Týden v Evropě 3. - 9. 9. 2003

Stručné zprávy z EU

Malé státy jednají o společných zájmech na chystané Mezivládní konferenci

Dne 1. září se vPraze setkali náměstci ministrů zahraničních věcí většiny menších členských států rozšířené EU, aby vypracovali společné stanovisko pro Mezivládní konferenci, jež bude zahájena dne 4. října. Rakousko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko vyzvaly kzapracování změn do návrhu ústavy EU, který včervenci předložil Evropský konvent.

Těchto 15 zemí nevzalo vpotaz varování německého ministra zahraničních věcí Joschky Fischera, aby se do kompromisu dosaženého na Konventu již nezasahovalo. Vprohlášení jejich představitelé konstatovali, že „některé záležitosti, počínaje některými aspekty institucionálních struktur až po rozhodovací postupy, vyžadují další zvážení“. Jedním zhlavních požadavků menších států je, aby každému znich byla zaručena funkce komisaře splnými hlasovacími právy. Na základě návrhu Konventu by mělo být jen 15 komisařů splnými hlasovacími právy na všech 25 členských států. Menší státy také chtějí znovu otevřít návrh na stálého prezidenta, jenž by nahradil současné šestiměsíční rotující předsednictví, které každému členskému státu EU dává rovná práva při vedení unie. Menší země jsou přesvědčeny, že současný návrh zvýhodňuje větší členské státy, zejména Německo, Francii a Velkou Británii.

Další podrobnosti jsou uvedeny na EurActiv.com

Prohlášení Komise ve věci Aminy Lawalové

Evropská komise pečlivě sleduje vývoj případu paní Aminy Lawalové vNigérii, která byla za cizoložství odsouzena ksmrti ukamenováním. Odvolací soud, působící podle islámského práva šária a zasedající vnigerijské Katsině, oznámil, že své rozhodnutí ve věci odvolání oznámí dne 25. září. Komise poukázala na skutečnost, že předseda Prodi tuto věc již dříve přednesl prezidentovi Obasanjovi, a opět vyjádřila svůj zásadní nesouhlas suplatňováním trestu smrti a některých zvláště krutých forem popravy, které způsobují přílišné utrpení, jako je odsouzeníhodná praxe ukamenování ksmrti, která je stále ještě vpříliš mnoha zemích velmi rozšířena. Komise upřímně doufá, že paní Amina Lawalová bude zproštěna všech obvinění, která proti ní byla vznesena. Komise věří, že nigerijská federální vláda vplném rozsahu zajistí dodržení všech svých závazků voblasti lidských práv. Komise by také ráda vyjádřila uznání významné úloze občanské společnosti, zejména nevládních organizací bojujících za lidská práva, angažujících se vtomto konkrétním případu.

WTO v Cancúnu: EU je odhodlána prosazovat silnější systém mnohostranného obchodu pro všechny

Dne 10. září 2003 zahájí vmexickém Cancúnu Světová obchodní organizace (WTO) svou pátou ministerskou konferenci. Toto setkání představuje významný milník na cestě kúspěšnému uzavření Rozvojové agendy zDauhá (DDA) do konce roku 2004. DDA je kolo obchodních jednání, které bylo zahájeno přede dvěma lety vKataru. Zhlediska posílení mezinárodního hospodářského růstu představuje DDA prvek zásadního významu, který má rozvojovým zemím napomoci zapojit se do celosvětové ekonomiky. Proto je naprosto nezbytné, aby jednání vCancúnu byla úspěšná. EU se intenzivně zasazuje o dosažení pokroku vdosud nevyřešených otázkách. Svou úlohu však musí sehrát všichni členové WTO, aby tak zajistili udržení pokroku vzáležitostech přístupu na trh (zemědělství, jednání o tarifech na průmyslové zboží a služby) i votázce stanovení celosvětových pravidel voblastech, jako je obchod a životní prostředí, investice, hospodářská soutěž, usnadnění obchodu a zadávání státních zakázek, a aby zajistili plné respektování nesmírně důležité rozvojové dimenze těchto jednání. Další informace jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/trade/issues/newround/doha_da/cancun/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/1198]

EU přijímá opatření scílem zajistit větší bezpečnost Internetu a mobilní telefonie

Evropská komise zveřejnila oznámení o výběrovém řízení, jehož předmětem jsou opatření zajišťující větší bezpečnost Internetu. Kdispozici dává 11,7 mil. eur zprostředků EU, sjejichž pomocí by se mělo prosazovat bezpečnější užívání Internetu a nových on-line technologií, včetně mobilních telefonů.

Výsledkem realizace vybraného návrhu bude zřízení evropské sítě středisek podporujících povědomí o bezpečnějším Internetu, přičemž další dva roky bude pokračovat podpora stávající sítě horkých linek, které uživatelům umožňují hlásit nezákonnou obsahovou náplň internetu. Předmětem výběrového řízení je i výzkum využívání nových médií dětmi, systém označování kvality pro webové stránky a benchmarking filtrovacích systémů. Program EU nazvaný Bezpečnější Internet pokrývá Internet a nové on-line technologie včetně obsahu portálů pro mobilní telefony, on-line her, přenášení souborů peer-to-peer a všech podob komunikace vreálném čase, jako jsou on-line konference a instant messaging. Program se zejména zaměřuje na ochranu dětí a mládeže před zneužíváním.

Uzávěrka předkládání návrhů 14. listopadu 2003. Další informace naleznete na adrese

http://europa.eu.int/iap, http://www.saferinternet.org/.

[Podkladový text IP/03/1204]

Zprávy Eurostatu

Červenec 2003: nezaměstnanost veurozóně stabilní ve výši 8,9%; v EU15 vzrostla na 8,1%

Sezónně korigovaná nezaměstnanost činila včervenci 2003 veurozóně 8,9% a oproti červnu se nezměnila, uvádí Eurostat vnejnovějších zprávách. Včervenci roku 2002 činila 8,4%. Nezaměstnanost vzemích EU15 dosáhla včervenci 2003 výše 8,1%, oproti červnovým 8,0%. Včervenci 2002 činila její výše 7,7%. Včervenci 2003 byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Lucembursku (3,7%), Nizozemsku (4,2% v červnu), Rakousku (4,5%) a Irsku (4,7%). Španělsko s11,4% mělo nadále nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU. Zdvanácti členských států, znichž jsou za poslední dva měsíce kdispozici údaje, zvýšení nezaměstnanosti za uplynulých dvanáct měsíců zaznamenaly všechny. Nizozemsko (2,8% včervnu 2002 na 4,2% včervnu 2003), Portugalsko (z 5,0% na 6,9%) a Lucembursko (z 2,8% včervnu 2002 na 3,7% včervnu 2003) zaznamenaly největší relativní nárůst.[Podkladový text STAT/03/100]

Statistická ročenka Eurostatu 2003:Evropské statistiky od A do Z

Statistický úřad Evropských společenství Eurostat zveřejnil již osmé vydání své Ročenky. Statistická ročenka Eurostatu 2003 je široce pojatá statistická příručka, sjejíž pomocí lze dobře pochopit významné události hospodářského a sociálního vývoje v EU. Zabývá se obdobím let 1991 až 2001. Toto nejnovější vydání Ročenky je uživatelsky příjemnější: nově pojatá struktura a obsah usnadňují orientaci vevropských statistikách, nově stylizované úvodní statě vysvětlují relevanci údajů, napomáhají při jejich výkladu a uvádějí ostatní zdroje, znichž Eurostat čerpal. Poprvé se Ročenka zveřejňuje vkombinované podobě tištěné knižní verze a CD-ROM. CD-ROM obsahuje přes 1000 statistických tabulek a grafů, jejichž výběr je také uveden vtištěné verzi publikace. Hyperlinky na CD-ROMu vedou čtenáře kdalším informačním zdrojům, buď na webových stránkách Eurostatu nebo na webových stránkách ostatních generálních ředitelství Evropské komise. Všechny tabulky strukturálních ukazatelů jsou nyní označeny ikonou a odkazem na příslušnou webovou stránku Eurostatu.

[Podkladový text STAT/03/103]

Nový průzkum Eurostatu voblasti investic do vzdělávání a školství v EU25

Znové zprávy Eurostatu zveřejněné dne 29. srpna 2003 a zabývající se veřejnými výdaji na vzdělání vyplývá, že členské státy EU vprůměru věnují na vzdělávání pět procent svého HDP; tento údaj vychází zdat roku 1999. Mezi jednotlivými zeměmi však vtomto směru panují velké rozdíly, od 3,6 procent vŘecku přes 7,5 procent ve Švédsku až po 8,1 procent v Dánsku. V EU15 činily vprůměru výdaje veřejného sektoru na vzdělání 10,4 procent rozpočtu. Výdaje Dánska, Irska, Portugalska a Švédska na vzdělání činily přes 12 procent jejich veřejného rozpočtu, zatímco Německo, Řecko a Itálie vydaly vtomto směru méně než 10 procent rozpočtu. Vprůměru se v EU15 vydalo na žáka/studenta 5222 eur. Vbudoucích členských státech se tyto výdaje liší od 4266 eur na Kypru a 2835 eur vČeské republice až po 1875 eur v Polsku a 1716 eur v Lotyšsku.

Zprávy o rozšíření

Estonsko zahajuje diskusi o strukturálních fondech

Estonsko je poslední přistupující stát, který sEU zahájil rozhovory o využití pomoci ze strukturálních fondů. Jednání začala dne 8. září vTallinu a jsou zaměřena na nalezení shody votázce strategie a priorit podpory rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj pokulhává za ostatními, vletech 2004 až 2006. Tuto pomoc je oprávněno čerpat celé Estonsko.

Zjednodušení pohraničního styku přes nové hranice EU

Rozšíření EU znamená, že řada občanů žijících hned za novými hranicemi EU narazí na nové hraniční kontroly při přechodu do oblastí, které od 1. května 2004 již budou územím Evropské unie. Krátké rodinné nebo služební cesty například zRuska do Lotyšska nebo z Ukrajiny do Polska či Maďarska by se najednou mohly administrativně zkomplikovat.

Ke zjednodušení života lidí znečlenských zemí EU, kteří se do této situace dostanou, předložila Evropská komise návrhy o tzv. „malém pohraničním styku“, který je definován jako „překročení státních hranic občany třetích zemí, kteří žijí vpříhraničních oblastech a pravidelně cestují zlegitimních důvodů do členského státu unie a nepředstavují bezpečnostní hrozbu“.

Mezi případná řešení patří zvláštní hraniční přechody nebo koridory vyhrazené obyvatelům příhraničních oblastí. Může také dojít kvydávání nového typu dokladů, jako jsou např. zvláštní víza opravňující kmalému pohraničnímu styku somezenou územní platností, umožňující držitelům opakovaný vstup do příslušného členského státu, který víza vydal, za účelem pobytu po dobu až sedmi po sobě jsoucích dní, avšak kratší než celkem tři měsíce vjednom půlroce. Víza by mohla být platná po dobu alespoň jednoho roku a vydávala by se zdarma.

Každý členský stát by byl oprávněn sjednat si dvoustranné dohody sjednotlivými sousedními nečlenskými státy, a to právě vzhledem klokální povaze malého pohraničního styku, avšak návrh Komise stanoví některé společné koncepce. Orgány hraniční kontroly, vydávající tato zvláštní víza, budou muset podrobit žadatele o víza úplné bezpečnostní kontrole. Podmínkou pro udělení víz je, aby žadatel vzemi, vníž o vízum žádal, žil alespoň jeden rok a aby prokázal důvod, proč potřebuje pravidelně hranici překračovat. Každá dvoustranná dohoda bude muset udělit reciproční práva občanům EU, kteří si přejí hranici přecházet vopačném směru.

Nová pravidla se nebudou vztahovat na dvě kandidátské země Bulharsko a Rumunsko během jejich předvstupní fáze, neboť jejich státní občané víza ke vstupu do EU již nepotřebují. To platí i pro Chorvatsko.

Po dobu několika let budou také občané znečlenských zemí podrobováni navíc kontrolám při překračování hranice znového členského státu do schengenské oblasti volného pohybu např. zČeské republiky do Německa nebo Rakouska. Důvodem je skutečnost, že nové členské státy se nestanou řádnými členskými státy Schengenské dohody nejméně do roku 2006 a než se jimi stanou, budou muset zachovat kontroly na svých hranicích se státy, které členy Schengenské dohody již jsou. Komise také navrhuje, aby se nová pravidla na tyto „dočasné“ hranice vztahovala po celou dobu jejich existence. Místní styk na těchto hranicích by mohl být povolen bez razítkování cestovního pasu při překročení hranic, nebo by se občanům EU mohl vyhradit zvláštní koridor.

Návrhy nyní projdou posouzením v Radě ministrů, Evropském parlamentu, Evropském hospodářském a sociálním výboru a ve Výboru regionů.

Nové granty EU na ochranu životního prostředí vbudoucích členských státech

Evropská komise schválila uvolnění finančních prostředků na 14 projektů ochrany přírody všesti budoucích členských státech v rámci programu LIFE-Nature 2003. Projekty pomohou zřídit celounijní síť Natura 2000, a to jak fyzickou obnovou chráněných oblastí, tak i zaváděním struktur udržitelné správy oblastí a posilováním veřejného povědomí.

Ve výběrovém kole roku 2003 obdržela Komise 182 žádostí ze současných a budoucích členských států. Mezi vítězi byly Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a poprvé i Slovensko (přičemž dalších 63 projektů bylo vybráno ve dvanácti současných členských státech). Účast budoucích členských států na programu LIFE-Nature umožnila šesti znich se připravit na praktické zavedení směrnic na ochranu ptactva a biotopu. Významným kritériem při hodnocení projektů během výběru je trvalá udržitelnost opatření vrámci programu LIFE-Nature. Zvláštní pozornost se také věnuje zapojení občanů a místních komunit. Příjemci pomoci jsou povinni se zavázat krealizaci akcí na posílení veřejného povědomí vrámci svých projektů a upřednostňovány jsou ty projekty, které poskytují dlouhodobé záruky, že dotčené lokality budou nadále aktivně spravovány.

Vdohledu je vyřešení otázky smluv přistupujících zemí s USA o investicích

Problémy sdvoustrannými smlouvami mezi jednotlivými budoucími členskými státy EU a USA o investicích se přibližují vyřešení. Tyto smlouvy má ještě vplatnosti Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Některá ustanovení těchto smluv nejsou slučitelná správním řádem EU (acquis). Zejména jde o to, že smlouvy americkým investorům zajišťují širší práva, než dovoluje EU, např. vzemědělství, energetice, telekomunikacích, službách a audiovizuální politice.

Do konečné fáze však již dospěly přípravy na podpis Memoranda o porozumění, které předpokládá, že do doby vstupu těchto nových zemí do EU jejich dvoustranné smlouvy sUSA buď doznají novelizace, nebo budou zrušeny. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen a komisař pro obchod Pascal Lamy již sestavili příslušný plán a byli Komisí pověřeni, aby ještě vzáří toto memorandum podepsali. Memorandum řeší většinu dosud otevřených záležitostí. Je však třeba vést další jednání za účelem změny těch ustanovení, která vylučují možnost vlád intervenovat do ekonomiky vdobách krize platební bilance nebo předlužení. Pravidla EU vyžadují, aby vlády členských států těchto práv požívaly.

Také USA přivítaly tento krok. „USA podporují rozšíření EU a jsou potěšeny, že se nám podařilo dosáhnout dohody, která vpřistupujících státech zachovává příznivé investiční prostředí a zároveň dále podporuje a prosazuje cíl zajistit slučitelnost mezi závazky vyplývajícími sdvoustranných smluv uzavřených s USA voblasti investic se závazky vyplývajícími zčlenství vEU,“ prohlásili představitelé USA.

Rozšíření „by mělo zvýšit pozornost věnovanou menšinovým jazykům“

Rozšíření EU znamená, že současný počet 60 známých úzce regionálních nebo menšinových jazykových komunit vEU se více než zdvojnásobí, a Evropský parlament proto vyjádřil pevnou podporu myšlence věnovat těmto jazykům zvýšenou pozornost. Mnohočetnost nových regionálních a menšinových jazykových komunit, které se do EU dostanou díky rozšíření, dále obohatí jazykovou a kulturní rozmanitost EU, uvádí se vusnesení odhlasovaném parlamentem na jeho plenární schůzi minulý týden ve Štrasburku.

Parlament velkou většinou přijal zprávu, kterou zvlastní iniciativy vypracoval italský poslanec Michl Ebner (Evropská lidová strana Evropští demokraté), vníž kritizuje mezery vunijní legislativě zhlediska regionálních a méně používaných jazyků, jimiž běžně hovoří asi 40 milionů lidí vcelé EU. Parlament si přeje, aby mezivládní konference, která má ještě letos oficiálně přijmout novou Smlouvu zakládající EU, do ustanovení o kulturní politice EU zařadila odkaz na podporu jazykové různorodosti.

Vyzval také ty členské a kandidátské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků vydanou Radou Evropy a její Rámcovou úmluvu na ochranu národnostních menšin a aby shromažďovaly spolehlivé údaje o národnostních, jazykových a náboženských menšinách, včetně přistěhovalců a uprchlíků. Zároveň doporučil zřízení Evropské agentury pro jazykovou rozmanitost a výuku jazyků a zavedení několikaletého, adekvátně financovaného programu zaměřeného na jazykovou rozmanitost a na podporu akceptace mnohojazyčnosti.

Po rozhodnutí Soudního dvora, že pro tuto politiku neexistuje vhodný právní základ, zůstává nevyužita rozpočtová kapitola zavedená v80. letech Parlamentem na podporu těchto jazyků.

Varování před unáhleným přijetím eura

Přistupujícím státům se dostalo varování, aby si nekladly příliš ambiciózní cíle co nejdříve přistoupit keuru. Varování přišlo od vysoce postaveného činitele německého ministerstva financí Caio Koch-Wesera, který je novým předsedou hospodářského a finančního výboru EU, jenž je poradním orgánem ministrů financí EU a hraje zásadní úlohu vrozhodování o tom, kdo může ke společné měně přistoupit. Svá slova zdůvodňuje tím, že předčasné zaměření na splnění podmínek přechodu na euro by pravděpodobně stálo vcestě pokusům přistupujících států při ozdravění jejich národních hospodářství. Přistupující státy by se místo toho měly vprvní řadě zaměřit na řešení obrovského deficitu a velké nezaměstnanosti, zvláště ztoho důvodu, že ve většině případů budou muset svou restrukturalizaci dokončit již bez ochranné podušky veřejných financí, vytvořené privatizačními výnosy, neboť většina státního majetku již byla rozprodána. Koch-Weser zdůraznil, že euro samo o sobě by nemělo být ohroženo žádnými politickými rozhodnutími o přijetí nových členů dříve, než budou připraveni: podle jeho slov budou ekonomiky přistupujících států podléhat velmi pečlivé kontrole.

Evropský ombudsman na cestách do přistupujících států

Evropský ochránce lidských práv, ombudsman Nikiforos Diamandouros, má podniknout informativní cestu po všech deseti přistupujících státech. Jeho cílem je informovat občany těchto států o jejich právech. „Všichni občané EU, kteří by případně chtěli kevropskému ombudsmanovi vznést stížnost, by měli vědět, jak postupovat. Široká veřejnost by měla vědět, že nějaký evropský ombudsman existuje, a znát úlohu, kterou hraje při zjišťování souladu unijních institucí a orgánů snejvyššími standardy veřejné správy,“ uvedl, když oznamoval svůj programu. Cestu zahajuje tento týden návštěvou Estonska, kde se 11. září setká sprezidentem Arnoldem Rüütelem a premiérem Juhanem Partsem a také se svým protějškem,nejvyšším právním kancléřem této země Allarem Jőksem. Přednese také veřejnou přednášku vNárodní knihovně a setká se spředsedou ústavního výboru estonského parlamentu Urmasem Reinsalu.