Vydra přestává být vzácná a začíná vadit rybářům

Po několika desetiletích se v Česku vydra říční začíná vracet do svých původních stanovišť. V současné době žije asi na 40 procentech území. Podle Marcely Rocheové z Českého nadačního fondu pro vydru je v současné době na českém území asi 1000 kusů této kunovité šelmy. "Protože je vydra predátor živící se především rybami, stává se pomalu předmětem zájmů rybářské veřejnosti i ochrany přírody," uvedla Rocheová.

Počátkem 90. let bylo v Čechách a na Moravě asi 300 až 350 vyder, vyskytovaly se asi na 30 procentech plochy republiky. Podle ochránců se vydry podařilo zachránit pravděpodobně i proto, že v Česku se zlepšila kvalita vody a životního prostředí vůbec. "Částečně za to může i nárůst chovu ryb po restitucích po roce 1989," míní Rocheová.

Vydra ale stále patří mezi silně ohrožený druh a je zákonem chráněná. Podle statistik Českého rybářského svazu jí za posledních pět let přibývá každoročně asi o 100 kusů. "Jen letos jsme zaznamenali pokles asi o 200 kusů, pravděpodobně vlivem ničivých povodní ze srpna 2002," řekl Tomáš Kepr z jihočeského rybářského svazu.

Sportovním rybářům přitom vydra způsobuje každý rok škody na rybách asi za 114 milionů korun. Odpovědnost za ztráty způsobené některými zvláště chráněnými živočichy přebírá stát. Přitom stát kompenzuje jen majitele chovných nádrží. Sportovní rybáři musí újmy na rybách složitě dokazovat.

"Vydra, na rozdíl od kormorána, je nezpochybnitelná při dokazování škod. Najdou se stopy ve sněhu, vývržky, skluzy do vody," uvedl Kepr. Spory o státní náhradu se ale táhnou i několik let. Odborné posudky o škodách pro sportovní i hospodářské rybáře zpracovává i Český nadační fond pro vydru. Od roku 2000 udělal fond asi 160 studií, na základě kterých bylo na náhradách škod vyplaceno 6,5 milionu korun.

Podle Kepra už jsou ale současné stavy vyder takové, že nesplňují kritéria ohrožených živočichů. "V otázce vydry jsme došly tak daleko, že její bezmeznou ochranou a trendem přirozeného zazvěřování bylo dosaženo v podstatě na ploše jihočeského kraje nejvyššího počtu těchto predátorů ze všech evropských států," varuje Kepr. S tím ale Rocheová nesouhlasí.

"Nejvyšší hustota a početnost vydry je kromě oblasti jihočeských rybníků i na Šumavě a Českomoravské vrchovině. Ale v kontextu celé Evropy jsou oblasti, kde vydra kdysi bývala a dnes tam stále není," uvedla Rocheová