a východní Evropě (IAMO). Poskytuje přehled o systémech sociálního zabezpečení vzemědělství a jejich dopad na jeho restrukturalizaci. Zemědělci si však zhlediska důchodu vedou možná lépe, než by se dalo očekávat, uvádí studie. Příjmy vzemědělství jsou celkově nižší než je průměrný příjem, avšak vyplácené důchody „se od příjmu odvíjejí jen velmi zhruba, pokud vůbec“ a funguje zde vlastně dotování důchodů, tedy ve skutečnosti transfery prostředků do zemědělství. To by však mohlo dále vést ke vzniku nové zranitelnosti zemědělců, neboť vmnoha kandidátských zemích probíhají reformy sociálního zabezpečení sdůrazem na snižování nákladů, což by vřadě zemí mohlo vyústit ve snížení objemu příspěvků ze státního rozpočtu.

Zároveň je strukturální nezaměstnanost vzemědělství „jednou znejvýznamnějších politických výzev vkandidátských zemích“ a zpráva dále podporuje význam možného příspěvku systému sociálního zabezpečení k celkovému zmírňování tohoto problému. Vzhledem krelativně nízké úrovni vzdělanosti pracovníků vzemědělství by podle zprávy mohlo být vhodné provázat politiku dotování příjmů sprogramy odborného školení a rozvoje různých schopností. Zpráva však varuje, že vněkterých státech je věková struktura zemědělců taková, že povzbuzovat je směrem kzaměstnání mimo zemědělství není prostě reálné. Politika povzbuzování zemědělců k odchodu do předčasného důchodu, založená na pobídkách zapracovaných do soustavy sociálního zabezpečení, by mohla být alternativou, avšak za předpokladu, že by tento přístup vedl ke zrychlení restrukturalizace odvětví.

Vyhodnocení hospodářských důsledků rozšíření EU

Nejvíce nejistá složka okamžitých přesunů prostředků z EU do přistupujících zemí souvisí sfinančními prostředky určenými na nejrůznější projekty, sjejich vyplácením a s jejich fiskálními důsledky vzhledem kpožadavku na spolufinancování, uvádí nejnovější studie rakouského vědeckého střediska WIIW pod názvem Consequences of EU Accession: Economic Effects on CEECs (Důsledky přistoupení kEU: hospodářský vliv na země střední a východní Evropy). Vdelším časovém horizontu však studie předpokládá vytváření nových koalic vrámci rozšířené Evropské unie, během dlouhodobějších jednání o Finančním rámci na období let 2007-2013. Studie také vyhodnocuje rozhodnutí typu „něco za něco“, které budou muset nové členské státy učinit votázce, zda se kevropské měnové unii připojí brzy nebo naopak později. To „bude utvářet mantinely, mezi nimiž se bude muset odehrávat řízení fiskální a monetární politiky“ a pravděpodobně dominantním způsobem poznamená střednědobé výhledy hospodářského růstu nových členských států.

Lisabonské cíle „v rozšířené EU obtížnější“

Strategický lisabonský cíl „stát se nejvíce konkurenceschopnou. a dynamickou ekonomikou“ může být vrozšířené EU dosažitelný obtížněji. Prostě ztoho důvodu, že ve většině případů se průměrná celounijní výchozí základna statisticky sníží kvůli tomu, že většina nově přistupujících zemí je na cestu vedoucí k lisabonskému cíli vybavena podstatně hůře než současné členské státy. To vše se uvádí vnové studii vypracované Evropskou komisí pod názvem Klíčové strukturální výzvy vpřistupujících zemích: Začlenění přistupujících zemí do procesů koordinace hospodářské politiky Společenství. Studie je zamýšlena jako první krok kzačlenění přistupujících zemí (po rozšíření) do mnohostranného dohledu vykonávaného Radou ministrů EU. Posuzuje náročné úkoly, před nimiž stojí přistupující země zhlediska lisabonského cíle a také zhlediska Obecných vodítek hospodářské politiky, a určuje případné priority strukturálních reforem vtěchto státech.

Zpráva konstatuje, že ve střednědobém a dlouhodobém výhledu je sice rozšíření schopno perspektivy hospodářského růstu EU posílit, strukturální změny však „nepostupují ve všech zemích a oblastech stejnou rychlostí“. Dosažení reálného přiblížení kúrovni vEU a posílení odolnosti vůči případným budoucím otřesům bude záviset na rozsahu a tempu pokroku při realizaci strukturálních reforem, konstatuje zpráva. Zhlediska lisabonských a stockholmských cílů voblasti zaměstnanosti by míra zaměstnanosti vEU o 25 členských státech byla vroce 2001 bývala o 1,5 procentního bodu nižší než skutečně vtom roce v EU15 činila (62,6 procent oproti 64 procent) a to samé platí o všech ostatních klíčových ukazatelích zaměstnanosti. Výzvy ležící před pracovními trhy vpřistupujících zemích „jsou často mnohem náročnější“, uvádí zpráva.

Přistupující země také „čelí mnohem závažnějším problémům než stávající členské státy zhlediska úsilí o reformu zaměřenou na posílení hospodářské soutěže na několika produktových trzích, včetně potřeby zlepšení celkového podnikatelského prostředí, snižování překážek, které kladou mechanismy vstupu na trh a odchodu ztrhu, a významné redukce státní pomoci poskytované jednotlivým resortům nebo ad hoc“. A vmnoha přistupujících zemích je také naléhavě zapotřebí posílit správní kapacitu veřejného sektoru, neboť „na řadu oblastí veřejného sektoru lze nahlížet jako na stále ještě velmi neefektivní, což představuje pro podniky překážky vjejich činnosti a dalším rozvoji“. Zpráva dále zdůrazňuje jako konkrétní oblasti obav tyto faktory: neúměrná zátěž plynoucí pro podniky znejrůznějších předpisů, zavádění a podoba reforem soudnictví, kvalita a správní kapacita orgánů ústřední a místní správy. Také finanční trhy zůstávají vpřistupujících zemích nedostatečně rozvinuté. Co se týče veřejných financí, existuje vmnoha přistupujících zemích „potřeba znovu posoudit strukturu rozpočtových příjmů a výdajů tak, aby se kultivovalo prorůstové prostředí dávající dostatek prostoru a motivace krozvoji soukromého sektoru“.